VYBERTE SI REGION

Lyžař Němec: Druhé místo je u mě známka neúspěchu

Brno /ROZHOVOR/ - Desetinásobný mistr světa v travním lyžování Jan Němec patří ve svém sportu ke špičce.

4.8.2011
SDÍLEJ:

Travní lyžař Jan Němec.Foto: ČTK

Usain Bolt v běhu na sto metrů, Vladimír Kličko při boxerském zápase nebo Sébastien Loeb za volantem rallyových speciálů. Všichni tři dominují svým sportovním odvětvím, přesto je brněnský rodák Jan Němec hravě strčí do kapsy.

S deseti tituly mistra světa a osmi triumfy ve Světovém poháru patří v pětatřiceti letech mezi legendy travního lyžování. Jihomoravským fanouškům se představí už o tomto víkendu v Předklášteří u Tišnova, kde v závodě Světového poháru zaútočí už na čtyřiašedesáté vítězství v kariéře.

Takovou sbírkou úspěchů se může pyšnit pouze několik sportovců na světě…
Svou kariéru bych nazval jako úspěšnou. I letos zatím vedu v bodování Světového poháru a těším se na srpnový světový šampionát. Snad svou medailovou kolekci ještě rozšířím.

Čím si vysvětlujete takovou dominanci při sjíždění travnatých kopců?
Tomuto sportu se už věnuji 22 let a proto patřím ke starším a zkušenějším závodníkům. Za začátku jsem se plno let jen dotahoval na světovou špičku. Chyběl mi pořádný materiál, což jsem tehdy doháněl velmi náročným tréninkem. Stále se musím připravovat, ale kvantitu jsem vyměnil za kvalitu. Sázím na větší efektivitu.

Znamená to, že vás dotáhla na vrchol vlastní píle?
Roky, kdy jsem se snažil dostat na výsluní, mi daly strašně moc. Díky tomu jsem teď s konkurenceschopným vybavením mezi špičkou. Sklízím, co jsem vymakal dřív v těžkých podmínkách.

Proč jste se dal v České republice na stále docela neznámý sport?
Ke klasickému lyžování jsem se dostal ve dvou letech, od čtyř jsem už závodil. Když mi bylo třináct, táta viděl travní lyžování v televizi a se sestrou jsme se mu hned začali naplno věnovat. Od začátku mě chytlo. Mnoho odborníků asi se mnou nebude souhlasit, ale pro mě je lyžování jenom jedno. Ať už v zimě na sněhu, nebo v létě na trávě.

V čem se liší obě kategorie?
Jednou základní věcí. Jezdíme pouze oblouky, takže nemůžeme na lyžích, které mají pásy podobné těm u tanků, prudce brzdit nebo smýkat. I v cíli brzdíme tak, že vyjíždíme třeba do protikopce. Disciplíny jsou také totožné, jen u nás chybí sjezd.

Stačí vám běžný svah nebo jezdíte po speciálním povrchu?
Soupeříme normálně na trávě pět až deset centimetrů vysoké. Trať by měla být udržovaná, protože případné kameny hodně ničí lyže. Ale dá se sjet i kdejaký vrch.

Nehrozí na tvrdém povrchu větší riziko zranění, pokud spadnete?
Když je země vyprahlá, pády jsou bolestivější, ale po dešti padáte zase jako do peřin.

Jaké jste měl nejhorší zranění?
Bylo jich víc… (přemýšlí) Nerad vzpomínám na nadvakrát zlomenou klíční kost tři týdny před mistrovstvím světa v roce 2003. Pak jsem ale vyhrál jedno zlato a stříbro, takže to asi nebylo zase tak hrozné. (smích)

Oproti „sněhovým“ kolegům máte sezonu v létě. Není na sportování v totožném vybavení příliš horko?
Naposledy v Orlických horách bylo třeba osm stupňů nad nulou a ledový vítr, zatímco předtím v Rakousku jsme jezdili při třicítkách ve stínu. Rozdíly jsou opravdu velké. Sedí mi teplejší počasí, ale třicet už je extrém. (úsměv)

V České republice se travnímu lyžování věnuje jen pár stovek nadšenců. Jaká je situace ve světě?
Tento sport není tak rozvinutý, populární a na výsluní zájmu v celé Evropě. Něco jiného se děje třeba v Íránu nebo Japonsku, kde se mu věnuje celkem přes osm tisíc lidí.

Uživíte se svými závodními úspěchy?
Svůj koníček si musím dotovat. Do značné míry jsem sice profesionál, žiju ze sponzorských peněz a něco vydělám i na odměnách za výsledky, ale je to spíš takové živoření.

Zdobí vás hromada úspěchů. Máte nějaký plán, jak dlouho budete ještě deptat soupeře?
To vůbec. Vše záleží na tom, jak bude sloužit tělo. Rád bych se ještě zúčastnil mistrovství světa za dva roky v Japonsku a zaokrouhlil počet vítězství ve Světovém poháru na deset. V mém věku už je důležité hlavně zdraví. Na konec aktivní kariéry ale zatím nemyslím.

Platí pro vás, že končit druhý je málo?
V takovém případě jsem nespokojený z neúspěchu. Ale že bych z toho dělal drama? To určitě ne.

Autor: Tomáš Valaškovčák

4.8.2011
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies