VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Raisha dostala kamenem do hlavy, s Adilem museli uprchnout

Vyškov - Vyspělé státy EU se již po desetiletí potýkají s velkým množstvím přistěhovalců a situace kolem uprchlíků mířících do Evropy je stále více zneklidňující. Co vede tolik lidí k nebezpečné cestě, na které tisíce z nich umírají a další čekají v uprchlických táborech, zda je Evropa vůbec přijme? Jaké pocity tito lidé prožívají a jaká budoucnost je v cizí zemi s často naprosto odlišnou kulturou čeká?

5.6.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Pohybuji se v prostředí lidí s rozmanitými názory. Při zmínce o imigrantech do Evropy se ale většina naprosto shoduje – v České republice je nechce, cítí se jimi ohrožena, obává se jejich možné inklinace ke zločinu nebo narušení našich tradic. Já si však myslím, že není možné vytvořit si na tuto situaci adekvátní názor, aniž bychom znali dění ve státech uprchlíků a důvody, proč nadobro opustili zemi, ve které se narodili. Se zájmem nahlédnout do života těchto lidí jsem si proto nedávno poslechla příběh rodiny z Ázerbájdžánu.

Smíšené páry

Adil a Raisha pochází z kavkazského hlavního města Ázerbájdžánu - Baku. Rodina žila v rámci možností spokojeným životem i přes rozdílný původ – Adil byl rodilý Ázerbájdžánec, Raisha pocházela z Arménie. Tento fakt se však ukázal jako podstatný problém v době, kdy začal významně narůstat nacionalismus v obou zemích. Tyto sousedící národy se dostaly do prudkého konfliktu v Náhorním Karabachu, kde žije velká arménská komunita na ázerbajdžánském území. Jako první v důsledku tohoto konfliktu trpěly právě národnostně smíšené manželské páry. Ve společnosti byla rodina s arménskými kořeny prakticky mrtvá. Adil měl problémy v práci se svými kolegy a v rozpoutané válce ztratil oba bratry. Jeho dcera Hicran se musela potýkat s odporem učitelů, a dokonce byla fyzicky atakována ostatními žáky. Situace se ještě vystupňovala, když jí někdo cestou do školy hodil kámen na hlavu, což zapříčinilo trvalé postižení jejího levého oka. Právě tato událost byla pro Raishu a Adila poslední kapkou, kvůli které se definitivně rozhodli najít azyl v cizí zemi.

Nejdříve odjeli do Ruska, kde žil Adilův bratr. Ovšem tamější atmosféra ohledně ruských postojů k obyvatelům Kavkazu byla napjatá, a tak se rodina rozhodla koupit lístky do České republiky. Od tohoto rozhodnutí se ale odvíjel další kolotoč problémů, jelikož se rodině nedařilo vyměnit peníze, aby si mohla koupit letenky. Většina směnáren je totiž odmítla s tvrzením, že peníze mohou měnit pouze občané Ruské federace. Měli však štěstí v neštěstí, když jim mladý ruský voják nabídl pomoc a jejich peníze vyměnil. Adil, Raisha i Hicran konečně odcestovali.

Nový život

V roce 2001 přijeli do přijímacího centra ve Vyšních Lhotách, kde začala azylová procedura. Vyřešení azylových záležitostí trvalo několik měsíců, které Raisha i Adil strávili dychtivým sledováním veškerých novinek a změn. S pomocí sociálních pracovníků a s podporou lidí z přijímacího centra mohla rodina konečně začít nový život v Ubytovacím centru v Havířově. V České republice Adilova rodina získala přátele, pochopení, práci i vzdělání – vše, čemu se jí v rodné zemi nedostávalo nebo bylo do budoucna ohroženo. V současnosti žijí v pronajatém bytě, Raisha pracuje jako profesionální překladatelka, Adil je námořní strojní inženýr a jejich dcera Hicran studuje střední školu, kde ji spolužáci i přes rozdílný původ berou jako sobě rovnou.

Vždy jsem byla vůči imigrantům skeptická. Když se ale nad celou situací zamyslím a nahlédnu na ni z jiné strany, s řadou imigrantů soucítím a uznávám, že na jejich místě bych nejednala jinak. Kdo z nás by chtěl nečinně sledovat, jak poměry v naší rodné zemi ničí rodinu, blízké a vše, co máme rádi? Jak by se asi dále vyvíjel život Adila, Raishy a Hicran, pokud by z Ázerbájdžánu neodjeli? O tom lze pouze polemizovat.

Tereza Nedomová
Gymnázium a SOŠZE Vyškov
Vyškov 
Jihomoravský kraj 
Téma: Svět v EU 

Autor: Redakce

5.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies