VYBERTE SI REGION

I teď lze vyrazit do lesů na jedlé houby, které ani mráz nezničí

Chrudimsko - Ačkoliv panuje zima, stále je možné v lesích najít řadu jedlých a chutných hub, které díky mírnému počasí rostou v poměrně hojných počtech.

28.1.2015
SDÍLEJ:

Penízovka sametonohá.Foto: Jiří Laštůvka

Na kmenech stromů vyrůstá například penízovka sametonohá „Je to krásná oranžová houbička, která se nedá s ničím splést. Potom například klasická hlíva ústřičná a v místech, kde není sníh, už roste penízovka smrková, která se začíná objevovat na konci února a v březnu, kdy začíná obleva. A viděl jsem i třeba třepenitku makovou," říká mykolog Jiří Laštůvka alias Kudláček.

Malinké houby, jako například penízovka sametonohá jsou vhodné zejména do polévek. Používá se z ní pouze klobouček, třeň je příliš tuhý. Vařením získává houba jemně kořeněnou vůni a má léčivé účinky posiluje imunitu a působí proti tumorům.

Na řízky i do sklenic

Hlíva ústričná.„Plodnice hlívy ústřičné je možné použít ve všech úpravách: klobouky lze smažit jako přírodní a obalované řízky a drobně nakrájené třeně lze použít pod maso, k dušení, do polévek, omáček i karbanátků. Hlíva ústřičná je velmi vhodná ke sterilizaci na kyselo se zeleninou," uvádí mykolog Laštůvka ve svém elektronickém fotoatlasu.

Výše zmíněné houby patří k takzvaným zimním druhům, kterým výkyvy teplot nevadí a podle Jiřího Laštůvky mají jinou strukturu dužniny a jejich atomy se při zmrznutí štěpí jinak než u letních hub.

Například hřib obecný proto už v lesích nenajdeme, protože ten se při poklesu teplot pod nulu rozpadne. „Kolega mi však nedávno poslal fotku, když našel lišku obecnou, ale nebral ji," poznamenává hlinecký mykolog s tím, že přemrznuté letní houby se již nesbírají a hned vysvětluje proč: „Je to podobné, jako když vyndáte potraviny z mrazáku. Začnou se pomalu rozkládat a vznikají bakterie, které vyvolávají zvracení, průjmy a podobně," říká Jiří Laštůvka.

Zimní houby mají rády teploty nad nulou, a tak se hojněji vyskytují v nižších polohách, například v údolí Chrudimky, kde i v noci tolik nemrzne.

Autor: Lukáš Vaníček

28.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies