VYBERTE SI REGION

Litomyšl před dvaceti lety vyslala spoustu poselství

Litomyšl – Do města se sjelo spoustu významných osobností, mezi nimi nechyběli ani Miroslav Kunštát a Jiří Kuděla, kteří se před dvaceti lety jako pracovníci odboru zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky podíleli na přípravách setkání sedmi středoevropských prezidentů v Litomyšli.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Na dobu před dvaceti lety zavzpomínali Miroslav Kunštát (vlevo) a Jiří Kuděla (vpravo), kteří se na přípravách setkání prezidentů podíleli.Foto: Deník/ Jitka Šteflová

Společně zavzpomínali na přípravy a okolnosti celého setkání, na jeho význam nejenom pro město, ve kterém se konalo, ale také na důvod, proč si Václav Havel vybral právě malou Litomyšl.

Složitá cesta

Pro bývalého prezidenta Václava Havla nebyla návštěva Litomyšle při setkání s dalšími hlavami států jeho první. Měl tu své osobní vazby. A podle vyprávění jeho tehdejších spolupracovníků chtěl pro Evropu znovu objevit malé české město.

„Myslím si, že se to podařilo uskutečnit. I když cesta k tomu byla poměrně dlouhá. Středoevropské setkání prezidentů na naší půdě bylo problematizované tím, že téma středoevropské regionální spolupráce vůbec nepatřilo k prioritám tehdejší české zahraniční politiky," konstatoval Miroslav Kunštát, který dnes působí jako věděcký pracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Že k prvnímu setkání prezidentů vedla složitá cesta, potvrdil i Jiří Kuděla, velvyslanec a v současné době ředitel Kanceláře strategie, analýz a plánování ministerstva zahraničních věcí: „Původně se plánovalo, že setkání v Litomyšli by se uskutečnilo už v roce 1993. To se bohužel z různých důvodů nepodařilo, tak se přesunulo až na duben 1994. Přestože samotná idea vznikla v Solnohradu, Litomyšl považujeme za začátek větších setkávání."

Miroslav Kunštát upozornil, že pro Havla bylo důležité vytvořit takové setkání, kde si budou všichni rovni. „Byť nechceme, rok 1994 byl ve všem ne zrovna úplně jasný, naše členství v Evropské unii bylo daleko, naše členství a zajištění naší bezpečnosti v alianci bylo také daleko. Naši politici se nezúčastňovali v Bruselu všech těch summitů, neměli tam přístup," vyjmenoval badatel.

Nadšenectví

Jiří Kuděla při příležitosti výročí setkání prezidentů vzpomněl hlavně na nadšenectví lidí, kteří se na organizaci v Litomyšli podíleli. S tím se také pojí jedna úsměvná vzpomínka, o kterou se ochotně podělil.

„Byli jsme v Litomyšli samozřejmě už několik dní před začátkem setkání prezidentů, abychom to tu připravili technicky. Spali jsme v hotelu na náměstí. Měl jsem budík asi na půl sedmou, ale v šest mě probudil místní rozhlas, ze kterého, když jsem se vzpamatoval, jsem slyšel Mirka Brýdla, jak říká: Ty, Honzo, jestli tu hromadu materiálu před barákem, kterou jsi měl už minutý týden uklidit, neuklidíš dneska do devíti, tak tam pošlu popeláře a oni to odvezou a vyhodí," vyprávěl Jiří Kuděla a dodal: „V tom se pro mě zobrazila velká atmosféra starosti o to, aby všechno dobře dopadlo. Moc rád na to všechno vzpomínám a myslím si, že to opravdu  zanechalo stopy v řadě lidí."

Litomyšl před dvaceti lety zažila něco, co se v dnešní době už nejspíš nebude a ani by snad ani nemohlo opakovat. Setkání důležitých státníků se nezřídka konají v malých městech. Ale za přísných bezpečnostních podmínek, kdy je celá oblast prakticky hermeticky uzavřená a ani místní nemají možnost státníky potkat. V Litomyšli tomu bylo jinak.

„Ona také byla jiná bezpečnostní situace, tady to ten občanský charakter mělo. Skutečně, představte si, sedm prezidentů za dneska, bychom řekli, minimálních bezpečnostních opatření procházejí celým městem, povídají si s občany. Je to něco, co by dnes, po 11. září, nebylo možné. Mám dojem, že tady Litomyšlští prožili něco, co se už v této podobě nemůže nikde jinde opakovat," nechal se slyšel Miroslav Kunštát.

Poselství

Že setkání sedmi středoevropských prezidentů právě na půdě Litomyšle město samotné posunulo kupředu, na tom se shodnou jak Miroslav Kunštát, tak Jiří Kuděla, který podle svých slov vidí velký posun v tom, kam se město dostalo od doby, kdy ho navštívil naposledy.

„Byl jsme tu naposledy v roce 1998. Za těch několik let vidím veliký rozvoj města. Samozřejmě také i nárůst zájmu turistů, českých i těch  zahraničních. Často se setkávám s tím, že nejenom diplomaté, ale i obyčejní lidé vědí, že tady bylo setkání Litomyšlského kruhu. Cíl prezidenta Havla byl přitáhnout větší zájem do měst typu Litomyšle. V každém takovém městě je zajímavá subkultura. Prezident chtěl, aby takováto města získala zájem zahraničních turistů, jak to nejlépe udělat, než když se tam podívají významní státníci," naznačil Jiří Kuděla.

Litomyšl se měla stát symbolem pro všechna malá města. Právě ona symbolická rovina věci byla při setkání velmi důležitá.

„Vzpomínám si, že tady hrály větší roli symboly, než nějaká konkrétní politická prohlášení. Václav Havel napsal, že cílem nemělo být přijmout nějakou politickou deklaraci, ale dát znamení. Těch znamení tady byla řada," uvedl Miroslav Kunštát a vzpomněl na dar rakouskému prezidentovi, který vyvolal mnohé diskuze v tehdejším tisku. Jednalo se o historickou mapu Evropy, kde sice byly označené jednotlivé státy, ale chyběly hranice.

„Člověk si uvědomí, že jakmile se politika děje prostřednictvím symbolů, tak vlastností symbolu je, že jsou vyložitelné různě. A v tomhle smyslu Litomyšl, ať chceme nebo nechceme, vyslala spoustu poselství," uzavřel Miroslav Kunštát.

Autor:

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Labutě na Vltavě v Praze.
AKTUALIZOVÁNO
14

Potvrzení další nákazy ptačí chřipkou může být jen otázkou hodin

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
5 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Ze silnice mrazivé vězení, v Tunisku uvízlo v autech asi tisíc lidí

Mrazivé počasí netrápí pouze Evropu, ale i Afriku. Silné sněžení uvěznilo na severovýchodě Tuniska na silnicích kolem tisíce lidí. Sněhové jazyky zkomplikovaly dopravu na několika místech včetně hlavní dálnice v provincii Dženbúba. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies