VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé ve slatiňanském zámku spatří tajemství, ukrývá se pod výmalbou na stěně

Slatiňany - Restaurátoři musejí nalézt způsob, jak odstranit tvrdou latexovou vrstvu v jednom z křídel slatiňanského zámku.

27.1.2014
SDÍLEJ:

Státní zámek Slatiňany.Foto: Žaneta Málková

Pod zelenou latexovou barvou tvořící svrchní část výmalby nejstarší části slatiňanského zámku se podle tamějšího kastelána Jaroslava Bušty zřejmě skrývá mnohem zdobnější a nápaditější výmalba. Naznačují to provedené sondy.

Východní křídlo zámku v renesančním stylu z konce 16. století je dílem architekta Ulrika Aostalli de Sala, jenž navrhl i zámek v Litomyšli.

Kastelán teď postupně připravuje nové expozice a chystá obnovu místností. V pokoji, jenž dřív sloužil jako hudební salon a nejspíš i jako zahradní pavilon spojený se zámeckým parkem, bývaly zelené akantové (trnovníkové) listy, které se vinuly až ke stropu. Pocházejí patrně z přelomu 18. a 19. století.

„Je to kvalitně provedená práce. Pravděpodobně to byla šablona nejprve propíchaná do omítky a pak ručně malovaná," řekl kastelán. Restaurátoři teď musejí nalézt nejvhodnější postup, jak tvrdou latexovou vrstvu odstranit, aby nenarušili rostlinný motiv.

V této místnosti nejspíš půjde malby zrestaurovat. „Čím dříve to bude, tím lépe. Stěny vzlínají vlhkost, která s sebou nese sůl. Ta narazila do tvrdé latexové omítky a vrstvila se, až praskla, což způsobilo solné výkvěty na stěnách. Časem by se objevily všude," řekl Bušta.

V prostorném hudebním salonu se jednou budou konat svatební obřady, výstavy nebo koncerty.

V další místnosti není výmalba tak zachovalá, a proto se patrně zvolí takzvaná rekonstrukce. Ta spočívá v přesném zmapování původní podkladu, který se přetře bílou barvou a znovu podle originálu vymaluje. Jde o iluzivní kazetu s umělým mramorováním a lístky břečťanu. Tuto podobu získal pokoj patrně na počátku 19. století.

„Spodní vrstva bude z konce 18. století. Máme dochované zkazky, že kníže Jan Adam Auersperg nechal vystudovat Jana Fibicha z Ronova nad Doubravou ve Vídni a on se mu pak odměnil tím, že ofreskoval zámek," řekl Bušta. Dodal ale, že Fibichovy malby nejsou tak vydařené jako ty z počátku 19. století.

Na zámku ve Slatiňanech neměl hlavní slovo k podobě interiérů jen „pán domu". Když se na konci 19. století oženil František Auersperg s Vilemínou Kinskou, nechala si novomanželka vymalovat chodby po svém a původní zelenou barvu na chodbách ozvláštnila růžovými stropy. I její vkus se do interiérů postupně vrátí.

Podle Bušty obnova interiérů určitě potrvá několik měsíců, nejprve však bude nutné získat dotace. Kolik peněz bude třeba, to upřesní odborné posudky. 

Autor: Redakce, Marek Nečina

27.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
6

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Lidé nosili před místo neštěstí svíčky.

Karneval v sušickém klubu skončil tragédií

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies