VYBERTE SI REGION

Nicole Kolářová: Cheerleading není jen o povzbuzování

Praha - Dotýkala se vrcholu, na něj ale nedosáhla. Čtyřiadvacetiletá Nicole Kolářová se probojovala do finále Díky, trenére, ve kterém obsadila třetí místo. „Zklamaná nejsem ani trochu. Pro sport, který není v Česku moc známý, jde o obrovský úspěch," culila se členka Prague Eagles Cheerleaders.

9.11.2016
SDÍLEJ:

Nicole KolářováFoto: Díky, trenére/Daniel Massimo

Nicole, o čem je cheerleading?
Jde o spojení sportovní gymnastiky s akrobacií a tancem. Náš sport je ohromně zajímavý a náročný. Staví se při něm lidské pyramidy. Není jen o tom vzít si třásně do ruky a jít povzbuzovat. Což ale také rády děláme.

Barevné kostýmy, líčení. Svět, který láká holčičky?
Trochu. V USA přitom zakládali náš sport muži. Postupem času ale zjistili, že je jednodušší zvedat holky než sebe, a přizvali slečny. Dnes máme u nás v týmu jednoho kluka, jinde jich je ale víc.

Vadí vám pohled české veřejnosti, která si většinou představí roztleskávačky, nikoli akrobatky?
Tak z poloviny. Podceňování druhých má naše společnost v povaze. Ať si myslí každý, co chce, 98 procent času trénujeme a provádíme akrobatické kousky a jen ve zbytku povzbuzujeme.

Nepřipadáte si s třásněmi na hokeji někdy hloupě?
Připadáme. Snažíme se ale někoho povzbudit, pomoci mu a jsme rády, že se podíváme na jiný sport.

Ve třinácti, rok po nástupu k cheerleaders, jste začala trénovat. Co vás k tomu vedlo?
Náš sport mě bavil natolik, že jsem se mu chtěla věnovat co možná nejvíce. S autoritou jsem problémy neměla, připravovala jsem malé holčičky, pro které jsem už byla velká.

Znala jste i jiný život než oddílový?
Vlastní příprava i trénink dětí mně zabral osm hodin týdně. O víkendu jsem jezdila na soutěže. Kamarády jsem ale neopustila. A navíc, jsme vážně veliká rodina.

Nikde si lidé neprovedou horší kousky než v rodině…
Jsme holky. Občas se pohádáme. Chvilku spolu kamarádíme více, chvilku méně. Celkově je ale náš tým soudržný. Větší pomáhají menším, jak to má být.

Problémem mládežnického sportu jsou přehnané ambice rodičů. Setkala jste se s nimi?

Máme štěstí, že i rodiče děvčat s námi táhnou za jeden provaz. Maminky šijí, tatínkové nakupují… Pokud se v minulosti nějaké podobné projevy vyskytly, vyříkali si vše mezi sebou. Samozřejmě jsem přidala svůj názor. Nemůžu ale vychovávat dospělé lidi.

Cheerleaders prý svým soupeřkám fandí. Opravdu přeje žena upřímně své konkurentce úspěch?

Ve výhru samozřejmě doufáte. Výhodou je, že se děti dobře znají ze závodů a trenérky navíc ze školení. Skutečně jsme kamarádky. Přej a bude ti přáno, taková je naše filozofie.

Jste na děvčata přísná?

Musím být. Náš sport může být nebezpečný. Při stavění pyramid je třeba se koncentrovat. Blbneme až po tréninku. Nejvíc na soustředěních, kde spíme. Jsem ráda, že holky rozeznají obě roviny.

Řešíte spolu problémy?
To ano. Vždyť už okolo jedenácti let se holkám začínají líbit kluci.

Trenérka by měla být pro svěřenkyně vzorem. Myslíte na to?
Určitě. Vždycky si dávám velký pozor na to, abych nemluvila sprostě. Stejně tak netrpím vulgarismy holkám.

Jak jste reagovala na svou nominaci do projektu Díky, trenére?
Samozřejmě mně polichotila. O to více, že mě nominovala manažerka a hlavní trenérka našeho oddílu Linda Kotvová.

Bylo těžké dát dohromady soutěžní sestavu?
Jelikož jsem se některými děvčaty setkala až na začátku října, bylo pro mě těžké trénink sestavit. Neukázaly jsme ale až tak náročné kousky. Chtěla jsem mít jistotu, že všechno zvládneme.

Vzala jste na Podvinný mlýn opravdu všechny svěřenkyně, i ty netalentované?
Třeba i silnější holčička může být pro náš tým cenná. Může být nejlepší při zakládání pyramidy. Pokud se děti alespoň trochu snaží, nikdo je z oddílu nevyhání.

V komisi seděla trenérská esa Natália Hejková nebo Zdeněk Haník. Rozklepala se vám kolena?
Přesně tak. Nerada mluvím na veřejnosti. Už jenom vzít si mikroport mně dělalo problém. Nic jiného mi ale nezbývalo. Hlavně jsem se modlila, aby se dětem na akci líbilo.

Chvěla jste se před vyhlášením finálové čtyřky?
Měla jsem zvláštní pocit. Hodně dlouho už mi nešlo o vlastní úspěch, vždycky jsem myslela na své svěřenkyně. Přála jsem si být ve finále, soutěže v ní mně ale způsobily malé trauma. Na rozdíl od kolegů nezapojuji do tréninků taktiku, která je ve fotbale, házené, ale i badmintonu nezbytná.

Pro finále jste si losovala děti jiných trenérů. Našla jste si k nim během několika minut cestu?
Představili jsme se a já doufám, že si kluci budou do budoucna alespoň pamatovat, s kým soutěžili. (směje se) Byli jsme ze sebe nervózní. Snažila jsem se na ně být milá a nestresovat je. Ptala jsem se jich na názor, jak by při disciplínách postupovali. Při hrách jsme se nakonec moc nasmáli.

Stála jste kousek od zisku finanční prémie pro klub. Nebála jste se, aby se vše neotočilo a nakonec vám jeho členové nevyčítali, že jste nepřinesla prostředky?
Ne, všichni jsou šťastní, že se náš sport i klub zviditelnil.

Kdo byl vaším osobním vítězem?
Moc těžká otázka. Ke každému trenérovi jsem si našla vztah. Asi bych potvrdila výsledek. Nejsem sice fanouškem fotbalu, Michal Bíza ale předvedl nejpropracovanější trénink. A obdivovala jsem přípravu lyžování. Ukázat toto odvětví v hale a bez sněhu bylo nejnáročnější.

Budete v budoucnu využívat poznatky svých soupeřů?
Stoprocentně, viděla jsem spousty posilovacích her, které budou naše holčičky určitě bavit.

Bude se vám po projektu stýskat?
Bylo milé setkat se s novými lidmi. Zažít atmosféru natáčení při tréninku. Vím, že se organizátoři snaží být s trenéry v kontaktu. Ráda i nadále pomůžu chodu projektu. Snad se ještě neloučíme.

Za odměnu vás čeká studijní pobyt v hodnotě 25 tisíc korun. Kam se chystáte?
Snem každého trenéra cheerleaders je samozřejmě USA. Přemýšlím, že bych si tam pobyt doplatila. Velkých úspěchů ale dosahují třeba i Slovinky.

Posunula vás někam soutěž?
Potvrdila jsem si, že se ještě mám co učit. Člověk musí mít v sobě pokoru, na plochu je ale třeba jít se vztyčenou hlavou.

Autor: David Nejedlý

9.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Mercedes-Benz je největším výrobcem luxusních aut. Po letech překoná BMW

Německá automobilka Mercedes-Benz se v letošním roce stane největším výrobcem luxusních vozů. Na vrchol se dostane poprvé od roku 2005.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies