Byl zbraní, která měla rozhodnout finále. Richard Kotrč, na závěrečné dva zápasy české extraligy zapůjčený z italské série A, ale pozemním hokejistům Slavie nepomohl.

Na hřišti zářil, sešívaní přesto podlehli Bohemians 4:6.

„Určitě jsem čekal víc,“ smutnil trenér Slavie Tomáš Babický. „Richard ale zahrál dobře, dal dva góly. Jen nebyl s týmem sehraný.“

Není divu. Vždyť český reprezentant hostuje pod Apeninami, do Čech se vrací jen když italská soutěž pauzíruje.

„Už tam hraju devět let, smlouva mi trvá do konce sezony,“ říkal Kotrč, hráč Hockey Clubu Bra. „Určitě bych tam rád zůstal. Už před dvěma lety jsem říkal, že končím. Kamarádi mě ale přemluvili.“

A udělali dobře. Bra teď vede nejvyšší soutěž, tým prohrál zatím jen jeden zápas.

„Já ale góly jako stoper nestřílím, doteď jsem dal dva,“ popsal. „Mým úkolem je hlavně góly nedostávat. A to se mi docela daří!“

Základní charakteristikou italské hry je prý hlavně úplně jiné tempo. „Daleko vyšší,“ usmívá se hokejista. „Zápasy jsou nahoru dolů, musí se hodně běhat. Fyzička mi ale nechybí, i když za čtrnáct dní mi bude 33.“

Italská příprava se hodně zaměřuje na atletiku. Hráč nemusí být třeba až tak technicky vyspělý, musí ale umět běhat! Tréninky běžně trvají dvě a půl až tři hodiny.

„Z toho hodinu bývá tvrdá atletika. Rozklusání, protažení, abeceda. Pak následuje třeba 4 x 300 metrů, pak 6 x 200. Naplno, sprint,“ přibližuje. „No a po tomhle samozřejmě ještě hodina a půl na hřišti.“

Už koncem týdne se vrací do Itálie, další část sezony se blíží. „Začíná příprava, doufám, že to nějak přežiju.“