VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Evropa se musí probrat a přijmout nové zákony“

Polička - Nezávislá novinářka MARKÉTA KUTILOVÁ zažila atmosféru strachu v Sýrii i válku Kurdů proti IS.

18.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Dodnes o tom přednáší a už několikrát během debat s lidmi upozorňovala na to, že existuje možnost, že bojovníci Islámského státu už fungují v Evropě. Během smutného pátku třináctého se její slova potvrdila při pařížském krveprolití.

Co říkáte pátečním událostem a teroristickému útoku v Paříži?
Hodně mě to zasáhlo, ale zároveň je to něco, co jsme všichni čekali a musíme se smířit s tím, že toto bude budoucí realita v Evropě. Pokud jde o můj názor, už dva roky říkám to samé. Evropa zaspala, nereaguje na současnou situaci, kdy svět je ve válce, nepřizpůsobila tomu své zákony. Naše tajné služby vědí o lidech, kteří jsou radikalizovaní. Ať už jsou radikalizovaní v Evropě, anebo jsou tu tisíce lidí, kteří se již vrátili z bojů v Iráku a Sýrii. Naše tajné služby o nich vědí, ale nemáme zákony, podle kterých bychom mohli proti těmto lidem zakročit. Podle našich norem musíme mít na všechno důkazy a je tu strašně dlouhý proces, než někoho za tyto věci odsoudíme. V tom vidím obrovský problém, který se momentálně projevuje.

Jak to podle vás bude dál?
Samozřejmě, že se teď ukáže, že spousta těchto lidí, co jsou zodpovědní za atentáty, jsou radikalizovaní a my víme o tom, že jsou radikalizovaní, ale necháváme je v poklidu žít v jejich kvartýrech. Oni se vrátí z bojů v Sýrii a Iráku, tajné služby o tom pochopitelně vědí, ale my je necháme normálně žít. To jsou prostě časované bomby. A je naší zodpovědností tyto časované bomby odpálit dřív, než ony odpálí nás.

Evropa má podle vás v bezpečnostní otázce a ochraně svému území před radikály dluh. Je možné v této chvíli proti tomu nějak bojovat, ačkoliv je pozdě?
Evropa má za pět dvanáct, aby se probrala. Pokud už vůbec není pozdě. Je to o tom, že je nutné změnit legislativu v jednotlivých zemích. Nemáme totiž jako Evropská unie společné tajné služby a nemůžeme čekat na to, až něco udělá EU. Jednotlivé země si to proto musejí změnit samy. Týká se to všech evropských zemí, aby přijaly takové zákony, aby byly schopné reagovat, jakmile budou mít zřejmé důkazy o tom, že se někdo radikalizoval, vrátil z bojů a prošel výcvikem Islámského státu. Musí být přijatý takový zákon, na jehož základě jen proto, že bude patrné, že se někdo radikalizoval, bude trestatelný. I když sama nevěřím tomu, že například trest na dva roky něčemu pomůže.

S kolegyní Lenkou Klicperovou cestujete po světě, válkou zmítaných zemích a byli jste také v Sýrii, kde jste poznávali obě strany konfliktu Syrské kurdy, jednotky IPG a IPJ, měly jste také informace o původu bojovníků Islámského státu. Kdo jsou tedy lidé, kteří ve Francii útočili? Toto přibližujete i na svých přednáškách.
V podstatě ano. Na druhou stranu je potřeba zamyslet se nad jednou důležitou věcí. Když se staly pařížské atentáty, první věc, která vyšla najevo byla, že mezi nimi byl Syřan. Měl u sebe náhodou syrský pas a asi ještě nedávno prošel s proudem uprchlíků. Přišlo mi to velice brzy, že se taková informace dostala ven. Zadruhé: Proč ten atentátník měl u sebe syrský pas. To mi také nejde do hlavy. Čistě jako příklad říkám, že přece, když jdu na misi, kdy se odpálím, nemyslím právě na to, abych u sebe měla syrský pas. A jak je také možné, že se pas při výbuchu nezničil, a proč ho ten člověk u sebe měl. Jak je možné, že se taková informace dostala jako první na světlo? Tady bych použila kritické myšlení a spíše se zeptala, zda to nebyl něčí zájem, aby se pas u toho člověka našel.

Zpochybňujete to tedy?
Vůbec neříkám, že by to nemohla být pravda, ale každopádně bych skutečně použila kritické myšlení a přemýšlela o tom, jestli to není něčím zájem. Ať už Islámského státu, nebo kohokoliv jiného, aby se ten pas našel. Nemusí to být úplná náhoda.

Na vašich přednáškách mluvíte také o tom, že v barvách Islámského státu bojuje velké množství Evropanů.
Na straně IS bojují samozřejmě také Syřané a spousta Iráčanů. A samozřejmě, že tito lidé jsou také radikalizovaní a někteří lidé v Sýrii také sympatizují s Islámským státem. Není vyloučené, že i Syřané mohou páchat teroristické útoky v Evropě.

Co říkáte tomu, že v uplynulém roce proběhly už dva atentáty na území Francie? Nyní navíc na několika místech Paříže.
Hodně jsem se nad tím zamýšlela. Je tu jasný fakt, že ve Francii působí velké množství radikálních mocenských organizací a je tam dost lidí, kteří odešli bojovat za Islámský stát a už se vrátili zpátky. Je tu také třetí generace přistěhovalců a roli sehrává i fakt, že Francie se politicky i vojensky velice angažuje. To všechno ovšem neznamená, že příští teroristický útok se odehraje opět ve Francii. Může být kdekoliv ve Velké Británii, Německu, Itálii či Belgii. Nejvíce se ovšem bude útočit na ty země, které se nejvíce angažují v boji s Islámským státem.

Autor: Redakce

18.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies