Skifař Ondřej Synek do veslařské vesnice cestoval v úterý celý den, ale když se těšil na večeři, ztuhl mu úsměv na rtech. A to měl ještě štěstí, že přišel do jídelny mezi prvními.

"Nebylo tam už vůbec nic, poslední hovězí snědl Sýňa (Synek)," láteřil na dnešním tréninku jeho trenér Milan Doleček. "Já jsem přišel dřív, má smůlu," opáčil závodník. "Jasně, že budeme protestovat, a nebudeme sami," shodli se.

Obhájce stříbrné medaile z Pekingu má takřka dva metry a kolem 93 kilo. Sní toho hodně, jenže v Eton Dorney trpí. "Vesnice je v pohodě, ale jídelna, to je konec. Tam není vůbec nic," krčil rameny. "Tady to snad bude lepší, dáme si sem kromě obědů i snídaně," přemítal Synek. Do kastrůlku k večeři si však nic s sebou vzít nemůže. "Nepustili by mě do vesnice," upozornil veslař.

Skifařka Miroslava Knapková, další česká naděje na medaili, není vybíravý typ. Přesto třikrát obešla nabídku a přinesla si na tácu pouze čaj. "Byla tam televize a zrovna ukazovali záběry z jídelny ve vesnici v Londýně. Tak jsem si říkala, že to asi bude trochu jiná úroveň," popisovala. "Na tu telku jsem koukala dost smutně. A to mi nevadí, když jsem několik dní bez masa," pravila.

V nabídce na úterní večeři byla smažená cibule s rýží, karbanátky, které podle Synka rozhodně nebyly vyrobené z masa, shnilá rajčata a banány a pomeranče. "Cibule smrděla, žádné jogurty a snídaně taky nic moc. Muffin a nic," rozčiloval se. "Aspoň nepřibereme," snažila se odlehčit situaci Knapková. "Já myslím, že to bude dobré, ono se to rozjede, začátky jsou vždy takové krkolomné," snažil se Synek naladit pozitivně.

V okolí kanálu, který je postavený na zelené louce uprostřed anglického venkova a rozlehlých luk, se pasou tisíce ovcí. Veslaři žertovali, že by nějakou zabili a opekli. "Koukala jsem na to, jsou čerstvě ostříhané, takže by to asi šlo," usmívala se Knapková. Synka ale nepobavila a náladu mu nezlepšila. "Ovce je hnusná, tu já nejím, smrdí," mávl rukou skifař.