VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filmařský tábor Barrandov získal zpět svůj legendární areál v Miřetíně u Skutče

Miřetín - Dnes slavná trojice tvůrců Jan Hřebejk, Ondřej Trojan a Petr Jarchovský debutovala v roce 1990 ve Filmovém studiu Barrandov filmem „Pějme píseň dohola". Natáčel se právě v barrandovském letním táboře v Miřetíně mezi Skutčí a Prosečí.

18.8.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Díky tomuto filmu se prostředí Tábora Barrandov stalo pro řadu diváků kultovním. V této „stupidní filmové epopeji na důsledné bázi socialistického realismu z prostředí pionýrského tábora" (text distributora) si poprvé ve filmu zahrála i současná hvězda stříbrného plátna Aňa Geislerová.

„Kvůli chybným porevolučním krokům při privatizaci Barrandova a transformaci bývalého ROH na Mezinárodní odborový svaz pracovníků v kinematografii-KINOS jsme byli nucení náš tábor jedenáct let organizovat v sousedním tábořišti v Kutříně, kde nám poskytovala azyl spřátelená odborová organizace ZO OSŽ Skanska ŽS a.s. Máme obrovskou radost, že barrandovský tábor v Miřetíně opět slouží dětem českých filmařů," říká místopředseda ZO KINOS Barrandov Studio Radan Kukal.

Velký kus práce

Od Velikonoc, kdy barrandovští získali tábor zpět, v něm jejich oddíloví vedoucí a příznivci tábora odpracovali zdarma neuvěřitelných 8784 brigádnických hodin. To je 1098 běžných osmihodinových pracovních směn.

„Nikdy bychom toho nedosáhli bez nesmírného nasazení našich oddíláků, barrandovských řemeslníků a samozřejmě bez podpory vedení Barrandov Studia a.s. a dalších firem, které nám fandí. Velmi si vážíme i vstřícného postoje orgánů státní správy v Chrudimi a místní samosprávy v Proseči, které nám byly maximálně nápomocné k tomu, abychom do prázdnin splnili všechny zákonné požadavky, které jsou kladeny na provozovatele letních táborů", dodává Kukal.

Pestrá historie

Historie barrandovského tábora „Na Kablaních" sahá až do První republiky a je velmi pestrá. Nejdříve v něm tábořili Spartakovi skauti práce ze Skutče, v roce 1938 v něm byla zřízena Prázdninová zotavovna hlavního města Prahy, za války v něm cvičily Hitlerjugend a v roce 1945 v něm byli ubytováni sovětští vojáci.

V padesátých letech dvacátého století získal základnu Československý státní film a pod hlavičkou Závodního výboru ROH Filmového studia Barrandov v něm rekreoval nejenom barrandovské děti, ale i děti z Koliby ze Studia hraných filmů Bratislava, a děti ze spřátelených filmových studií ve východoněmeckém Babelsberku a v polské Lodži.

Na Táboře Barrandov trávily prázdniny děti předních československých filmařů, např. režisérů Václava Vorlíčka, Juraje Jakubiska, Karla Smyczka, Františka Vláčila, Juraje Herze, Evalda Schorma, Marie Poledňákové, Miloslava Šmídmajera či scénáristů Zdeňka Svěráka, Jaroslava Dietla, Vladimíra Körnera, nebo herečky Heleny Růžičkové.

Tábor dodnes navštěvují tvůrci českých filmů. Letos se za dětmi vypravila producentka nové české pohádky Sedmero krkavců Ester Honysová.

Na filmařském táboře každoročně představují čeští tvůrci dětem své nové filmy. „Loni byl tábor po dva dny plný hvězd. Delegaci tvůrců světové předpremiéry pohádky Tři bratři vedl režisér filmu a bývalý táborník barrandovského tábora Jan Svěrák. Doprovázeli ho jeho otec Zdeněk Svěrák, který je autorem scénáře, dále spoluautor hudby k filmu Jaroslav Uhlíř a představitelé hlavních rolí Tomáš Klus a Zdeněk Piškula", říká hlavní vedoucí Tábora Barrandov Radan Kukal. „Neskutečným zážitkem pro děti bylo i natáčení Snídaně s Novou ráno po promítání. Na půl dne se z dětí stali filmoví herci a komparzisté. Vyzkoušely si denní chleba svých rodičů, svítily na ně silné reflektory, překračovaly všudypřítomné kabely a plnily pokyny režiséra přenosu. Některé vstupy s nimi osobně připravoval i držitel prestižního amerického Oscara Jan Svěrák. Děti si velmi užily i improvizovanou „Hodinu zpěvu" s dvojicí Svěrák & Uhlíř. Nejdéle z celé delegace zůstal v táboře Tomáš Klus, který ještě povozil oddíl Medvědů ve svém teréňáku a s nadšením vychutnával táborovou atmosféru," dodává Kukal.

Letos si děti nesmírně užili táborovou premiéru pohádky Sedmero krkavců režisérky Alice Nellis. Partnerem při výrobě pohádky bylo i Barrandov Studio a.s. Pohádku na tábor přivezla její mladičká producentka Ester Honysová. Ta dětem přiblížila, co se skrývá pod pojmem filmový producent. Občas se mezi nimi málem ztratila. Pletli si ji s praktikantkou. Ač pracuje již na několikátém filmu, tak sama ještě studuje Fakultu národohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze. „Už jako malá jsem začala ve filmu hrát a zalíbilo se mi to. Při natáčení Sedmero krkavců si mě kvůli mému věku občas pletli s komparziskou", svěřila se dětem s úsměvem Honysová. Po besedě s dětmi jim film pustila v táborovém letním kině. Děti si polehaly na karimatky do svahu táborové louky a sledovaly pohádku v nově zrekonstruované dřevěné klubovně, kterou jim postavili v roce 1990 barrandovští filmaři poté, kdy ve filmu „Pějme píseň dohola" zapálili původní prvorepublikovou táborovou jídelnu. Den s dětmi na Táboře Barrandov označila Ester Honysová na svém profilu na Facebooku za svůj „nejhezčí letní den".

Samí Indiáni

Není se co divit. Každý den je pro děti připraven nabitý program plný her a dobrodružství. Celý tábor se nese v indiánském duchu. Děti soutěží v celotáborové etapové hře O poklad měsíčního údolí. Sami si vyrobily indiánské znaky a oblečení. Jako vzor jim sloužily původní filmové kostýmy a rekvizity z Fundusu Barrandov Studia.

Sklad kostýmů a rekvizit na Barrandově je jedním z největších v Evropě a nachází se v něm skvosty z oblíbených filmů, jako např. Tři oříšky pro popelku, Císařův pekař a pekařův císař, Šíleně smutná princezna a dalších. Nabízí unikátní kolekci více než 260.000 kostýmů, obuvi, vlásenek a dalších kostýmních doplňků. Barrandovský nábytkový a rekvizitní fundus je neméně rozsáhlý. Čítá nábytek z různých epoch (10 000 kusů), koberce a dekorační látky (20 000 kusů) a rekvizity (65 000 kusů).

Jak šila Bohdanka

Přímo v ateliérech na Barrandově právě probíhá výstava věnovaná pohádce Sedmero krkavců, kterou děti shlédli přímo na táboře. Návštěvníci si na ní mohou prohlédnout výtvarné návrhy kostýmů i kostýmy samotné, rekvizity a fotografie z filmu a přečíst si množství zajímavostí z natáčení. Děti z Tábora Barrandov si ji nenechají ujít. Těší se, že se na ní dozví, jak Bohdanka postupovala, když měla z kopřiv vyrobit tkaninu a ušít košile. To jim totiž producentka filmu Ester Honysová při besedě neprozradila. (rk)

Autor: Redakce

18.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Z kalifornské Vandenbergovy základny odstartovala k letu na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
3 4

SpaceX poletí na Měsíc. Dopraví tam dva pasažéry

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies