VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Království těžkých strojů: tady vzniká elektrický proud

Pardubice - Procházka říší obřích strojů a chladících věží. Elektrárna Chvaletice může zajímavostí konkurovat zámkům.

18.6.2015 1
SDÍLEJ:

Prohlídka elektrárny ChvaleticeFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

Pokud sháníte tip na opravdu zajímavý a poučný výlet, zamiřte do chvaletické elektrárny na dny otevřených dveří. Exkurze do míst, kde se z uhlí stává elektrická energie, má totiž co nabídnout. A svědčily o tom i fronty návštěvníků před tímto technickým unikátem.

Království těžkého průmyslu, které se návštěvníkům otevře jen pár metrů za vstupní branou, je ohromující. Třeba její komín patří k nejvyšším v republice. Ve větru se jeho vrchol dokáže kývat až o 1,5 metru a kromě 303 metrů výšky je třeba připočíst dalších 30, které ukrývá pod zemí.

Elektrárna Chvaletice má čtyři dvousetmegawattové bloky, přičemž první byl spuštěn už v roce 1977 a zprvu byla zásobována po řece Labi loděmi. Ceny dopravy ale přeorientovaly elektrárnu na železniční dodávky hnědého uhlí.
Právě železniční doprava paliva a jeho překládka směr elektrárenské kotle je samostatnou kapitolou a doslova vlastní turistickou atrakcí.



Přistavené vagony s uhlím tu po jednom najíždějí do výsypky, kde si automatický podavač vezme celý vagon do čelistí, i s kolejemi ho obrátí vzhůru nohama a prázdný pošle ven. K tomu není potřeba ani žádná lokomotiva, o posouvání vagonů se zde stará soustava lanových táhel a ty tak jezdí samy.

Výlet až do pekla

Návštěvníci mohou zamířit i do „pekla" – soustavy obřích mlýnů, které mění uhlí na prach, jimiž se pohání kotle. A ty mají pořádnou spotřebu.
Kdyby například elektrárna jela úplně naplno, spálí za den až 15 tisíc tun uhlí. To je více jak 13 vlakových souprav.

„Elektrárna má i své vlastní venkovní zásobníky paliva. Obří hromady uhlí přitom vystačí jen na nějakých osm týdnů provozu," ukazuje přes obří hromady náš průvodce Miroslav Skala. Elektrárnu zná doslova jako své boty. Pracuje tu od doby, kdy začala dodávat elektřinu do sítě.

„Chvaletická elektrárna kromě samotné výroby proudu má i jednu zvláštní funkci. Leží přibližně uprostřed České republiky a stará se také o vyrovnání napětí v síti po ztrátách či výkyvech," dodává Miroslav Skala.

Autor: Jiří Sejkora

18.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies