Za tu dobu stihl vybojovat tři tituly mistra světa. Ale teď pomalu mění role, ze špičkového závodníka se stává trenér. „Ale ještě sportuju a zatím to zaplať pánbůh jde,“ hlásí zvesela.

Věříte, že se vám povede i limit pro MSv Ósace 8050 bodů?

Víra je jedna věc a závod druhá. Ale už jsem letos dvakrát vyběhl a šel jsem klasický pětiboj, kde se mi docela dařilo.

V něm jste přepsal historické tabulky, když jste vytvořil český rekord…

Přesně tak. Teď jsem šel na závodech překážky a dálku a taky jsem spokojený. Překážky se mi dokonce povedly za 14,43.

To jste chytl druhou mízu?

Takhle bych to nedefinoval. Spíš jsem konečně přišel na to, jak může starý člověk trénovat. (smích)

A jak?

Rozhodně míň a s rozvahou. Taky mi pomáhá, že do toho můžu kecat svým svěřencům.

Kluci vás hecujou?

Určitě, jenže já jim zatím moc šancí nedávám. Ale jednou ta doba přijde. Já na ni čekám. Skončím, až mě porazí nějaký svěřenec.

Jenže pak by se vám stejně nechtělo skončit, to už známe.

Já prostě sportuju rád, ale už to stojí spoustu času. Kolikrát odjíždím ve čtvrt na osm z Julisky, dost m ěto vyčerpává. Ale díky tomu, že jsem zároveň trenérem, tak toho svého tréninku nestihnu tolik. Což je možná plus.

Co vás víc baví: trénovat sebe , nebo své svěřence?

Oboje. Troufám si říct, že mojí trenérskou devízou je, že jim leccos pořád můžu ukázat. Oni totiž často na verbální pokyny moc nereagujou,…

Takže vezmete oštěp do ruky a hodíte?

Přesně tak.

Jaké vlastně máte letos ambice coby trenér?

Už mám na kontě jeden splněný limit na juniorskou Evropu s Danem Nejedlým. Doufám, že potom dobře vystoupí i na šampionátu. Věřím, že limit na šampionát do 22 let splní i Tonda Vácha. Jen mě trošku mrzí, že se mi někteří kluci zranili.

A váš cíl v roli závodníka?

Chci udělat 8000 bodů, což je pro mě hranice, kdy to ještě má cenu dělat. Je to o tom, že se mi chce závodit. Trénuju, jsem zdravý, držím. Navíc už pár let si připadám jako motivační element pro mladé. Není mi proti mysli, když mě někdo zašmikne a má z toho radost.

Když už nebudete schopný atakovat 8000 bodů, pak pro vás vaše závodění přestane mít cenu?

Loni jsem těch osm tisíc bodů neudělal… Ale není to až tak o hranicích. Nic mi nebrání připravovat se, tak proč bych končil? Připadám si blbě, když na trénink přijdu jen se stopkami v ruce.