Na kmenech stromů vyrůstá například penízovka sametonohá „Je to krásná oranžová houbička, která se nedá s ničím splést. Potom například klasická hlíva ústřičná a v místech, kde není sníh, už roste penízovka smrková, která se začíná objevovat na konci února a v březnu, kdy začíná obleva. A viděl jsem i třeba třepenitku makovou," říká mykolog Jiří Laštůvka alias Kudláček.

Malinké houby, jako například penízovka sametonohá jsou vhodné zejména do polévek. Používá se z ní pouze klobouček, třeň je příliš tuhý. Vařením získává houba jemně kořeněnou vůni a má léčivé účinky posiluje imunitu a působí proti tumorům.

Na řízky i do sklenic

Hlíva ústričná.„Plodnice hlívy ústřičné je možné použít ve všech úpravách: klobouky lze smažit jako přírodní a obalované řízky a drobně nakrájené třeně lze použít pod maso, k dušení, do polévek, omáček i karbanátků. Hlíva ústřičná je velmi vhodná ke sterilizaci na kyselo se zeleninou," uvádí mykolog Laštůvka ve svém elektronickém fotoatlasu.

Výše zmíněné houby patří k takzvaným zimním druhům, kterým výkyvy teplot nevadí a podle Jiřího Laštůvky mají jinou strukturu dužniny a jejich atomy se při zmrznutí štěpí jinak než u letních hub.

Například hřib obecný proto už v lesích nenajdeme, protože ten se při poklesu teplot pod nulu rozpadne. „Kolega mi však nedávno poslal fotku, když našel lišku obecnou, ale nebral ji," poznamenává hlinecký mykolog s tím, že přemrznuté letní houby se již nesbírají a hned vysvětluje proč: „Je to podobné, jako když vyndáte potraviny z mrazáku. Začnou se pomalu rozkládat a vznikají bakterie, které vyvolávají zvracení, průjmy a podobně," říká Jiří Laštůvka.

Zimní houby mají rády teploty nad nulou, a tak se hojněji vyskytují v nižších polohách, například v údolí Chrudimky, kde i v noci tolik nemrzne.