Do deseti let se Jana Ježová věnovala moderní gymnastice. Jenže pak ji babička vzala na výlet na Vltavu v turistické kanoi. Na ostrově u kanoistického oddílu Sparta půjčila malé slečně pádlo. „Objely jsme ostrov. Babička mi říkala, že mi to moc jde, že jsem talentovaná – asi jako by to každá babička řekla své vnučce," vzpomíná 24letá Ježová.

Výlet a pár povzbudivých slov v ní vzbudily takové nadšení, že si u rodičů vydupala přihlášku do Klubu vodních sportů Praha. Po půl roce sice chtěla skončit, zimní příprava ji nebavila, ale rodiče ji nenechali. A tak Ježová našla svůj sport.

V roce 2009 se na deblkajaku stala juniorskou mistryní Evropy. Tehdy se však také ženám otevřela kategorie do té doby čistě mužská – kanoe, tedy jízda vkleče s pádlováním na jednu stranu.

„V porovnání s kajakem je víc silová a technická," říká Ježová. Když přešla do dospělé kategorie, tuhle výzvu přijala. „Pro české kajakářky je těžké se prosadit. Tehdy jezdilo na kanoích málo holek, viděla jsem možnost se to rychle naučit a dostihnout ostatní."

Vytáčí ji vítr zleva

Začátky byly krušné. „Ujet tři kilometry mi trvalo hodinu. Pořád jsem stavěla u plat a půlku času proseděla, protože mě bolely nohy a zadek. Pak jsem jela Velkou cenu Sparty, dojela jsem druhá a rozhodla jsem se, že je to větší výzva." Občas bojuje i dnes. „Vytáčí mě akorát vítr zleva. Kanoe si pak jede, kam chce. Takže v Račicích by to chtělo i trochu kliku na počasí."

Medaile už má z mistrovství světa i Evropy do 23 let, kde v kategorii C1 200 metrů třikrát získala bronz. Na seniorském evropském šampionátu byla třikrát čtvrtá, loni v Moskvě na mistrovství světa jí patřilo páté místo.

Na domácích závodech v kategorii C1 ji od roku 2012 nikdo neporazil. Kvůli tomu je pro ni trénink těžší. Zimní přípravu v posilovně a na trenažéru absolvuje s kajakářkami, na vodě je však sama. Za konkurencí tak musí do světa. Loni v zimě studovala a trénovala v Německu.

„To mě dost psychicky zocelilo, Němci mají obrovský morál. Tréninky jsou hodně stereotypní, ale nikdy si tam nikdo nestěžoval. Na rozdíl od nás Němci skoro vůbec neběhají, o to víc ale posilují."

Sport i studium

Ježová si často ráno chodí zaběhat před cestou do školy, studuje mezinárodní obchod a podnikání. Baví ji to, a tak jde po škole zase na trénink a večer se snaží studovat. „Někdy jsem fakt unavená a padnu, ale baví mě i dělat některé úkoly, takže si na to energii ještě nějak najdu."

Studiu se věnuje i proto, že dosud není jasné, zda ženy budou na kanoích závodit na olympiádě v roce 2020. „Kdyby naše disciplína byla na programu už v Riu, zaměřila bych se vyloženě na tenhle cíl a ostatní bych hodila na druhou kolej. Tokio je daleko, člověk neví, co bude za pět let. Ale láká mě to."