VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové objevili v Jevíčku
 unikátní pohřebiště Germánů

Jevíčko /FOTOGALERIE/ – „Pěkný nález. To je hlavice kostěné jehlice, je krásně profilovaná. Dneska to bude za malého panáka slivovice, Boguši," chválí studenta na poli u Jevíčka docent Eduard Droberjar. Tři desítky studentů v současné době pracují na kukuřičném  poli, kde bylo objeveno germánské pohřebiště. 

21.8.2012 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií

Ilustrační fotografieFoto: Deník/Iveta Nádvorníková

V rámci studijní praxe odkrývají stopy dávné minulosti a pod zemí nacházejí cenné vykopávky.

Na poli  s motyčkami, rýči a lopatami pracují studenti univerzit z Olomouce, Hradce Králové, Polska a dalších měst. „Zkoumáme tady žárové pohřebiště z doby římské.  Takových, jaké  je v Jevíčku, se nachází v republice velmi málo. Řada z nich je porušená. Tomuto regionu se proto věnujeme už dva roky," přibližuje výzkum docent Eduard Droberjar z Univerzity Palackého v Olomouci.  Letos studenti odkryli zatím pět hrobů, ale v místě jich bude mnohem více, zřejmě několik desítek.  Ornici stáhla technika, ale zbytek práce musí udělat studenti ručně.  „Je to jejich povinná odborná praxe, kterou musí udělat o prázdninách, protože během semestru chodí do školy,"  vysvětluje docent.  Miroslav  Pleska z univerzity v Hradci Králové tráví na vykopávkách už několikáté letní prázdniny a rozhodně si nestěžuje. Práce ho baví. „Účastnil jsem se vykopávek na Slovanském pohřebišti ve Znojmě nebo v Kopidlně u Jičína," říká student.  Na kontě má i několik zajímavých nálezů. Za unikátní považuje objev ze Znojma. „Tam jsem nalezl žárový hrob z doby bronzové, v němž se nacházely zlaté a bronzové ozdoby," dodává Miroslav Pleska.

Spony a zbraně

V Jevíčku studenti objevili kromě  hrobů z druhého století také sídlištní objekty z pozdní doby římské. „Z toho usuzujeme, že na Malé Hané žili Polabští Germáni neboli Svébové," podotýká Eduard Droberjar.   V hrobech nalézají budoucí archeologové  zajímavé předměty. „V některých hrobech byly stříbrné spony a zbytky zbraní. Jiné hroby jsme nechali zkoumat na radiologické klinice na CT technologii, kde je dobře vidět rozložení  jednotlivých předmětů. Nalezené věci patřily obyvatelům, ale nacházíme také importy, které se dovážely z Římské říše nebo předměty, které patří jiným Germánům než těm Polabským. Například je tu velká pestrost spon, objevili jsme i neznámý typ, který nebyl dosud v Evropě nikde popsaný. Nazvali jsme ho ´varianta Jevíčko´," sdělil Eduard Droberjar.

Lokalitu v Jevíčku objevil v roce 2005 archeolog David Vích z muzea ve Vysokém Mýtě. Našel zde přetavené fragmenty bronzových a stříbrných předmětů a tím se potvrdilo, že by tu mohlo být žárové pohřebiště.  „První hrob zachytil David Vích v roce 2010, když zde nalezl bronzovou puklici," dodal archeolog  Droberjar.

Muzeum Germánů?

Nálezů z oblasti Jevíčka bude zřejmě mnoho. Neztratí se, lidé budou mít šanci se s nimi seznámit. „Vše musíme nakonzervovat, popsat, zdokumentovat a pak je předáme do muzea, zřejmě do Boskovic, které je nejblíže.  Některé v rámci našeho projektu i vystavíme," uvedl  docent.  Právě v Jevíčku se ale zrodil nápad na zřízení muzea Germánů. A mohlo by být přímo na Malé Hané. „Opravili jsme střechu v panské sýpce za školou. To je místo, pro které nyní hledáme nějaké smysluplné využití. Jednou z možností je, že bychom tam realizovali toto muzeum, které nikde jinde není,"  uvedl Roman Müller, starosta Jevíčka.  Muzeum by podle Eduarda Droberjara mohlo představit celou germánskou civilizaci, lidé by zde viděli nálezy, ale také třeba kopie luxusních předmětů z Čech i jiných evropských zemí.

Malá Haná je z hlediska archeologie mimořádnou oblastí, kterou ale dosud odborníci opomíjeli. „Je to spojnice mezi Podunajím a východními Čechami. Tudy nepochybně procházely obchodní karavany," míní archeolog.  Archeologové ale objevili oblast už za Hitlera, kdy se v regionu začala stavět dálnice. „Dělali tu tehdy podrobné výzkumy, vše detailně zaměřili, jejich práce byla velmi precizní a výsledky jsou uložené v Moravském zemském muzeu v Brně, ale jsou dosud nezpracované. Většinou se ovšem jedná o starší dobu, neolit,"  vysvětluje Eduard Droberjar.

Archeologové budou v Jevíčku pracovat ještě tři týdny. Očekávají další cenné a zajímavé  nálezy. 

Žárový hrob

Germáni zemřelého spálili na hranici a jeho ostatky spolu s milodary – součásti kroje, zbraně –  vkládali do popelnic, hliněných nádob. A tam se nacházejí spálené lidské kosti. „Určitě najdeme vložené předměty a řada jich tam ještě je," potvrdil Eduard Droberjar. Zbytky zbraní, hroty kopí, štítové puklice, šatová spínadla., součásti opasků, kostěné hřebeny…

Autor: Iveta Nádvorníková

21.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

V paneláku Na Borku v Jirkově hořelo. Plameny vyšlehly zřejmě po přechozím výbuchu.
2 13

Požár v jirkovském paneláku: Dva lidé zemřeli, hasiči evakuovali sto lidí

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies