VYBERTE SI REGION

Kam to pardubické Automatické mlýny nakonec domelou?

Pardubice – O pardubických Automatických mlýnech se v posledních měsících hodně diskutovalo. Situace kolem této významné stavby zbudované podle návrhů architekta Josefa Gočára je velmi spletitá. Následující řádky přinesou shrnutí událostí posledních měsíců.

11.1.2014
SDÍLEJ:

Uvnitř Gočárových automatických mlýnů může v Pardubicích vzniknout muzeum nebo variabilní kulturní prostor.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Částečně mlýn fungoval až do března 2013. Po ukončení provozu vznikla nezávislá iniciativa Mlýny městu, jejímž hlavním cílem je vést otevřenou diskuzi nad budoucností Automatických mlýnů. V červnu byly prostory mlýnů poprvé bezplatně zapůjčeny Kulturnímu centru Pardubice – konkrétně Divadlu 29. Ve spolupráci se čtrnácti dalšími subjekty zde uspořádaly dva festivaly s cílem otevřít areál široké veřejnosti. Festivaly navštívilo přibližně 4300 diváků a prokázaly, že tato jedinečná stavba není jen jednou z mnoha památek ve městě, ale že je místem, se kterým se obyvatelé Pardubic ztotožňují.

Nabídku obdrželo město v září

Třebaže diskuze o možném odkupu areálu mlýnů se konaly již dříve, oficiální nabídku od společnosti GoodMills na jeho prodej za částku 40 milionů korun obdrželo město Pardubice až v září 2013. Tehdy byl také bod „Automatické mlýny" poprvé oficiálně diskutován na zasedání zastupitelů města, kteří se například vyjadřovali ke zprávě koordinátora, která obsahovala výstupy z think tanku nad budoucností Automatických mlýnů.

Dne 5. listopadu schválila Rada města Pardubic vznik pracovní skupiny s názvem Mlýny, složené ze zástupců Divadla 29, iniciativy Mlýny městu!, společnosti Offcity, Odboru hlavního architekta magistrátu, z Odboru školství, kultury a sportu a Odboru kanceláře primátora.  Další odbory magistrátu města byly náměstkem primátorky Františkem Brendlem vyzvány k maximální součinnosti s touto pracovní skupinou.

Skupina byla radou města pověřena zpracováním vize a strategie využití areálu Automatických mlýnů pro projekt „Kultur fabrik". Svou vizi tato skupina zastupitelům představila na pracovním semináři 31. října. „Kultur fabrik" je celosvětově používaný termín pro průmyslové objekty přetvořené na víceúčelové zóny, které nově získávají funkci veřejného prostoru s kulturním, společenským i komerčním využitím.

Zastupitelé města téma budoucnosti Automatických mlýnů opět projednávali 17. listopadu na svém zasedání. Tam byli zastupitelé seznámeni s výsledkem nezávislého odhadu ceny areálu Automatických mlýnů, který je 17 milionů. Zastupitelé pak pověřili náměstky Františka Brendla a Michala Koláčka hledáním strategického partnera a definováním optimálního podílu města na procesu konverze Automatických mlýnů na areál sloužící veřejnému zájmu. Dále byl Odbor hlavního architekta pověřen zpracováním regulativů zástavby tohoto areálu.

Pracovní skupina bude mít napilno

Pracovní skupinu Mlýny čeká v novém roce 2014 mnoho zásadních úkonů, z nichž ani jeden není zanedbatelný a každý z nich vyžaduje náležitou pozornost. Věříme, že veškeré snahy povedou k tomu, že Automatické mlýny se stanou veřejným prostorem, jejich historická, kulturní i společenská hodnota tím bude nejen zachována, ale navíc znásobena.

Šárka Zahálková, členka pracovní skupiny Mlýny a iniciativy Mlýny městu!

Autor: Redakce

11.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

Prezident Zeman se pozastavil nad rozsudkem v kauze Ratha

Praha - Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Řekl to ve středu novým soudcům, které jmenoval na Pražském hradě.

Smrt Roma v žatecké pizzerii: Rodina podala stížnost na vyšetřování

Žatec, Louny - Pozůstalí jsou přesvědčeni, že policie nešetří případ dost důkladně. Prý kvůli drogám.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies