VYBERTE SI REGION

Ten tým se opět z krize dostat nemohl, říká Nikolič

Pardubice - Basketbalový trenér Slobodan Nikolič žehrá na to, že měl v družstvu moc hodné hráče.

23.4.2009
SDÍLEJ:

Slobodan NikoličFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Srbský kouč Slobodan Nikolič se nedržel trenérské rady, že v rozehrané soutěži se do nového působiště nechodí, a teď by si nejraději jednu vrazil… Zkušený kouč na konci října neodolal nabídce BK Synthesia, jednoho z nejlépe zajištěných klubů v basketbalové Mattoni NBL.

V Pardubicích však nebylo všechno zlato, co se třpytí. Tým s medailovými ambicemi se totiž do závěrečné minuty základní části strachoval, aby neskončil na potupném posledním místě. Nikoličovo druhé angažmá dopadlo přesně opačně než to první. Zatímco před několika lety slavil dvakrát s Opavou titul, nyní po nejhorší sezoně ve své trenérské kariéře v tichosti opouští Pardubice. Od vedení dostal padáka…

Jaké jsou tedy příčiny zpackané sezony?

Tou hlavní je nešťastný výběr hráčů. Tým šel do sezony bez hráče na pozici pět. Nakonec se jim stal Šteffel, ovšem to je hráč mezi čtyřkou a pětkou. Když budu pokračovat, tak na pozici čtyři bylo kvarteto Niparavicius, Gamma, Payne a Jelínek. Zbývajících sedm hráčů je úplně totožných. Jedná se o pozice dva a tři. Jsou to Sanders, Sirvydis, Gaidamavicius, Grepl, Sýkora, Harčár a Špaček. Když se podíváme na naše družstvo, při tomto složení nemohlo vydržet se silami celou sezonu. Proto jsme měli také neuvěřitelně hodně zraněných. Ostatní týmy v Mattoni NBL to udělaly lépe.

Do Pardubic jste přišel po pěti kolech, kdy měly na kontě nulu. Přijít do neznámého prostředí za takové situace jistě nebylo nic lehkého…

Každý příchod do nového místa v rozehrané soutěži je ošemetný. Nicméně nám se podařilo během listopadu a prosince krizi zažehnat. V jednu chvíli jsme dokonce pomýšleli na třetí příčku. Bohužel se nám v lednu zranil David Šteffel, kterého jsem udělal lídrem, a my úplně vypadli z rytmu. Zpátky do tempa už jsme se nedostali. Tento tým neměl na to, aby se dvakrát za sezonu vymanil z krize. A neodpustím si ještě jednu poznámku. Do konce února jsme mohli změnit hráče. Po vypršení tohoto termínu už hráči věděli, že jejich místo nikdo nemůže ohrozit, a sezonu vypustili.

Můžete namítat, že jste s družstvem neabsolvoval letní přípravu. Nicméně jste měl dostatek času na to v pohodě se dostat do play off…

Určitě. Jako mají hráči vinu na nevydařené sezoně, tak podíl na ní neodmítám ani já. Naopak. Jsem hluboce rozčarován a v poslední době jsem kvůli tomu vůbec nespal. Když bych měl bilancovat sám sebe, tak vím, že jsem udělal tři zásadní chyby.

To je sympatické prohlášení. Ne každý totiž umí přiznat své chyby. Můžete být konkrétní?

První chybou bylo, že jsem vůbec do Pardubic šel. Většina trenérů si totiž počká na konec sezony, protože před novou může pracovat podle své basketbalové filozofie. Druhou chybu jsem udělal v průběhu Vánoc. Vedení klubu rozhodlo o tom, že hráči dostanou šest dní volno. Měl jsem bouchnout do stolu a trvat na dvou dnech jako v ostatních klubech. Poslední chyby jsem se dopustil v době, kdy jsme měli problémy s pivoty. Za pakatel jsem mohl mít tvrdého podkošového hráče Djapu z krachující ukrajinské ligy. Generální manažer mi k mému překvapení oznámil, že po neúspěšném testování Paunoviče již žádného Srba nechce. Dalibor Djapa by nám přesně zapadal do koncepce, ovšem bylo mi sděleno, že dohrajeme sezonu s tím, co máme. Tušil jsem, že nemůžeme být konkurenceschopní, měl jsem odejít.

Prakticky všechny klíčové zápasy jste nezvládli. Kde je zakopaný pes?

Když nám teklo do bot, tak jsme vyhráli pouze dvakrát. V klíčových zápasech nám chyběl hráč, který by ostatní vyburcoval. Navíc po represivních opatřeních už se hráči báli. Nikdo vám neřekne na rovinu, že je naštvaný, když se mu sáhlo na peníze, ale uvnitř zůstává nespokojený. To se ukázalo v Opavě i Ostravě. Domácí bojovali jak o život a naši zápas odchodili.

Velký problém měli hráči s obranou. Pardubice v některých zápasech inkasovaly hodně bodů. Proč?

Našimi hlavními nepřáteli byly strach a koncentrace. Na palubovce jsme neměli jediného hráče, který by nějak přetrhl šňůru soupeřových bodů. Snažil jsem se být tím vůdcem já z lavičky, ovšem vždycky se to nepovedlo. U hráčů se objevovala panika z toho, co se stane, když udělají něco špatně. To se projevovalo v koncovkách nebo v době, kdy jsme ztratili náskok.

V sezoně jste měli jeden velký problém. Dokázali jste sice porážet silné týmy, ovšem prohrávali jste s kvalitativně horšími. Máte vysvětlení?

Je jednoduché. Proti silnějším týmům jsme vyhrát mohli, zatímco proti slabším jsme museli. Hráči Pardubic nejsou psychicky odolní. Opakuji se již poněkolikáté. Chyběl nám tvrdý podkošový hráč, který by dával jisté body. Také to chtělo playmakera, který se odevzdá pro tým.

Na některých hráčích bylo někdy vidět, že jim stačí, když pobírají plat. Ale cedit krev pro Pardubice se jim moc nechtělo…

Bohužel je to pravdivé konstatování. Někteří hráči hráli podle nálady. Upozorňoval jsem vedení, že do budoucna se musí změnit image BK Pardubice. V tom smyslu, že hráči nemůžou hrát jen proto, že si vydělají peníze. Smlouvy se musejí udělat úplně jinak. Generální manažer vybírá hráče pouze na základě statistik. To je nesmysl. Mělo by se hlavně dbát na to, jaký je ten hráč člověk. Polovina hráčů byla spokojená se smlouvami. Prostě přišli do Pardubic vydělat pěkné peníze. Někteří byli přeplacení.

V České republice se stále žehrá nad zařazováním mladých hráčů do zápasů Mattoni NBL. V Pardubicích to jakž takž zkoušejí…

Mladé hráče můžete nasazovat do zápasů, ale myslet si, že vybojují play off, je bláhové. Určitě mají perspektivu, ovšem neuškodilo by jim, kdyby se ještě více snažili. Proto mě velmi mrzí, že nemohu s nimi započatou práci dotáhnout. Své možnosti naznačili ve Final Four Českého poháru. V sestavě s nimi jsme překvapivě získali bronz. Tam však až o tolik nešlo.

Prý jste s hráči spíše kamarád. Nechtělo by to vládnout jim tvrdou rukou. Nemohli toho zneužívat?

Nesouhlasím s názorem Tomáše Grepla, že byla špatná disciplína. Tréninková morálka byla dobrá. Bohžel všichni hráči jsou až moc hodní, a to se projevovalo i při zápasech. Neudělali jsme žádný, jak se říká špinavý faul nebo něco, co by soupeře rozhodilo. Rozhodně nejsem měkký trenér, ovšem v době trestů jsem chodil po tenkém ledě. Hráči měli strach z předsedy představenstva, z generálního manažera, a kdyby ho měli mít ještě ze mne, to už by je basket přestal bavit úplně.

Manažer Stara tvrdil v rozhovoru, že nezasahuje do pravomoci trenérů. Jaký je pohled z druhé strany?

Co se týče tréninků nebo zápasů, mi generální manažer do práce nezasahoval. To bych mu nedovolil. Horší to bylo při výběru hráčů. Prosadil jsem si Paunoviče, ovšem on rozhodl o pouze třítýdenním try outu. V tu dobu jsme navíc hráli doma se silným Novým Jičínem. Nemanja byl vyděšený z nového prostředí a neukázal, co v něm je. Baileyho jsme vybrali společně, ovšem to byl hráč, který s nikým nekomunikoval, a tím narušil atmosféru v kabině. O Djapovi jsem již hovořil, on si přál Striu z Poděbrad.

Množí se hlasy, že ČEZ Arena není to pravé domácí prostředí. Jaký vy na to máte názor?

Je hrozně těžké trénovat v hale na Dukle a zápasy Mattoni NBL hrát v ČEZ Areně. Malá vyprodaná hala je kolikrát lepší než velká, prostorná, na oko bez diváků. Hrát na Dukle, tak věřím, že bychom některý prohrávaný zápas dotáhli do vítězného konce. Jen tak na okraj, za pět měsíců, co jsem byl v Pardubicích, si v ČEZ Areně kluci ani jednou nezahráli pět proti pěti.

Samostatnou kapitolou byli pardubičtí fanoušci. Lépe řečeno jejich jádro – fan club…

Už jsem toho zažil v kariéře hráče či trenéra hodně. Opavské publikum bylo v tu dobu pověstné, ovšem členové pardubického fan clubu je předčili. To, že povzbuzovali doma, je celkem pochopitelné, ovšem oni s námi jezdili na všechny venkovní zápasy.

Pardubický klub má vynikající zázemí. Jak jste vnímal tento fakt?

Podmínky byly na nejvyšší úrovni. Trenér i hráči mají vše zajištěno. Vůbec jsme se nemuseli o nic starat, co se týče materiálního zabezpečení či služeb. Jen sponzoři by si měli uvědomit, že velký basketbalový klub se buduje několik let, postupně. Nestačí dát jenom peníze, a ono to půjde samo. Musejí zkrátka pochopit, že v basketbalu všechno, co je rychlé, je špatné.

Autor: Zdeněk Zamastil

23.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies