VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Brandýse zachránili střep zdiva ze 13.století. Podívejte se

Brandýs nad Orlicí – Kdo cestuje vlakem, může se v okolí městečka kochat nejen krásnou přírodou. Podzim zbavil stromy listí a odkryl výhled na výsledek letošní práce na zřícenině hradu Brandýs nad Orlicí. Díky dotaci ministerstva kultury byl zachráněn střep zdiva, poslední doklad původní výšky hradu založeného ve 13. století, jehož majiteli byli například páni z Boskovic, Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna či Karel starší ze Žerotína.

19.11.2013
SDÍLEJ:

Záchrana torza zdiva na zřícenině hradu Brandýs nad Orlicí.Foto: archiv Sdružení pro záchranu hradu

Střep zdiva měl být v první etapě záchranných prací nahrazen replikou, tato náročná a nákladná varianta však nemusela být realizována. Provedený archeologický průzkum mimo jiné odkryl možnost jeho záchrany. „Při archeologickém průzkumu byla objevena spojovací zídka, pokud by se dozdila a vytvořil se klín ze zdiva, střep by se dal zachránit. My jako investoři jsme na to kývli, památkáři taky," vysvětlil před zahájením prací tajemník brandýského úřadu Jaromír Šebetka.

Základem je koncepce a tým

Samotný proces záchrany hradní zříceniny je dlouhodobý, jeho základním kamenem se stala koncepce záchrany hradu z roku 2011 a v neposlední řadě také spolupráce majitele – města se Sdružením pro záchranu hradu i souhra dalších odborníků a institucí. „Jsme nadmíru spokojeni s výsledkem realizace záchranných prací. Pozitivum spatřujeme i ve změně přístupu vlastníka, který se chopil svých práv i povinností a postavil se problému záchrany brandýského hradu čelem, za což si celé zastupitelstvo i městský úřad zaslouží uznání a poděkování. Kolem záchrany brandýského hradu vznikl skutečně kvalitní tým složený ze zástupců sdružení, památkářů, projektantů, archeologů, historiků, ale i úředníků státní správy či místní radnice. Bez nadsázky můžeme říci, že se daří něco, o čem se v minulých desetiletích hovořilo jako o něčem nemožném, nereálném, poněvadž nikdy předtím nebyla záchrana brandýského hradu pojímána jako koncepční a systematická záležitost, u které první výsledky sklidíte třeba až za deset dlouhých let. Sdružení a celý zmíněný tým dokázaly, že záchrana zbytků hradu v Brandýse nad Orlicí není mission impossible, naopak výsledky se mohou dostavit relativně rychle a ve vysoké kvalitě, a dostát tak závazkům vůči státu i budoucím a minulých generacím," neskrývá nadšení předseda sdružení Michal Slánička.

Obnovili podobu torza před 100 lety

„Zřícenina, jakožto součást národního kulturního dědictví, je stavbou zcela specifickou, spojenou s emotivním a romantickým působením. Necitlivá oprava by tak sice zabránila její rychlé zkáze, ale zároveň by nevratně poškodila její půvab. Proto je nutné k její obnově přistupovat se zvláštní pečlivostí a rozvahou," zdůrazňuje projektant Miloš Kudrnovský, autor návrhu obnovy. Než přistoupil ke stabilizaci nejohroženější části hradu, tedy onoho střepu nebo, chcete-li, torza hradního jádra, provedl fotogrammetrické zaměření.

Co je to fotogrammetrické zaměření: „Fotogrammetrické zaměření zachytilo tento členitý objekt do nejmenších detailů. Jedním z výstupů zaměření byl i virtuální 3D model, který se stal zcela nenahraditelným podkladem pro návrh obnovy. Jako jediné možné řešení zabezpečení torza se ukázalo navrácení ho do stavu z počátku 20. století, kdy se ještě jednalo o stabilní, poměrně masivní konstrukci. Studiem dobové ikonografie a za značné pomoci archeologů (PhDr. David Vích z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě) se podařilo rekonstruovat jeho podobu zhruba před sto lety. Virtuální 3D model byl tedy doplňován o již zmizelé části, a to tak, aby torzo zdiva bylo stabilní a zároveň neztratilo charakter pozvolného rozpadu. Po vytvoření jeho optimální virtuální siluety byl 3D model převeden do klasických stavebních plánů." Miloš Kudrnovský

Tato metoda není jedinou zajímavostí záchranných prací, potvrzuje Miloš Kudrnovský: „Při vlastní realizaci obnovy byl pak používán vizuálně shodný kámen a zdící malta, jejíž složení napodobuje tehdejší materiály, a to včetně příměsí dřevěného uhlí a drcených cihel. Na obou lících zdiva byly rovněž imitovány zbytky hrubých omítek chránících samotné zdivo, a to v rozsahu zachyceném dobovou ikonografií. Torzo zdiva tak bylo staticky zajištěno, aniž by se narušilo celkové emotivní působení této zříceniny."
V současné době probíhá zaměření a projekt obnovy II. hradního předhradí. Na příští rok je naplánována obnova vnějšího pláště západní části hradního jádra, která je nezbytným prvním krokem pro opravu provizorně zajištěných sklepů.
„Doufejme, že jsme prolomili ono staleté prokletí hradu, kdy se jen přihlíželo, jak tato památka nenávratně mizí. Je těžké něco říkat nyní, záchrana onoho střepu je první vlaštovkou, ale jsme stále na začátku, ty nejtěžší úkoly na palácové části na nás teprve čekají. Úkolem sdružení bude i nadále pomoci vlastníkovi při pracích na zřícenině, ale i mírnění dopadů ekonomické zátěže. Jediné, co lze popřát všem, kdo se na záchraně brandýského hradu podílejí, je známé francouzské ´Bonne courage, odvahu!´, které by se klidně mohlo stát heslem celého záchranného úsilí či sdružení," uzavírá Michal Slánička

Autor: Šárka Mikulecká

19.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
17

Pilný: Návrh rozpočtu je rozumný, změny neplánuji

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
36 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Jak by asi dnes vypadala legendární auta východního bloku?

Po rozpadu východního bloku se mnoho ikonických vozů této éry nedočkalo přímého nástupce. Plno nadšenců si však představuje jejich návrat a skrze grafické ilustrace vytváří moderní interpretace těchto známých aut. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZUJEME

Čtyři autentické dojmy z Británie: Lidé jsou šokovaní, život se ale nezastavil

/VIDEO, ROZHOVOR/ Jak se tragédie v Manchesteru, kde útočník na koncertě odpálil bombu, dotkla tamních obyvatel, včetně české ředitelky Czech School Manchester? Jaké dojmy a postřehy nám svěřil novinář deníku The Sun, jehož syn byl přítomen na tragickém koncertě? Přinášíme i poznatky další Češky, sociální praconice Zory Zámečníkové, jež poskytla video z okolí místa činu. Rovněž jsme oslovili bývalou novinářku Deníku, nyní působící v Londýně.

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Comeback Kvitové se blíží. Bude hrát už v Paříži?

/VIDEO/ Doba návratů? Jen den poté, co svůj návrat na kurty oznámila bývalá světová jednička Viktoria Azarenková (po mateřské pauze plánuje hrát Wimbledon), se výrazně přiblížil i comeback další tenisové hvězdy – Petry Kvitové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies