VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kde vzít dotace na opravu mlýnů? Unie by pomohla jen částečně

Pardubice - „Projekty žádající o dotace z ITI musí mít nějaký cíl," řekla ministryně pro místní rozvoj.

22.7.2015 1
SDÍLEJ:

Budova pardubických Automatických mlýnůFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Koupit, nebo nekoupit? Pardubičtí politici už několik let řeší, co dělat s chátrajícím areálem Winternitzových mlýnů. Ty dosud vlastní společnost GoodMills, která je ovšem městu nabídla ke koupi. Jenže politici nechtějí kupovat chátrající objekt dřív, než budou vědět, zda na jeho opravu dokáží získat peníze.

Rekonstrukce by totiž vyšla na více než půl miliardy korun, ale z evropských fondů by bylo možné zaplatit přestavbu jen částečně. Evropská komise totiž výrazně zkrátila možnosti, jak dotovat projekty z oblasti cestovního ruchu.

„Česká republika si ovšem zavařila sama. Z dotací, které šly do cestovního ruchu, se tady stavěly aquaparky a golfová hřiště. To se ovšem Evropské komisi nelíbilo, peníze měly být podle nich využity smysluplněji," uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Podle nových pravidel je tedy možné využít dotace pouze na rekonstrukci národních kulturních památek a památek UNESCO. To by u Automatických mlýnů problém nebyl, jelikož stavba architekta Josefa Gočára patří mezi národní památky. Problém ovšem je, že také u těchto významných staveb je omezena částka, kterou je možné čerpat. U národních památek je to pět milionů eur, u památek UNESCO deset milionů eur.

„U mlýnů je předpoklad, že by oprava vyšla na 400 až 600 milionů korun, takže garance pěti milionů eur není dostatečná na to, aby město mlýny koupilo a začalo spravovat," řekl primátor Pardubic Martin Charvát.

Je pravděpodobné, že pardubičtí zastupitelé by se nepustili do nákladné přestavby mlýnů, pokud by neměli jistotu, že budou mít projekt z čeho zaplatit. Podle primátora Martina Charváta ale ještě existuje možnost, že by město mohlo sehnat z Evropské unie vyšší částku, než je zhruba 140 milionů korun na národní kulturní památku.

„Umím si představit, jak ten projekt realizovat, ale museli bychom získat možnost takzvaného křížového financování. To znamená, že bychom finance na tento projekt poskládali z více operačních programů. Zatím se řeší, zdá nám něco takového bude umožněno. Jsem ale optimista," poznamenal primátor.

Drahý provoz

Jiní zastupitelé jsou ale podstatně skeptičtější než primátor. „Jsem skeptický k tomu, že je to ufinancovatelné. Navíc nám vedení města nepředložilo žádnou věrohodnou studii, která by se zabývala technickým stavem areálu a případnými náklady. Druhou věcí pak jsou provozní náklady. Myslím, že město by nebylo schopné financovat provoz tak ohromného areálu," nechal se slyšet opoziční zastupitel za ODS Karel Haas.

Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové mají žadatelé o dotace často problém, že nedokáží své projekty správně zacílit.

„Měli jsme problém snad se všemi žadateli o ITI. Když se města a obce dozvěděly, že bude vyčleněna nějaká peněžní částka, tak se snažily zařadit do žádostí o dotace všechno možné. Ale ty projekty musí být nějak zacílené, nesmí to být jen kompilace projektů, jako tomu bylo u Integrovaného plánu rozvoje města. Ministerstvo bude proto podporovat jen projekty, které budou mít smysl," podotkla Šlechtová.

Město Pardubice bude o dotace žádat jako součást aglomerace Hradubicko. Zatím se zdá, že by neměl být problém získat evropské peníze třeba na projekty spojené s dopravou. Naopak nový program není příliš nastaven pro získání dotací třeba na opravu mlýnů nebo podobné projekty v oblasti cestovního ruchu.

Výroba v Automatických mlýnech skončila na jaře roku 2013. Město opakovaně projednávalo mlýny na zastupitelstvu, pro koupi se ale nerozhodlo. Pro areál o rozloze bezmála 11 tisíc metrů čtverečních v centru města vznikla studie Kulturfabrik, tedy kulturně-vzdělávacího centra. Mlýny projektoval Josef Gočár pro bratry Winternitzovy. Připomínají řádkovým zdivem ze světlých a tmavých cihel anglosaskou architekturu. Další budovy navrhl architekt Karel Řepa. Na přístavby z druhé poloviny 20. století se nevztahuje statut národní památky.

Autor: Lukáš Dubský

22.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies