VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cizincům ukážeme cestu, k cíli by měli dojít sami, říkají v Centru

Jihlava /ROZHOVOR/ - Od počátku srpna 2007 funguje na Masarykově náměstí č. 34 v Jihlavě Centrum multikulturního vzdělávání. Pracuje ve dvou základních oblastech, a to v oblasti sociální práce, především v oblasti integrace osob z různých oblastí, a v oblasti vzdělávání cizinců.

28.5.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Děti cizinců vzdělává Centrum od roku 2010. Pracovníci, tzv. výukoví asistenti, dochází přímo do škol a pomáhají dětem s probíraným učivem. Aktivně spolupracují s jejich pedagogy a také pořádají přednášky. Nepomáhají ale jen ve škole. Součástí stálého programu jsou i výchovně vzdělávací a doučovací odpolední kluby. Ty probíhají v určené dny odpoledne v Centru. Kromě doučování mají možnost si spolu hrát, a tak mezi sebou komunikují v češtině. Kluby organizují také výlety za poznáním české kultury.

Základní domluva

Znalost češtiny je u každého individuální. Někteří zvládli základní domluvu v českém jazyce dokonce už po čtyřech měsících. Hodně se naučí ve škole se svými spolužáky. Organizace mimo jiné provozuje webové stránky na podporu výuky češtiny (www.centrumjihlava.cz).

Centrum má program výuky českého jazyka i pro dospělé. Zájemce projde vstupním pohovorem s pracovnicí a společně stanoví cíle výuky češtiny. Výuku vedou zkušení lektoři v angličtině, pak musí občas použít internetové překladače a příležitostně využijí služeb tlumočníka. Dospělý cizinec si základní slovní obraty podle pracovníků Centra dokáže osvojit za tři měsíce.

Poradenství cizincům

Kromě vzdělávání cizinců v českém jazyce a doučování dětí se pracovníci Centra multikulturního vzdělávání věnují i jiným aktivitám. Velice důležité je poradenství cizincům. Je bezplatné a využívá úzkou spolupráci s tlumočníky a právníky, případně i jinými orgány (Cizinecká policie, školy).

Stálých návštěvníků mají v Centru a jeho pobočkách v Třebíči, Velkém Meziříčí a Polné týdně kolem 40. Těch „jednorázových" návštěvníků je o dost více.

Zeptali jsme se ředitelky Centra Ing. Dany Fiedlerové (DF) a sociální pracovnice Jaroslavy Varodi, DiS. (JV) na konkrétní fungování centra a na přínos činnosti pro klienty.

Jak jste se dostala k práci v Centru multikulturního vzdělávání?
(DF) Můj manžel pracoval v azylovém domě, když jsem viděla, že tam někteří klienti potřebují pomoc, tak jsme tehdy narazili na projekt od Nadace pro rozvoj občanské společnosti, a tak mě oslovila ředitelka azylového domu, jestli bych se nechtěla projektu ujmout. V roce 2005 jsme začali pracovat pod Střediskem křesťanské pomoci (azylovým domem), ale postupně jsme zjistili, že ty projekty se pod azylový dům moc nehodí, že je to trošku jiný charakter práce, proto jsme založili samostatnou organizaci.

Z jakých fondů čerpáte?
(DF) Je to různé. Úplně ten první projekt byl financován Nadací pro rozvoj občanské společnosti, poté z Norských fondů, Ministerstva práce, Evropských integračních fondů a tak podobně. Museli jsme a musíme pořád shánět nějaké dotace na provoz Centra.

Kolik máte pracovníků?
(DF) Na prvních projektech jsme pracovali ve čtyřech. Teď máme od 25 do 45 pracovníků. Spousta z nich jsou externisté.

Pomáháte kromě cizinců i Čechům?
(DF) Ano, pomáháme i Čechům, kromě dětí cizinců tak pomáháme i českým dětem, především takovým, které mají v rodině špatné zázemí (rodiče jsou nemocní, sociálně slabí, alkoholici, děti jsou ve střídavé péči) a snažíme se jim „nahradit" zázemí. Pomáháme jim podobně jako cizincům – jak s učením, tak s vyjednáváním s rodiči nebo školou. Mimo to máme pověření sociálněprávní ochrany dětí, takže dohlížíme na to, jestli je u dětí, které se k nám dostanou, všechno v pořádku.

Jak často pracujete v Centru?
(DF) Já jsem tady od rána do večera. Jsou lidi, kteří si myslí, že tady bydlím . Centrum pracuje celotýdenně od pondělí do pátku, některé dny jsou delší, některé kratší.

Z jakých zemí nejčastěji pocházejí cizinci, kteří hledají vaši pomoc? Jaké jsou důvody odchodu z rodné země?
(JV) Nejčastěji služby Centra vyhledávají cizinci z tzv. třetích zemí, to znamená mimo EU – Ukrajina, Vietnam, Moldávie, Rusko, Arménie, Mongolsko a další. Nejčastějším důvodem je nedostatek financí, cizinci tak cestují, aby mohli zabezpečit svou rodinu. Aktuálním tématem jsou také válečné nepokoje na Ukrajině, lidé prchají, aby si zachránili život. Často ale dochází v důsledku takové tíživé situace k rozdělení rodin.

Proč si cizinci vyberou právě Českou republiku?
(JV) Česká republika bývá často tranzitní zemí, když se cizinec rozhodne, že chce někam cestovat, někam dál, ale zůstane tady v České republice, protože si u nás vyřídí vízum, a pak už nemá finance na další dokumenty do jiné země. Další možností je, že se mu tady jednoduše zalíbí, najde si práci a už u v Česku zůstane.
(DF) Jsou tady opravdu takoví, kteří u nás zůstanou čtyři roky a pak se odstěhují do Německa. Sami cizinci si ale třeba ani naši zemi nevyberou. Jsou tady takové agentury, které nejsou úplně v pořádku, zvou si sem cizince, zařídí jim práci, mají je pod dohledem a starají se o ty cizince.

Mají dospělí cizinci zájem se učit česky?
(DF) Moc ne. Jsou tady tací, kteří ten zájem mají, ale jsou i jiní, a ti pracují například v autodílně. Tam jsou cizinci jedné národnosti, žijí na ubytovně, kde jsou cizinci pouze té stejné národnosti, jejich „šéf" z agentury jim vyřídí všechny doklady a oni nemají žádnou motivaci, protože pracují od rána do noci. A i kdyby chtěli, tak kvůli práci nemají čas. Hlavně „šéf" nechce, aby uměli česky, může tak mít nad nimi patřičný dohled a získávat z nich peníze.
(JV) Tak to chodí u cizinců, kteří sem nepřijeli s rodinou žít. Ten člověk, který jim zprostředkoval zaměstnání, nechce jejich samostatnost, chce vše zařizovat za ně. Ti, kteří přijedou s rodinou, mají zájem se česky učit. Ví, že tady budou celý život a že jejich děti budou chodit do české školy, takže to budou potřebovat.

S čím vším jste schopni cizincům pomoct při vyřizování věcí na úřadech a podobně? Jak jinak ještě pomáháte?
(JV) Cizincům s úřady nepomáháme přímo, děláme spíše poradenství – co potřebují předložit při žádosti o vízum, zprostředkujeme kontakt s cizineckou policií a já jim přetlumočím do „lidské češtiny" co potřebují.
(DF) My ty věci nechceme dělat za ně, motivujeme je k tomu, aby si to sami zařídili. Můžeme jim poradit s tím jak. Pomůžeme jim s češtinou, přípravou ke zkouškám, s českou historií.
(JV) Takže my jim vlastně ukážeme tu cestu a člověk by měl k cíli dojít sám, aby nebyl závislý na nás.

Jak jste se sem dostala? Pracujete jenom v Centru? Jak hodnotíte zkušenosti?
(JV) Dostala jsem se sem hned po škole, a to když Centrum chtělo sociálního pracovníka a dělalo výběrové řízení, kde oslovilo i Vyšší odbornou školu, kde jsem studovala. Přišla jsem na pohovor a potom mě kontaktovali. Pracuji jenom tady. Je to obrovská zkušenost a příležitost, protože pro absolventy je mnohdy těžké se uplatnit, o to víc v oboru, takže si myslím, že je to úžasný start. Jsem tady devět měsíců.

Petr Vybíral
Gymnázium Jihlava
Jihlava 
Kraj Vysočina
Téma: EU kolem nás 

Autor: Redakce

28.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rekreační areál Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku.
2 5

Audit Čapího hnízda ulítl na internet. Namočení Agrofertu nelze vyloučit

Miroslav Pelta (vlevo) v diskusi s Romanem Berbrem a Dušanem Svobodou.
7

Hádka o fotbalového předsedu: Fouska naštvaly Berbrovy "čachry"

DOTYK.CZ

Uřezaná hlava nebo razie esesáků: atentát na Heydricha ve vzpomínkách

Dotyk.cz shromáždil u příležitosti 75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha záznamy vzpomínek posledních pamětníků, které redaktoři Deníku pořídili v minulých pěti letech. 

AKTUALIZUJEME

Další krvavý útok na křesťany v Egyptě. Zemřelo více než dvacet lidí

Další střelecký útok v Egyptě šokoval svět. V pátek neznámí ozbrojenci zaútočili na skupinu koptských křesťanů. Podle posledních informací zabili třiadvacet lidí a pětadvacet zranili.

NATO se zapojí do koalice proti Islámskému státu, rozhodl summit

Severoamerická aliance podpořila mezinárodní koalici bojující v Iráku a Sýrii s Islámským státem. Na summitu NATO přislíbila pomoc proti této teroristické organizaci. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga to ovšem neznamená, že se zapojí do bojových operací. Jde prý hlavně o politickou podporu.

Šestkrát unikl vrah z Alabamy trestu smrti, popravili ho až po 35 letech

V roce 1982 spáchal nájemnou vraždu. Přes třicet let se odsouzenému vrahovi dařilo díky různým kličkám a řadě odvolání unikat trestu smrti. Díky tomu si vysloužil přezdívku „Houdini cely smrti". Až v noci na pátek ho americký stát Alabama v 75 letech popravil injekcí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies