Barevné sedačky kolem kanálu v Deodoru jsou naleštěné, trať lemují plachty s pěti kruhy a při pátečních trénincích se z reproduktorů nesla hudba. „Je poznat, že závody jsou za rohem," pravila Kudějová.

Roste nervozita?
Kdepak, na posledních trénincích se mi jezdilo dobře. Přípravu na divoké vodě mám za sebou, v sobotu ještě vyrazím na rovnou.

Jak jste se vyrovnala se čtvrtečním zrušeným tréninkem? Na kanálu vypadl proud a netekla voda.
My tady trénovali docela dost a před závodem už toho moc nedoženete. Nemyslím, že by nám to ublížilo.

A co čtvrteční evakuace českého domu v olympijské vesnici kvůli havárii vody?
Musela jsem se tomu smát. Celá olympiáda mi připadá jako jedno velké dobrodružství. Líbí se mi tu a bavím se tím.

Zajímavá odpověď. Čekal jsem, že jste třeba byla vyděšená.
Už když jsme jeli s cyklisty autobusem z otvírací party Českého domu, celou cestu se bavili a řvali. Vtipkovali jsme i ve chvíli, když jsme přišli k našemu baráku a byli u něj hasiči. Den předtím se něco podobného stalo o dům vedle, asi je to tu na denním pořádku.

Pokoje zůstaly nedotčené?
Trochu jsme se děsili, co tam bude, ale bylo sucho. Jen jsme dali ručník do dveří, abychom si nenatahali vodu dovnitř.

Půjdete se v neděli inspirovat na mužskou kvalifikaci?
Mám to takhle ráda: líbí se mi, když jezdíme po klucích. A jestli uvidím i předjezdkyni Amálku Hilgertovou? Šla bych se na ni kouknout, ale nemyslím, že by to byla nějaká sláva. Moc tu netrénovali a ještě mají jiné lodě.

Dostala jste před olympijskými závody rady od Vavřince Hradilka, jenž byl před čtyřmi lety druhý a v Riu je jako televizní spolukomentátor?
Jasně, bavili jsme se spolu. Vávra mě připravoval na to, že to bude velké a že se na to mám nachystat.

Dá se to?
Řekla bych, že ne. Stála jsem na startu a představovala jsem si nacpanou tribunu, na které to řve. Ale moc to nešlo, při trénincích bylo kolem kanálu ticho.