VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Litomyšl před dvaceti lety vyslala spoustu poselství

Litomyšl – Do města se sjelo spoustu významných osobností, mezi nimi nechyběli ani Miroslav Kunštát a Jiří Kuděla, kteří se před dvaceti lety jako pracovníci odboru zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky podíleli na přípravách setkání sedmi středoevropských prezidentů v Litomyšli.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Na dobu před dvaceti lety zavzpomínali Miroslav Kunštát (vlevo) a Jiří Kuděla (vpravo), kteří se na přípravách setkání prezidentů podíleli.Foto: Deník/ Jitka Šteflová

Společně zavzpomínali na přípravy a okolnosti celého setkání, na jeho význam nejenom pro město, ve kterém se konalo, ale také na důvod, proč si Václav Havel vybral právě malou Litomyšl.

Složitá cesta

Pro bývalého prezidenta Václava Havla nebyla návštěva Litomyšle při setkání s dalšími hlavami států jeho první. Měl tu své osobní vazby. A podle vyprávění jeho tehdejších spolupracovníků chtěl pro Evropu znovu objevit malé české město.

„Myslím si, že se to podařilo uskutečnit. I když cesta k tomu byla poměrně dlouhá. Středoevropské setkání prezidentů na naší půdě bylo problematizované tím, že téma středoevropské regionální spolupráce vůbec nepatřilo k prioritám tehdejší české zahraniční politiky," konstatoval Miroslav Kunštát, který dnes působí jako věděcký pracovník na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Že k prvnímu setkání prezidentů vedla složitá cesta, potvrdil i Jiří Kuděla, velvyslanec a v současné době ředitel Kanceláře strategie, analýz a plánování ministerstva zahraničních věcí: „Původně se plánovalo, že setkání v Litomyšli by se uskutečnilo už v roce 1993. To se bohužel z různých důvodů nepodařilo, tak se přesunulo až na duben 1994. Přestože samotná idea vznikla v Solnohradu, Litomyšl považujeme za začátek větších setkávání."

Miroslav Kunštát upozornil, že pro Havla bylo důležité vytvořit takové setkání, kde si budou všichni rovni. „Byť nechceme, rok 1994 byl ve všem ne zrovna úplně jasný, naše členství v Evropské unii bylo daleko, naše členství a zajištění naší bezpečnosti v alianci bylo také daleko. Naši politici se nezúčastňovali v Bruselu všech těch summitů, neměli tam přístup," vyjmenoval badatel.

Nadšenectví

Jiří Kuděla při příležitosti výročí setkání prezidentů vzpomněl hlavně na nadšenectví lidí, kteří se na organizaci v Litomyšli podíleli. S tím se také pojí jedna úsměvná vzpomínka, o kterou se ochotně podělil.

„Byli jsme v Litomyšli samozřejmě už několik dní před začátkem setkání prezidentů, abychom to tu připravili technicky. Spali jsme v hotelu na náměstí. Měl jsem budík asi na půl sedmou, ale v šest mě probudil místní rozhlas, ze kterého, když jsem se vzpamatoval, jsem slyšel Mirka Brýdla, jak říká: Ty, Honzo, jestli tu hromadu materiálu před barákem, kterou jsi měl už minutý týden uklidit, neuklidíš dneska do devíti, tak tam pošlu popeláře a oni to odvezou a vyhodí," vyprávěl Jiří Kuděla a dodal: „V tom se pro mě zobrazila velká atmosféra starosti o to, aby všechno dobře dopadlo. Moc rád na to všechno vzpomínám a myslím si, že to opravdu  zanechalo stopy v řadě lidí."

Litomyšl před dvaceti lety zažila něco, co se v dnešní době už nejspíš nebude a ani by snad ani nemohlo opakovat. Setkání důležitých státníků se nezřídka konají v malých městech. Ale za přísných bezpečnostních podmínek, kdy je celá oblast prakticky hermeticky uzavřená a ani místní nemají možnost státníky potkat. V Litomyšli tomu bylo jinak.

„Ona také byla jiná bezpečnostní situace, tady to ten občanský charakter mělo. Skutečně, představte si, sedm prezidentů za dneska, bychom řekli, minimálních bezpečnostních opatření procházejí celým městem, povídají si s občany. Je to něco, co by dnes, po 11. září, nebylo možné. Mám dojem, že tady Litomyšlští prožili něco, co se už v této podobě nemůže nikde jinde opakovat," nechal se slyšel Miroslav Kunštát.

Poselství

Že setkání sedmi středoevropských prezidentů právě na půdě Litomyšle město samotné posunulo kupředu, na tom se shodnou jak Miroslav Kunštát, tak Jiří Kuděla, který podle svých slov vidí velký posun v tom, kam se město dostalo od doby, kdy ho navštívil naposledy.

„Byl jsme tu naposledy v roce 1998. Za těch několik let vidím veliký rozvoj města. Samozřejmě také i nárůst zájmu turistů, českých i těch  zahraničních. Často se setkávám s tím, že nejenom diplomaté, ale i obyčejní lidé vědí, že tady bylo setkání Litomyšlského kruhu. Cíl prezidenta Havla byl přitáhnout větší zájem do měst typu Litomyšle. V každém takovém městě je zajímavá subkultura. Prezident chtěl, aby takováto města získala zájem zahraničních turistů, jak to nejlépe udělat, než když se tam podívají významní státníci," naznačil Jiří Kuděla.

Litomyšl se měla stát symbolem pro všechna malá města. Právě ona symbolická rovina věci byla při setkání velmi důležitá.

„Vzpomínám si, že tady hrály větší roli symboly, než nějaká konkrétní politická prohlášení. Václav Havel napsal, že cílem nemělo být přijmout nějakou politickou deklaraci, ale dát znamení. Těch znamení tady byla řada," uvedl Miroslav Kunštát a vzpomněl na dar rakouskému prezidentovi, který vyvolal mnohé diskuze v tehdejším tisku. Jednalo se o historickou mapu Evropy, kde sice byly označené jednotlivé státy, ale chyběly hranice.

„Člověk si uvědomí, že jakmile se politika děje prostřednictvím symbolů, tak vlastností symbolu je, že jsou vyložitelné různě. A v tomhle smyslu Litomyšl, ať chceme nebo nechceme, vyslala spoustu poselství," uzavřel Miroslav Kunštát.

Autor:

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
3 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Brazilský prezident Michel Temer s manželkou.
4

Brazilský parlament obdržel obžalobu na prezidenta, může ho odvolat

Římu došla trpělivost, za koupání ve fontáně pokuta až 12 tisíc. A v Česku?

/VIDEO/ Léto je v plném proudu. Lidé se chystají na dovolené a i počasí napříč Evropou výletníkům přeje. V Paříži dokonce kvůli tropickým teplotám vyhlásili nouzový stav. Turisté tak při vysokých teplotách hledají útočiště především v útrobách památek či u fontán. Jenže takové osvěžení může nakonec přijít pěkně draho.

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

/ROZHOVOR/ Iniciativa Rekonstrukce státu bude už brzy bilancovat své více než čtyřleté snažení. Jejím cílem bylo lobbovat za zákony, které mají největší protikorupční potenciál. Deník o nich hovořil s jednou z nejvýraznějších tváří iniciativy Pavlem Francem.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies