Váňa je žokej z jiné planety, získal sedmý triumf

Jako kdyby 120. Velkou pardubickou režíroval slavný Steven Spielberg. Ideální počasí bez mráčků, drama jako hrom a další velké vítězství legendárního Josefa Váni. V cíli obstaral úžasný happy end. Kdyby se udělovaly dostihové Oscary, sedmapadesátiletý Josef Váňa byl neměl konkurenta.

Ten chlapík snad nepochází z planety Země. V drsném souboji nos na nos přetlačil Váňa s Tiumenem Marka Stromského na Amant Grisovi. „Nechci dělat machra, prostě nám to šlo,“ jásal v cíli Váňa.

ON-LINE ze 120. Velké pardubické čtěte ZDE.

Na start slavného překážkového dostihu se postavilo nakonec devatenáct koní, Baggio účast odpískal. Největší favorité Sixteen a Tiumen se od začátku spíš drželi vzadu. Zkušený Josef Váňa vedl koně na Taxis podle svého zvyku zprava. Na legendární překážce vypadl pouze Dušan Andrés s Valldemosem.

Velkou osobní tragédii si prožil Jiří Kousek, kterého Bremen Plan shodil na francouzském skoku. O kus dál vypadla i Martina Růžičková, která Velkou pardubickou znovu nedokončila. Cíl nakonec nespatřila ani druhá z dam Lucie Baluchová.

Stromský přijal porážku sportovně

Dva kilometry před koncem to vypadalo, že vyhrát může klidně sedm koní. V cílové rovince už to ovšem byl jen duel Josefa Váni a Marka Stromského, Tiumena a Amant Grise. „Myslel jsem si, že vyhrajeme úplně v pohodě, že nebudu muset do Tiumena mlátit. Nedíval jsem se kolem sebe, až na poslední chvíli jsem uviděl Marka, že je vpravo,“ popisoval bitvu v cílové rovince Váňa.

Druhý Marek Stromský, přijal těsnou porážku od Váni sportovně. „Pepovi vítězství moc přeju,“ říkal šestatřicetiletý žokej ze Štěpánkovic na severní Moravě, který ze sebe sejmul kus smůly. Předloni byl s Amant Grisem nejrychlejší, ale v cíli byl diskvalifikován za neprojetí točného bodu. Loni zase bělouše postihlo zranění a na startu chyběl. „Jsem šťastný a velmi spokojený. Amant Gris ukázal, že má velké srdce, moc mu děkuji,“ prohlásil Stromský.

Vítězství Váni museli potvrdit rozhodčí

Kdyby cílová rovinka měřila ještě dvacet metrů, možná by vítězství ale nebral Tiumen. „Nevím, nevím, jak by to dopadlo, kdyby byl cíl o pár metrů dál. Ten finiš by se klidně mohl obrátit v náš neprospěch,“ uvědomoval si sedmapadesáti­letý žokej.

Váňovo vítězství museli zkoumat ještě rozhodčí kvůli protestu, že Stromského „zavřel“. Dvacet minut trvalo, než se sudí rozhodli.

Verdikt zněl: Nevinen! „Místo jsem mu tam nechal, kdyby ten protest uznali, sám bych se tomu smál,“ poznamenal Josef Váňa a radostně se po potvrzení svého vítězství vrhnul na Tiumena. Málem ho umačkal.