VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žít v Česku není pro cizince jednoduché

Mladá Boleslav - „A tak jsem se ocitl na neznámé půdě plné neznámých lidí. Všechno mi bylo cizí a cítil jsem pouze nejistotu a naději, že tu konečně najdu svůj klid a šanci pro důstojný život…" Právě takhle často začínají nové příběhy migrantů, kteří jsou kvůli vnějším okolnostem nuceni opustit svou rodnou zemi. Jejich jedinou šancí tak často bývá přestěhovat se do země, která jim bude schopná opatřit takové bezpečí a životní podmínky, na které mají nárok a které si zaslouží.

4.6.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Naštěstí na svůj problém nejsou sami. V dnešním světě existuje spousta evropských organizací, které jsou schopny pomoci. V České republice se vyskytuje hned několik organizací Evropské unie, ale také Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, IOM a spousta dalších, které se snaží nejen dostat migranty do Evropy, ale také jim pomáhají začleňovat se do společnosti a učí je místním zvyklostem. Nejen díky této pomoci našla spousta lidí svůj nový začátek i v našem okolí. Pan Ngyen u nás našel své útočiště před válkou zmítaným Vietnamem a pan Saez dal našemu státu přednost před rodnou Kubou.

Nejchudší stát

Zajímavý je také příběh sedmnáctiletého Vitudanisha Dary, který se k nám přistěhoval již před devíti lety, ve věku osmi let. Pochází z hlavního a největšího města Kambodže, Phnompenhu. Kambodža neboli Kambodžské království je státem v jihovýchodní Asii, který sousedí s Vietnamem, Thajskem a Laosem. Je považován za nejchudší stát regionu, což zapříčinil zejména velmi tvrdý komunistický systém Rudých Khmérů, ze kterého se království nedávno vymanilo a v současné době se jeho situace zlepšuje.

Všechno začalo, když se „Denisova" teta vdala za Francouze, který ji dostal přes uprchlický tábor do své země. Tehdy Kambodže ještě vládl komunismus, a tak se lidé jinak do okolních zemí nemohli dostat. Když tamní režim částečně ustoupil, plánovala jeho maminka s babičkou odjezd do Francie za svými příbuznými. To se ale nakonec nepovedlo a maminka musela dostudovat školu v Kambodže, kde nakonec získala stipendium v Rakousku, nebo v České republice. Rakousko prý nepřicházelo v úvahu: „Dnes je tam spousta Khmerů a jiných cizinců. Proto nás více přitahovalo neznámé a neprozkoumané Česko," vysvětluje Denis. Po vzoru Kambodžského krále, který u nás studoval ve svých devíti letech, se tedy Denisova maminka vydala za vzděláním do České republiky.

Dobří kamarádi

A tak se jako osmiletý chlapec ocitl v Praze na studentské koleji, ze které se s postupem času přestěhovali do bytu. „Byl jsem ještě malý, takže jsem do té doby ani nevěděl, že nějaká Česká republika existuje. Jen jsem věděl, že chci zůstat s mámou, že s ní bude vždycky dobře," vzpomíná na svou reakci na maminčino „malé" překvapení. V Praze začal chodit do druhé třídy. Byl zařazen o ročník níž, protože češtinu slyšel poprvé v životě. Ale jak sám říká, novému jazyku se zakrátko naučil: „Naštěstí jsem si našel dobré kamarády, kteří mi se vším pomáhali a snažili se mě češtinu naučit. Chodili jsme často ven a oni mi ukazovali město, a jak to tam všechno chodí. Za 3-4 měsíce už jsem téměř všemu rozuměl a do roka jsem mluvil plynulými větami."

Také jiný školní systém mu prospěl. Na své první výtvarné výchově totiž objevil své úžasné výtvarné nadání, díky kterému se dostal i do pražské umělecké školy, kam dochází dodnes: „V Kambodže nic jako výtvarka, nebo hudebka nebylo. Tam jsme měli prostě matiku, khmerštinu, fyziku, biologii, dějepis a tím to haslo. Výuka dokonce nezahrnuje ani cizí jazyk. Na první hodině výtvarky jsme si malovali a já jsem nevěděl, co se děje. Říkal jsem si, že je to asi nějaká přestávka, tak jsem maloval taky. Na konci hodiny se ke mně všichni sběhli a říkali, jak krásně maluju. Já jsem jim ale tenkrát nerozuměl ani slovo, takže jsem se jen usmíval a kýval jsem hlavou." Pražské umělecké škole dnes Denis pomáhá také s organizací různých výstav. Poslední výstava jménem Metenekel byla zaměřena k boji proti totalitě.

Přísné pomínky

Největší překvapení však přišlo v zimě: „Ráno mě navlékli do zimní bundy. Vůbec jsem nechápal proč. Potom jsem vyšel ven a byl jsem jako v ráji. Všude bylo krásně bílo a sněhové vločky se snášely z oblohy dolů. Hned jsem to chtěl ochutnat, ale bál jsem se, jestli mi to něco neudělá. Navíc jsem se zamiloval do vánočních pohádek. To v Kambodže nemají."
Po dokončení studia se přestěhovali do Mladé Boleslavi, kde si otevřeli restauraci a požádali o trvalý pobyt. I přes to, že jim žádost nebyla ještě schválena a Denis je zatím bez českého občanství, cítí se tu dnes, po 9 letech pobytu jako doma a svého rozhodnutí nelituje: „Jsem rád, že jsem s příchodem souhlasil a že tu můžu být. Vrátit bych se nechtěl, vlastně ani nevím, co bych tam dělal." Přesto žít v naší zemi není pro cizince úplně jednoduché. Často se tu vyskytují problémy s migrační policií a zákony vůči nim nejsou příliš příznivé. Jsou tu velmi přísné podmínky, které se týkají zejména měsíčního příjmu.

Změna bydliště mu také přinesla velkou oběť. Celá jeho rodina zůstala v rodné zemi: „Tátu a většinu rodiny jsem neviděl od svého odjezdu. Po nich se mi samozřejmě stýská. Navíc své dva nevlastní sourozence jsem neviděl nikdy. Pravidelně za námi jezdí na návštěvy teta z Kanady a z Francie, se kterými máme hodně hezký vztah."
„…a tak jsem poznal nové lidi, nový život a nové možnosti."

Kristýna Žáková
Gymnázium Mladá Boleslav
Mladá Boleslav 
Středočeský kraj
Téma: Svět v EU 

Autor: Redakce

4.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

V paneláku Na Borku v Jirkově hořelo. Plameny vyšlehly zřejmě po přechozím výbuchu.
2 13

Požár v jirkovském paneláku: Dva lidé zemřeli, hasiči evakuovali sto lidí

DOTYK.CZ

Drama v Africe. Ovládne ji islámský terorismus?

V posledních několika letech se některé oblasti afrického Sahelu, tedy pásma zemí zhruba od Mauretánie po Súdán, proměnily v hlavní bojiště proti mezinárodnímu terorismu. Zejména to platí o Nigeru.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

AKTUALIZOVÁNO

Prezident USA Trump znovu napadl média, prý jsou šiřiteli falešných zpráv

Americký prezident Donald Trump na shromáždění svých stoupenců na Floridě znovu ostře zaútočil na média, která kritizoval jako "šiřitele falešných zpráv a součást zkorumpovaného systému". Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž bylo shromáždění konané v sobotu odpoledne místního času (v noci na dnešek SEČ) začátkem kampaně ke zvýšení Trumpovy popularity po jeho lednovém nástupu do úřadu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies