VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smutný hrdina MS. Ťoupalík se mračil na medaili a líčil: Byl jsem v transu

Zolder /ROZHOVOR, VIDEO/ - Za pár let si možná na tuhle příhodu vzpomene a bude se smát. Jenže v neděli mu rozhodně do smíchu nebylo. Adam Ťoupalík sahal na mistrovství světa v cyklokrosu dost možná po zlatu, ale bral jen stříbro. Kvůli tomu, že se nechal zmást. Slavil o kolo dřív, než měl. Co tedy český reprezentant po závodě v kategorii mužů do 23 let říkal?

1.2.2016
SDÍLEJ:

MS v cyklokrosu: Adam ŤoupalíkFoto: DENÍK/Hynek Dlouhý

Nutno dodat, že rodák z Tábora soupeře po chvilkovém zděšení dohnal, opět bojoval o titul, ale na skutečné cílové rovince mu došly síly. Vydřel nakonec stříbro.

Na pódiu jste se mračil. Jaké máte teď pocity? 
Musím na tom hledat něco pozitivního. Konečně jsem jel dobrý závod, ale ta chyba mě možná stála titul. Nevím, co by se mohlo stát v posledním kole, ale měl jsem malý náskok a cítil jsem se výborně. Prostě jsem se špatně podíval, někdo na mě křičel, že jsem v posledním kole a já si to myslel. Nebylo to tak, co se dá dělat… Moje chyba, slavil jsem kolo před cílem. V životě bych nepomyslel, že se mi může něco podobného stát. Bohužel je to tak.

Co vám blesklo hlavou?
Že jsem blbec, co k tomu říct.

Jak se to stalo, byl jste v transu?
Byl jsem v transu a chtěl jsem tam nechat úplně všechno. Koukal jsem kolem sebe a nevěděl, co se děje. Byla to moje chyba.

Neslyšel jste ani zvonec, který oznamoval poslední kolo?
Zvonec jsem na cílovce, kde jsme jezdili asi 45 kilometrů v hodině, vůbec neslyšel. Nic jsem nevnímal. Radoval jsem se, myslel jsem, že jsem mistr světa.

Co jste si myslel, když Belgičané jeli dál?
Nejdřív jsem tomu vůbec nechtěl uvěřit, ale pak jsem se podíval zpátky za sebe, na tabuli byla furt jednička a v tu chvíli mi to teprve došlo. Měl jsem tam hned díru, ale snažil jsem se je hned dojet. Říkal jsem si, že tam nechám všechno. Zkusil jsem i nastoupit, do cíle jsem jel první, ale ve spurtu už mi chyběly síly.

Zklamání je asi obrovské.
V první chvíli to byla samozřejmě velká bolest, protože vím, že jsem mistrovský dres mohl mít, ale nedá se nic dělat. Čekám na něj už od juniorů. Ale je to sport.

Stříbro je zatím největší úspěch vaší kariéry.
Asi jo, jsem strašně rád, že mi to vyšlo. Celou sezonu je lepší zapomenout, trápil jsem se. Nedařilo se mi, ale dneska všechno klapalo. Jsem za to stříbro moc rád. Jsem rád, že jsem našel síly a ještě zabojoval. Stříbro z mistrovství světa je výborný úspěch.

Autor: Hynek Dlouhý

1.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies