VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Evropa se musí probrat a přijmout nové zákony“

Polička - Nezávislá novinářka MARKÉTA KUTILOVÁ zažila atmosféru strachu v Sýrii i válku Kurdů proti IS.

18.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Dodnes o tom přednáší a už několikrát během debat s lidmi upozorňovala na to, že existuje možnost, že bojovníci Islámského státu už fungují v Evropě. Během smutného pátku třináctého se její slova potvrdila při pařížském krveprolití.

Co říkáte pátečním událostem a teroristickému útoku v Paříži?
Hodně mě to zasáhlo, ale zároveň je to něco, co jsme všichni čekali a musíme se smířit s tím, že toto bude budoucí realita v Evropě. Pokud jde o můj názor, už dva roky říkám to samé. Evropa zaspala, nereaguje na současnou situaci, kdy svět je ve válce, nepřizpůsobila tomu své zákony. Naše tajné služby vědí o lidech, kteří jsou radikalizovaní. Ať už jsou radikalizovaní v Evropě, anebo jsou tu tisíce lidí, kteří se již vrátili z bojů v Iráku a Sýrii. Naše tajné služby o nich vědí, ale nemáme zákony, podle kterých bychom mohli proti těmto lidem zakročit. Podle našich norem musíme mít na všechno důkazy a je tu strašně dlouhý proces, než někoho za tyto věci odsoudíme. V tom vidím obrovský problém, který se momentálně projevuje.

Jak to podle vás bude dál?
Samozřejmě, že se teď ukáže, že spousta těchto lidí, co jsou zodpovědní za atentáty, jsou radikalizovaní a my víme o tom, že jsou radikalizovaní, ale necháváme je v poklidu žít v jejich kvartýrech. Oni se vrátí z bojů v Sýrii a Iráku, tajné služby o tom pochopitelně vědí, ale my je necháme normálně žít. To jsou prostě časované bomby. A je naší zodpovědností tyto časované bomby odpálit dřív, než ony odpálí nás.

Evropa má podle vás v bezpečnostní otázce a ochraně svému území před radikály dluh. Je možné v této chvíli proti tomu nějak bojovat, ačkoliv je pozdě?
Evropa má za pět dvanáct, aby se probrala. Pokud už vůbec není pozdě. Je to o tom, že je nutné změnit legislativu v jednotlivých zemích. Nemáme totiž jako Evropská unie společné tajné služby a nemůžeme čekat na to, až něco udělá EU. Jednotlivé země si to proto musejí změnit samy. Týká se to všech evropských zemí, aby přijaly takové zákony, aby byly schopné reagovat, jakmile budou mít zřejmé důkazy o tom, že se někdo radikalizoval, vrátil z bojů a prošel výcvikem Islámského státu. Musí být přijatý takový zákon, na jehož základě jen proto, že bude patrné, že se někdo radikalizoval, bude trestatelný. I když sama nevěřím tomu, že například trest na dva roky něčemu pomůže.

S kolegyní Lenkou Klicperovou cestujete po světě, válkou zmítaných zemích a byli jste také v Sýrii, kde jste poznávali obě strany konfliktu Syrské kurdy, jednotky IPG a IPJ, měly jste také informace o původu bojovníků Islámského státu. Kdo jsou tedy lidé, kteří ve Francii útočili? Toto přibližujete i na svých přednáškách.
V podstatě ano. Na druhou stranu je potřeba zamyslet se nad jednou důležitou věcí. Když se staly pařížské atentáty, první věc, která vyšla najevo byla, že mezi nimi byl Syřan. Měl u sebe náhodou syrský pas a asi ještě nedávno prošel s proudem uprchlíků. Přišlo mi to velice brzy, že se taková informace dostala ven. Zadruhé: Proč ten atentátník měl u sebe syrský pas. To mi také nejde do hlavy. Čistě jako příklad říkám, že přece, když jdu na misi, kdy se odpálím, nemyslím právě na to, abych u sebe měla syrský pas. A jak je také možné, že se pas při výbuchu nezničil, a proč ho ten člověk u sebe měl. Jak je možné, že se taková informace dostala jako první na světlo? Tady bych použila kritické myšlení a spíše se zeptala, zda to nebyl něčí zájem, aby se pas u toho člověka našel.

Zpochybňujete to tedy?
Vůbec neříkám, že by to nemohla být pravda, ale každopádně bych skutečně použila kritické myšlení a přemýšlela o tom, jestli to není něčím zájem. Ať už Islámského státu, nebo kohokoliv jiného, aby se ten pas našel. Nemusí to být úplná náhoda.

Na vašich přednáškách mluvíte také o tom, že v barvách Islámského státu bojuje velké množství Evropanů.
Na straně IS bojují samozřejmě také Syřané a spousta Iráčanů. A samozřejmě, že tito lidé jsou také radikalizovaní a někteří lidé v Sýrii také sympatizují s Islámským státem. Není vyloučené, že i Syřané mohou páchat teroristické útoky v Evropě.

Co říkáte tomu, že v uplynulém roce proběhly už dva atentáty na území Francie? Nyní navíc na několika místech Paříže.
Hodně jsem se nad tím zamýšlela. Je tu jasný fakt, že ve Francii působí velké množství radikálních mocenských organizací a je tam dost lidí, kteří odešli bojovat za Islámský stát a už se vrátili zpátky. Je tu také třetí generace přistěhovalců a roli sehrává i fakt, že Francie se politicky i vojensky velice angažuje. To všechno ovšem neznamená, že příští teroristický útok se odehraje opět ve Francii. Může být kdekoliv ve Velké Británii, Německu, Itálii či Belgii. Nejvíce se ovšem bude útočit na ty země, které se nejvíce angažují v boji s Islámským státem.

Autor: Redakce

18.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies