VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kam s odpady? „Spalovny jsou nejdražším řešením“

Pardubice - „Pokud už odpady vzniknou, prosazujeme jejich další využití," prohlásil krajský radní zodpovědný za životní prostředí Václav Kroutil.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Spalovna v Rybitví.Foto: DENÍK/Petr Doubrava

V současné době probíhá připomínkové řízení zákona o odpadech. V prosinci loňského roku byl schválen Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje. Tato problematika se dotýká gesce radního zodpovědného za životní prostředí, zemědělství a venkov VÁCLAVA KROUTILA.

Rok 2024 je chápán jako rok úplného zákazu skládkování. Co od toho lze očekávat?
S touto mylnou interpretací skutečnosti se bohužel setkávám dnes a denně. V dnešní době, kdy je informací z různých zdrojů přehršel, se často vytrácejí fakta a jejich logické návaznosti. Největším nešvarem jsou samozřejmě polopravdy vykládané ve špatných souvislostech.
Rok 2024 je obdobím, které si Česká republika stanovila jako termín, kdy bude zakázáno skládkovat neupravený komunální odpad. Po tomto roce, pokud se nenajde další využití, budeme na skládky ukládat popel z domácností a podobné inertní zbytky, stejně jako je tomu v Německu nebo Rakousku, kde dnes existují tyto typy skládek.

Jaké může být další využití? Existují nějaké moderní technologie zpracování?
Již dnes, v roce 2016, existuje celá řada moderních technologických postupů. Akademie věd České republiky má například patentován postup recyklace PET lahví pomocí mikrovln. Není však zcela jistě jediná, kdo na těchto metodách využití odpadů pracuje. Navíc rok 2024 je z hlediska vývoje moderních technologií velmi vzdálen, jelikož technika nás každým rokem překvapuje více a více. Pokud dojde k naplnění těchto nových technologických postupů, slibuji si od toho nejen poskytnutí pracovních příležitostí, ale také opětovné zhodnocení surovin. Domnívám se, že v budoucnu právě především díky technologickému pokroku budeme řešit spíše nedostatek materiálu pro energetické využívání odpadů. Osobně si nemyslím, že bychom si v blízké a ani vzdálené budoucnosti nevěděli rady s odpadem.

Jak se k celé problematice staví Evropská unie?
Budoucnost Evropy spočívá v oběhovém hospodářství, které je založené na lepším vy᠆užívání zdrojů. Přechod k tomuto typu ekonomiky představila Evropská komise koncem minulého roku. Díky oběhovému hospodářství by se mohlo ročně ušetřit zhruba 600 milionů tun materiálů, které je možné recyklovat či znovu využít. Europoslanci například trvají na zastavení financování výstavby nových spaloven s tím, že již po roce 2020 by mělo být spalováno pouze to, co již skutečně není dále recyklovatelné. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda není příliš velký luxus něco bezmyšlenkovitě vyvézt na skládku nebo do spalovny.

Počítá s oběhovým hospodářstvím i nedávno schválený Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje? Na co v něm kladete důraz?
Plány odpadového hospodářství krajů by měly určovat obecné směry a implementovat evropské a národní předpisy na příštích deset let. Naším cílem je samozřejmě co největší přiblížení se oběhovému hospodářství. V plánu, který byl schválen na období 2016 až 2025, klademe především důraz na předcházení vzniku odpadů. Pokud již odpady vzniknou, tak prosazujeme jejich znovupoužití a materiálové využití. Dalším krokem v hierarchii je recyklace odpadů. Až poté následuje jejich energetické využití. Jako úplně poslední zůstává jejich skládkování a jiné způsoby odstranění. Cílem tedy zdaleka nemůže být pouze energetické využití odpadů, jak by se mohlo někomu zdát.


Kraje však nejsou přímými účastníky trhu s odpady, nejsou příjemci peněz z poplatků za odpady a ani je nevlastní. Vlastníky jsou zejména města a obce.
Ano. Ve vztahu k evropským cílům bude také tedy důležité odpady co nejvíce zpracovávat a využít je k další výrobě. Protože je to nakonec i finančně výhodnější, neboť spalovny jsou prakticky nejdražším řešením. Tímto trendem se řídí i okolní země. Polsko se zaměřuje na technologie mechanických úprav a třídění odpadů, Slovensko zase nedávno schválilo plán odpadového hospodářství, který si klade cíle podobné těm evropským.

Měla by se tedy Česká republika inspirovat u sousedů?
Zcela jistě bychom měli učinit totéž. Do nově připravovaného zákona o odpadech by měly být zaneseny také ekonomické nástroje na podporu prevence vzniku odpadů a jejich recyklace. Mezi takové nástroje by neměl patřit nejen vyšší skladovací poplatek, ale měla by to být i například recyklační sleva pro obce, které správně třídí.

Autor: Redakce

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies