VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo získá Gočárovy mlýny? Pro Pardubice je 40 milionů příliš

Pardubice - Vlastník Automatických mlýnů v Pardubicích jedná i s dalším potenciálním zájemcem o tento památkově chráněný areál. Společnost GoodMills jej jako první nabídla za čtyřicet milionů korun městu, které za několik měsíců o nabídce ještě nerozhodlo.

10.2.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií

Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Gočárovy mlýny
Winternitzovy automatické mlýny jsou jedním z prvních a nejslavnějších návrhů Josefa Gočára. Jeho stavby z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Mlýny byly postaveny v letech 1910 až 1925 na ploše deset tisíc metrů čtverečních na soutoku Labe a Chrudimky. Josef Gočár se při návrhu mlýnů inspiroval anglosaskou architekturou. Stavby charakterizuje režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Areál byl navržen na seznam národních kulturních památek.


„My jsme vyčkávali do září a v tuto chvíli jsme rozběhli vlastní větev hledání partnera pro případ, že by město ustoupilo," řekl místopředseda představenstva firmy GoodMills Jiří Charvát.
Radnice v září loňského roku o koupi nerozhodla a do prosince si nechala vypracovat odhad, který snížil cenu areálu na 17 milionů korun. O případné slevě ale nechtěl Jiří Charvát spekulovat.
Vedení radnice také hledá strategického partnera a chce upřesnit optimální podíl města na proměně areálu, který by sloužil veřejnému zájmu. Zastupitelé rovněž zadali odboru hlavního architekta, aby zpracoval předpisy zástavby areálu mlýnů.

Historická hodnota

Společnost GoodMills deklaruje, že jí záleží na tom, co v areálu navrženém architektem Josefem Gočárem jednou bude. „Objekty mají historickou hodnotu, proto by měly kulturně žít, a firmu by mrzelo, kdyby tam jednou byla průmyslová lokalita," podotkl Jiří Charvát.

„Ale také jsme ekonomický subjekt, ekonomické hledisko má pro nás prioritu. Řešení, na kterém by participovalo město, by nám z pohledu občanské zodpovědnosti za tu lokalitu vyhovovalo nejvíce," dodal místopředseda představenstva společnosti GoodMills, která areál koupila v roce 2002.

Faktem je, že veřejnost projevila o prostor Gočárových mlýnů překvapivě velký zájem. Od května do října loňského roku se tam konal  multižánrový festival Automatické kulturní mlýny, který navštívilo více než 4300 diváků.

Tesla chátrá

Někteří pardubičtí zastupitelé ovšem upozorňovali na to, že by město mělo o koupi areálu uvažovat až poté, co pro něj bude mít jasné využití. Třeba opoziční zastupitel Petr Klimpl (ODS) poukázal na areál bývalé Tesly v Kyjevské ulici, který Pardubice získaly bezplatně od Pardubického kraje. Město ovšem nenašlo investora, který by do areálu investoval. Ten tak dál chátrá a město za něj zbytečně utrácí 1,5 milionu korun ročně..
Radnice má k dispozici architektonickou studii využitelnosti, která snoubí komerční i kulturní projekty.

Radní také dál pověřili sdružení Mlýny městu, což je skupina lidí z oblasti architektury i kultury, aby pokračovali v plánování možné náplně památkového areálu.
Řadu kulturních akcí tam už sdružení uspořádalo v loňském roce. 

Názor experta
Aleš Klose, architekt a zastupitel města
„Město by mělo areál Automatických mlýnů koupit. Taková příležitost už se nebude opakovat. Je to výjimečná stavba, kterou je možné všestranně využít. Stačí jen odbourat fragmenty z dob socialismu. Pardubice třeba nemají pořádný společenský sál, mluvilo se rovněž o tom, že by bylo vhodné ve městě vybudovat kongresové centrum. Navíc je potřeba si uvědomit, že u mlýnů je i dostatek parkovacích míst. Ideální by bylo kulturně-hudební využití této lokality. Vhodným řešením by byla spolupráce města s nějakým partnerem. Mlýny by tak mohly být využity i pro komerční účely, aby je město jen nemuselo dotovat. Věřím ale, že kvůli provozu tohoto areálu by radnice finančně nevykrvácela. Navíc zde vidím šanci na využití dotací z evropských fondů."

O mlýnech jednaly i děti, úspěch měl divadelní projekt

Co bude s Automatickými mlýny? Může si město dovolit areál koupit a dotovat kulturní akce, které by se v památkově chráněné budově mohly konat? Nebo se najde jiné využití? Tohle všechno jsou otázky, na které v současnosti hledají odpověď pardubičtí zastupitelé.

Na podzim loňského roku měli možnost se k tématu vyjádřit i zástupci pardubického Dětského parlamentu.
„Na úvodním setkání parlamentu v září si děti volily témata, kterými by se chtěly zabývat. A právě problematika Automatických mlýnů je velmi zaujala," řekla koordinátorka činnosti Dětského parlamentu Martina Myslilová. Na základě toho vznikl nápad na dotazníkové šetření, které děti prováděly u spolužáků z osmých a devátých tříd.

Z této ankety vyplynul závěr, že pardubická mládež by chtěla, aby mlýny sloužily veřejnosti. Žáci by ale rozhodně nechtěli, aby se tento areál boural, nepreferují ani jeho využití pro administrativní nebo komerční účely.
„V převážné většině se děti shodují, že Automatické mlýny by měly být veřejným prostorem. Chtěly by tu mít například kluby, knihovnu, výstavní prostory, velký společenský sál, padl i návrh zřídit v nich muzeum mlynářství, nebo třeba zoo či operu. Mají spoustu zajímavých nápadů," uvedla Martina Myslilová.

Divadelní projekty ostatně v areálu mlýnů slavily úspěch. Nejvýraznějším počinem loňského roku byla inscenace Ropa režiséra Miroslava Bambuška, která byla exkluzivně uvedena pouze v tomto industriálním prostoru.
Multižánrový festival loni navíc ukázal, že by se kultuře v netradičním místě mohlo dařit. „Prostřednictvím několika divadelních a tanečních představení, hudebních a výtvarných performancí, přednášek a workshopů jsme inspirovali nové pohledy na možnosti využití této průmyslové stavby," sdělil dramaturg festivalu a Divadla 29 Zdeněk Závodný.

Autor: Lukáš Dubský, ČTK

10.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
6

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Vojenský konvoj dnes opustí české území. Akce se obešla bez problémů

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Terorista z Londýna prý jednal osamoceně, policie pátrá po důvodu

Londýnská metropolitní policie nadále věří, že útočník Khalid Masood, který ve středu u britského parlamentu zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil, připravil útok sám. Nic nenaznačuje tomu, že by byly plánovány další akce, dodaly podle zpravodajského serveru BBC News policejní zdroje. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies