Je konec, Milane? „V neděli jsem asi hrál poslední zápas za reprezentaci, ale nechci to oficiálně vyhlašovat. Znáte to, nikdy neříkej nikdy."

Na předloňském šampionátu byl Fridrich kapitánem nároďáku, letos se do týmu dostal na poslední chvíli a pro bronz si šel jako náhradník. Dopředu věděl, že v Göteborgu bude spíš do počtu.

A takhle mluvil po turnaji: „Někdy mi bylo líto, že jsem víc nehrál, ale zároveň jsem od začátku tvrdil, že jsem přijel pro týmový úspěch."

Fridrichovi bylo začátkem listopadu pětatřicet, ale v týmu nebyl nejstarší. O čtrnáct měsíců dřív se narodil jeho spoluhráč ze Střešovic, brankář Tomáš Kafka. Ten byl už na osmém mistrovství světa, což se žádnému jinému Čechovi nepovedlo.

„Z mého prvního šampionátu v roce 2000 jsme se vraceli domů autobusem. Cesta z Osla nám zabrala 36 hodin," vzpomíná Kafka. Pro srovnání: na včerejší návrat stačilo týmu dopoledne (let z Göteborgu do Mnichova a z Mnichova do Prahy).

Zatímco Fridrich se většinou nervoval na střídačce a permanentně bojoval s cukáním přeskočit mantinel, Kafka odchytal čtyři ze šesti zápasů. Na začátku turnaje se rval s nachlazením, ale s bronzovou plackou na krku spokojeně říkal: „Necítím se unavený, je mi dobře. Starali se o nás maséři a mám slušnou kondici."

Rozhodne zpětná vazba

Nepřišla k němu sama, poctivě na ní makal: měl soukromého kouče a držel dietu. Týdně shodil dvě kila a najednou na něm začaly viset kalhoty. „Jsem o něco rychlejší a míň unavený. Dřív jsem při rozběhávání ve vyšším tempu funěl a měl pocit, jako bych měl na zádech batoh a v něm tři cihly," vypráví táta dvouměsíční Karolíny.

I Fridrich na sebe dává po trablech se zády větší pozor. „V létě jsem víc cvičil a celkově jsem opatrnější než dvacetiletí kluci. Třeba když jdu sportovat s dětmi, dávám si bacha, abych to pak neodležel."

Kafka a Fridrich byli jediní třicátníci v bronzovém týmu. Teď se spolu můžou rozloučit.

Fridrich: „Jsem rád za každý měsíc, kdy jsem v pořádku, takže moc neplánuju. Ale mistrovství světa 2016 je pro mě hodně velká teorie."

Kafka: „Ještě nejsem rozhodnutý. Dva roky do dalšího mistrovství světa jsou dlouhá doba. Důležitá pro mě bude zpětná vazba od trenérů a spoluhráčů. Dá mi to vodítko, jestli má smysl pokračovat."

Jak se dál vyvine příběh dvou veteránů?

Co na to kouč Radim Cepek?„Budoucnost dvojice Fridrich-Kafka v reprezentaci? Je to nich, nemůžete nikoho přemlouvat. Jsou jen dvě možnosti. První je příjemnější: hráče to baví a chce hrát. V momentu, kdy se rozhoduje, jestli už toho na něj není hodně, můžeme říct: Dobrá, respektujeme to. To je život, jdeme dál. Já se taky jednou musel rozhodnout, že už nebudu hrát a odejdu na střídačku. Prostě to buď jde, nebo nejde. Tomáš i Milan odvedli v nároďáku neskutečnou práci. Ano, Fríďa letos na MS tolik nehrál, ovšem taková byla dohoda. I on ale pomohl týmu k bronzu."

MARTIN MLS