VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Padal na hubu, ale běžel. I takový byl sportovní poeta Ota Pavel

Praha - Navzdory své duševní chorobě prožil poslední léta i v radosti, neúnavné práci a neutuchajícím optimismu. „Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď," říkával.

29.3.2013
SDÍLEJ:

Slavný novinář a spisovatel Ota Pavel.Foto: ČTK/Vácha Pavel

„Až se naučím lépe psát, až se připravím na jiných příbězích, pak přijde den, kdy sednu ke stroji a začnu psát svůj cyklistický příběh. Příběh o chlapci na kole, který to měl hodně těžký…Knížečka by mohla být převázána stuhou barvy modré, tak jako je modrá obloha," řekl v jednom z posledních rozhovorů Ota Pavel, český prozaik, novinář a sportovní reportér. Tehdy se psal rok 1971 a jemu zbývaly poslední dva roky života. Zemřel před 40 lety 31. března 1973.

Člověk k neutahání

Jako na pracovitého a nezdolného člověka na něj vzpomínal i legendární československý fotbalista Josef Masopust. „Stáli jsme na letišti v Ruzyni a chystali se nastoupit do letadla směr New York, kde jsme s Duklou měli sehrát sérii zápasů v Americkém poháru," vzpomínal Masopust v předmluvě Pavlovy knihy Dukla mezi mrakodrapy. „Měl sepsat o naší cestě reportáž a tím propagovat československý sport ve světě."

Tým zprvu bral Otu Pavla jako vetřelce, cestu k sobě nacházeli pomalu. „Znali jsme ho sice z jeho novinářské práce, ale do osobního kontaktu jsme s ním nepřišli," psal Masopust. Počáteční nedůvěra však pomalu, ale jistě, mizela. „Ota byl k neutahání. Uměl se nekonečně dlouho vyptávat a hlavně s neutuchajícím zájmem naslouchat. Probral nás postupně všechny a šťoural do všeho."

Sport měl jako vášeň

Ani po návratu ze zámoří však Ota Pavel nepolevil. Znovu a znovu se vracel za hráči Dukly, měřil s nimi síly. „Běhal s námi v terénu. Padal na hubu, ale běžel. On se zkrátka musel ponořit hodně hluboko do člověka, aby nahlédnul až na dno jeho duše," prozradil ještě Masopust.

Když bylo Masopustovi smutno, sáhl právě po Pavlově knize Dukla mezi mrakodrapy. „Ota je mistr nad místy. Píše o fotbale – ale je v tom celej náš bláznivej svět," vzpomínal.

Ota Pavel se narodil v Praze jako třetí a nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera. Do svých šesti let bydlel s rodiči a bratry v Praze. Odtud se rodina přestěhovala do Buštěhradu k rodičům otce a do stejného domu se po válce vrátila.

Sport byl jeho vášní. Přestože mladý Ota krátce pracoval i jako horník nebo později jako trenér hokejového družstva mládeže ve Spartě Praha, sportovním reportérem byl nejradši.

Maniodepresivní psychóza vzala osud do svých rukou

Při zimní olympiádě v Innsbrucku 1964 však u něj propukla maniodepresivní psychóza, pokusil se podpálit statek nad Innsbruckem. Kvůli této nemoci odešel roku 1966 do invalidního důchodu. Několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách a zemřel předčasně na srdeční infarkt ve věku nedožitých 43 let. Je pohřben na židovském hřbitově v Praze-Strašnicích, vedle svého otce.

„Jen ten zápas je ztracen, který je ztracen v naší mysli," říkával.

Ota Pavel zemřel mladý, v našich myslích přesto žijí jeho příběhy. On svůj zápas vyhrál…

Autor: Markéta Kosová

29.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
2 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies