Ze začátku se spojilo pět států v jednu velkou mocnou říši. Postupně přibývaly země, které byly poraženy. Po třech letech válčení vznikla Země evropského spojenectví, jako nástupce Evropské unie, ale ani tohle spojenectví nevydrželo. Teď je v Evropě každá skupina sama za sebe.

Nové přistěhovalce nebereme

„Prší. Běžte dát na louku nádoby!" Déšť nám dodává vláhu a vodu na zalívání. V krajních případech ji převaříme a pijeme. Naší osadou protéká jen malý potok, proto schraňujeme co nejvíce vody, aby nás co nejméně trápilo sucho. Voda patří mezi nedostatkovou surovinu, některé skupiny kvůli ní dokonce bojují. Nás je málo a moc mezi sebe nové přistěhovalce nebereme, aby nedošla voda a jídlo. O tu bojujeme s takzvanými poutníky, kteří putují od osady k osadě. Někteří agresivně rabují a vypalují vesnice, jiní vyprávějí o Evropě a další zase jenom procházejí. Nám se agresivní typy zatím vyhýbají.

Poslední poutníci říkali, že skoro po dvaceti letech vznikají a obnovují se spojenectví. Ty v Evropě zanikly na konci války. Od té doby si každý hraje na svém písečku ve své osadě. Teď je to poprvé, kdy se lidi zase začali spojovat.
„Přijížděj poutníci!" U brány vždy někdo stojí, aby informoval o dění v lesích nebo na poli. Předcházíme tím velkým požárům a nájezdům zlodějů. „Chceme tady přenocovat a zítra jet dál na jih." Skupina maximálně třiceti lidí stojí u brány.

Co nejvíce spojenců

Nevypadají nijak nebezpečně a narozdíl od většiny skupin nemají moc otrhané oblečení. „Můžete k nám, ale dál na jih jsou už jen maličké osady a moře." „My přicházíme z osady blízko Paříže. Na severu se začínají tvořit dvě skupiny a tady na jihu má vzniknout třetí." Před půl rokem, když tady naposledy projížděla skupina, mluvili o skupině mezi Bruselem a Paříží. „Kde je ta druhá?" „Bývalé Rusko. Obnovili energii a mají elektřinu. Západ se bojí případného útoku. Pro případ, že by obnovili svoji moc, chtějí míc co nejvíce spojenců. Proto tady jsme my, abychom obnovili bývalou Evropskou unii."

Za úsvitu je už většina skupiny vzhůru a připravuje se na cestu na jih. „Nemohl bych jít s vámi? Dost mě zajímá okolní svět." Dostat se někam jinam jde jenom s poutníky. Jinak to je hodně nebezpečné. Právě proto mě žádná mezi sebe nevzala, pocházím odsud a celý život jsem strávil tady. „Jsi ještě malý kluk a navíc vůbec nic nevíš o okolním světě." „Nech ho jít. Každý navíc je dobrý. Rychle si zabal! Do hodiny vyrážíme."

Petra Šnoblová
Gymnázium, Jateční 22, příspěvková organizace
Ústí nad Labem 
Ústecký kraj
Téma: EU v budoucnosti