Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kde vzít dotace na opravu mlýnů? Unie by pomohla jen částečně

Pardubice - „Projekty žádající o dotace z ITI musí mít nějaký cíl," řekla ministryně pro místní rozvoj.

22.7.2015 1
SDÍLEJ:

Budova pardubických Automatických mlýnůFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Koupit, nebo nekoupit? Pardubičtí politici už několik let řeší, co dělat s chátrajícím areálem Winternitzových mlýnů. Ty dosud vlastní společnost GoodMills, která je ovšem městu nabídla ke koupi. Jenže politici nechtějí kupovat chátrající objekt dřív, než budou vědět, zda na jeho opravu dokáží získat peníze.

Rekonstrukce by totiž vyšla na více než půl miliardy korun, ale z evropských fondů by bylo možné zaplatit přestavbu jen částečně. Evropská komise totiž výrazně zkrátila možnosti, jak dotovat projekty z oblasti cestovního ruchu.

„Česká republika si ovšem zavařila sama. Z dotací, které šly do cestovního ruchu, se tady stavěly aquaparky a golfová hřiště. To se ovšem Evropské komisi nelíbilo, peníze měly být podle nich využity smysluplněji," uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Podle nových pravidel je tedy možné využít dotace pouze na rekonstrukci národních kulturních památek a památek UNESCO. To by u Automatických mlýnů problém nebyl, jelikož stavba architekta Josefa Gočára patří mezi národní památky. Problém ovšem je, že také u těchto významných staveb je omezena částka, kterou je možné čerpat. U národních památek je to pět milionů eur, u památek UNESCO deset milionů eur.

„U mlýnů je předpoklad, že by oprava vyšla na 400 až 600 milionů korun, takže garance pěti milionů eur není dostatečná na to, aby město mlýny koupilo a začalo spravovat," řekl primátor Pardubic Martin Charvát.

Je pravděpodobné, že pardubičtí zastupitelé by se nepustili do nákladné přestavby mlýnů, pokud by neměli jistotu, že budou mít projekt z čeho zaplatit. Podle primátora Martina Charváta ale ještě existuje možnost, že by město mohlo sehnat z Evropské unie vyšší částku, než je zhruba 140 milionů korun na národní kulturní památku.

„Umím si představit, jak ten projekt realizovat, ale museli bychom získat možnost takzvaného křížového financování. To znamená, že bychom finance na tento projekt poskládali z více operačních programů. Zatím se řeší, zdá nám něco takového bude umožněno. Jsem ale optimista," poznamenal primátor.

Drahý provoz

Jiní zastupitelé jsou ale podstatně skeptičtější než primátor. „Jsem skeptický k tomu, že je to ufinancovatelné. Navíc nám vedení města nepředložilo žádnou věrohodnou studii, která by se zabývala technickým stavem areálu a případnými náklady. Druhou věcí pak jsou provozní náklady. Myslím, že město by nebylo schopné financovat provoz tak ohromného areálu," nechal se slyšet opoziční zastupitel za ODS Karel Haas.

Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové mají žadatelé o dotace často problém, že nedokáží své projekty správně zacílit.

„Měli jsme problém snad se všemi žadateli o ITI. Když se města a obce dozvěděly, že bude vyčleněna nějaká peněžní částka, tak se snažily zařadit do žádostí o dotace všechno možné. Ale ty projekty musí být nějak zacílené, nesmí to být jen kompilace projektů, jako tomu bylo u Integrovaného plánu rozvoje města. Ministerstvo bude proto podporovat jen projekty, které budou mít smysl," podotkla Šlechtová.

Město Pardubice bude o dotace žádat jako součást aglomerace Hradubicko. Zatím se zdá, že by neměl být problém získat evropské peníze třeba na projekty spojené s dopravou. Naopak nový program není příliš nastaven pro získání dotací třeba na opravu mlýnů nebo podobné projekty v oblasti cestovního ruchu.

Výroba v Automatických mlýnech skončila na jaře roku 2013. Město opakovaně projednávalo mlýny na zastupitelstvu, pro koupi se ale nerozhodlo. Pro areál o rozloze bezmála 11 tisíc metrů čtverečních v centru města vznikla studie Kulturfabrik, tedy kulturně-vzdělávacího centra. Mlýny projektoval Josef Gočár pro bratry Winternitzovy. Připomínají řádkovým zdivem ze světlých a tmavých cihel anglosaskou architekturu. Další budovy navrhl architekt Karel Řepa. Na přístavby z druhé poloviny 20. století se nevztahuje statut národní památky.

Autor: Lukáš Dubský

22.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Šulc.
4 14

Komentář Stanislava Šulce: Politiky zbavená kauza Čapí hnízdo

Jiří Kajínek hraje fotbal v Třemošnici
15

Jiří Kajínek nazul kopačky a hrál fotbal za rodné Prachovice

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Smršť zranění kosí hvězdy. Jsou tenisté přepracovaní?

Na kurtech připomínají nezničitelné superhrdiny. Roger Federer, Novak Djokovič, Andy Murray ti všichni umějí s tenisovou raketou v ruce věci, nad kterými se méně talentovaným jedincům tají dech. Přesto to ale jsou normální lidé, ne nezničitelné stroje na úspěchy. Poslední týdny to dokazují víc než kdy jindy.

Řidič podezřelý z útoku v Barceloně je možná stále naživu

Řidič dodávky, která zabila ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Novým hlavním podezřelým z útoku je totiž Younes Abouyaaqoub.

Mezi oběťmi teroru v Barceloně jsou také děti, islamisté zavraždili i tříletou

Rodina sedmiletého Juliana Cadmana pomocí sociálních sítí zoufale prosí o informace. Julianovu matku srazila vražedná dodávka, žena je nyní s těžkými zraněními v kómatu. Chlapce od té doby nikdo neviděl. Blízcí jiných mladých obětí ale už nemají ani tuto slabou naději.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení