VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedy, nebo plevel v ulicích? Řešení se hledá jen těžko

Chrudim - Chemická likvidace plevelů vyrůstajících ze spár na chrudimských chodnících je v současnosti nejrychlejší a nejlevnější cestou, jak se houževnatých výhonů zbavit. Některým lidem ale chemie v ulicích vadí.

8.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Achiv VLP

K odpůrcům využívání jedů patří i Chrudimačka Svatava Rusková. „Všem by prospělo méně jedů, ale víc osvěty," říká žena, která spojuje časté využívání chemikálií například s rostoucím výskytem alergií. Jako zdravotnice s univerzitním vzděláním přitom ví, o čem mluví. „Chrudim je prý 'Zdravé město'. Já si myslím, že je lepší plevel, než údajné 'Zdravé město' plné jedů," nebere si žena servítky.

O hubení plevelů se ve městě starají pracovníci Technických služeb Chrudim. Ředitel této společnosti Zdeněk Kolář hned říká, že většině lidí by se zaplevelené chodníky jistě nelíbily. Přesto prý podobné připomínky nebere na lehkou váhu. „Jenže pokud bychom plevel vytrhávali a hubili mechanicky, budeme potřebovat víc lidí a tím i víc peněz. Už dřív jsem chtěl do této činnosti ve spolupráci s Úřadem práce zapojit nezaměstnané. Jenže ze dvaceti lidí nakonec dorazili čtyři a to jsem ještě pak dva z nich musel poslat pryč, protože v práci pili alkohol," připomíná ředitel Kolář.

Chemii nevidí rádi ani pejskaři a někteří by se jí spolu se svými čtyřnohými mazlíky raději obloukem vyhnuli. Mnohdy ale předem nevědí, která místa skropí chemický deštík.

Webová informovanost chrudimské veřejnosti ze strany Technických služeb se v posledních měsících výrazně zlepšila a zprávy o svozech nebezpečného odpadu, o připravovaném čištění ulic či o zamýšlené likvidaci plevele si teď může kdokoliv objednat přímo na svůj e-mail. Jak ale informovat ty, kteří internet nevyužívají?

„Nesedí každý u internetu, leckterý důchodce ho ani nemá. Pravidelně čtu měsíčník chrudimské radnice a sleduji výlepové plochy, ale o tom, že nesmím v úterý psího pacienta s onemocněním dýchacího traktu vodit do Malecké ulice, jsem se 'dozvěděla' pozdě, až když jsem na místě zpozorovala Vaše 'traviče' v akci," píše Svatava Rusková v dopise adresovaném řediteli Technických služeb Chrudim.

Plány mění počasí

Zveřejňování plánu postřiků v radniční tisku nebo i prostřednictvím tlampačů městského rozhlasu, se zdánlivě samo nabízí. Jenže i s tím je potíž. „O tom, zda bude mít postřik vůbec smysl a potřebnou účinnost, rozhoduje do značné míry aktuální venkovní počasí. My ale týdny dopředu nevíme, zda bude například v Chrudimi pršet, takže konečné rozhodnutí padá pokaždé až ten který den ráno," vysvětluje ředitel Technických služeb.

Lepší cestu k informování veřejnosti vidí Zdeněk Kolář spíše v aktuálních hlášeních městského rozhlasu. „Musíme ale prověřit, jak to udělat. Když například aktuálně provádíme postřik jen ve čtyřech ulicích, nebylo by asi úplně vhodné, aby hlášení museli poslouchat lidé v celém městě," uvažuje Zdeněk Kolář.

Je třeba připomenout, že na všechny používané chemikálie byly vypracovány atesty schvalující jejich nasazení v praxi. „Je jasně stanoveno, jak se tyto látky ředí a lidé, kteří se postřikům věnují, byli řádně proškoleni," ujišťuje ředitel Technických služeb.

Autor: Marek Nečina

8.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies