"Předchozí sponzor skončil a naskytlo se tohle. Jsem velký fanoušek sportovních aut a vždy jsem chtěl auto, které má pod kapotou ty správné koně. Teď se se mi tohle přání splnilo. Rodinné auto je sice možná praktičtější, ale člověk žije jenom jednou. A život není jen o praktických věcech a správných rozhodnutích. Je to klukovský sen a já jsem si ho takto splnil," řekl Kulhavý novinářům na dnešní tiskové konferenci.

Líbí se mu určitá výjimečnost, podobných vozů se po silnicích v tuzemsku neprohání mnoho. "Renomé značky je hodně vysoko, to auto nelze nemít rád. Navíc s tímhle autem nezapadnete do škatulky. Není špatné se někdy odlišit. Výš už je jenom Ferrari, což je ale stejný koncern. Spojení s tou značkou je super i proto, že Maserati v Itálii podporuje cyklistiku," doplnil Kulhavý.

Olympijský vítěz v cross country, který nedávným ziskem titulu mistra Evropy v maratonu zkompletoval sbírku triumfů z velkých akcí, hodlá nový vůz, který si měl možnost už nějaký čas osahat, plně využívat pro přesuny na závody.

"Dám dovnitř někdy i dvě kola a je to pohodlné na cestování. Najel jsem s tím už čtyři tisíce kilometrů a dělá mi to radost. Člověk si užije tu primitivní radost ze zrychlení. Není to o rychlosti, ale o zrychlení a pohodlné bezpečné rychlosti. V Německu to mohu trošku rozjet a trošku zkrátit čas dojezdu," řekl Kulhavý.

Není podle svých slov žádným velkým závodníkem. "V Německu se nebojím, ale v Česku nechci jezdit vlakem, takže řidičák moc neriskuji. Za hranicemi na dálnici to zkusím trošku přišlápnout, jel jsem i kolem 260 v hodině, ale na maximum jsem nešel. A nejezdím tak určitě pořád. To bych jezdil od pumpy k pumpě a to není ideální styl," dodal s úsměvem Kulhavý.

Klidný řidič. Až na výjimky

S vozem ale zároveň vyjede třeba i na obyčejné nákupy. "Lidi na mě koukali trošku divně, když jsem naložil dlažbu," smál se. "Už tak je auto nízko, s dlažbou bylo asi pět centimetrů nad silnicí, málem jsem nedojel, ale vše v pohodě," řekl.

Připouští, že jeho nový plechový miláček přitahuje pozornost. "Je tam italské umění, auto je zajímavé a neokoukané, což se mi líbí, ale na druhou stranu přitahuje pozornost. Což může být nevýhoda, když nejde zrovna o to, že ho okouknou ostatní kluci na závodech," přiznal Kulhavý.

"Čtyři roky mě nechytili policajti, s tímhle autem hned čtvrtý den. Stavěli mě už dvakrát. Jednou to byla kontrola, vyvázl jsem dobře. Podruhé už tolik ne. Naštěstí to bylo ale jen o kousek a za tisíc korun," přiblížil svou nedávnou zkušenost.

Sám je prý klidným řidičem, ale i v jeho případě existují výjimky. "To když občas narazím na deset pomalejších řidičů třeba o víkendu. Pak se nervuji a říkám si, jak mohou vůbec řídit. Ale rychle si to vezmu z té druhé strany, že když vyjede jenom v neděli, tak má prostě jisté reakce přiměřené svému věku. Nechovám se arogantně a snažím se nehledět na situaci jen ze svého pohledu. Už jsem se naučil, že někteří nepoužívají zrcátka," připustil Kulhavý.

Aut už vystřídal několik. "Své vlastní tři, partnerské také tři. Jako první jsem měl Mitsubishi Colt GTI. Už to první auto bylo sportovní, 140 koní, to byla raketa. Dosud moje velká vzpomínka. Ferrari pro chudé se tomu říkalo. Hodně jsem si to užil," uzavřel Kulhavý,