Při rozhodování chrudimských radních sehrály svou roli například obavy ze zvýšené dopravní zátěže v podobě několika dalších cisteren přijíždějících denně do města i obavy z případných ekologických dopadů. Zhruba půlmilionový finanční přínos by z pohledu radních zmíněná rizika nevyvážil. V zásadě bezvýznamný by byl i počet nově vytvořených pracovních míst.

Směs pachů i barev

Firma hodlala v objektu denně zpracovávat zhruba 40 tun tekutého odpadu. Ten by tvořily například odpadové kapaliny z jímek u čerpacích stanic, chemikálie z kadeřnických provozoven i jiné odpadní tekutiny z průmyslových výrob a živností. Předčištěný odpad, zbavený nebezpečných látek, by pak biologicky dočišťovala městská čistírna odpadních vod.

Řešení pro sousedy

Chrudimský starosta Petr Řezníček prý chápe potřebnost podobných linek, i když ví, že je lidé obvykle nechtějí mít ve svém bezprostředním okolí. „Je ale určitě lepší odpady odborně zpracovávat a čistit, než je někde lít pokoutně do kanálu. Vždyť tekuté průmyslové odpady často obsahují i těžké kovy a ty by jinak mohly vyřadit z provozu standardní čističku, jež obvykle pracuje na biologickém principu," uvažuje Petr Řezníček. Zároveň ale dodává, že odpadů tohoto druhu se v Chrudimi vyprodukuje jen zcela minimální množství. „Těch přibližně deset tisíc tun ročně by znamenalo, že by se tu zpracovával hlavně odpad pro téměř celý Pardubický kraj i pro kus Královéhradeckého a Středočeského kraje," dodal starosta.