Podporují však zájem Pardubického kraje získat objekty bezúplatným převodem od Národního památkového ústavu. Ten nedávno na svém webu zveřejnil prodej budov jako nepotřebného majetku obálkovou metodou, podle radnice je to pro veřejnou správu nevhodné.
„Zastupitelstvo, jehož jednání je veřejné, by nejprve muselo nákup schválit, včetně částky, kterou je na něj ochotno uvolnit. To je zcela proti smyslu obálkové metody," uvedla primátorka Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).
Rada města i z tohoto důvodu odmítla možnost o domy usilovat. Příhrádek je navíc ve špatném technickém stavu a náklady na rekonstrukci by byly nad možnosti města.
Zájem kraje
O historické domy projevil zájem Pardubický kraj, který je vlastníkem blízkého zámku. Nejdříve však musí mít jasno v tom, jak s budovami naloží, v jakém jsou stavu a kolik budou stát opravy. Převzít Příhrádek by však byl ochotný jen bezúplatně.
Podle informací a posudků z roku 2011 by měla rekonstrukce opuštěných objektů přijít téměř na 30 milionů korun. Využívat by je mohly příspěvkové organizace kraje Východočeské muzeum a Krajská knihovna v Pardubicích.
Proti prodeji se postavil také Klub přátel Pardubicka a vyzval ministerstvo kultury, aby jej zrušilo. Domy jsou v nabídce každý zvlášť, může být však i jediný kupec všech objektů. Za všechny tři budovy by měl zájemce zaplatit nejméně čtyři miliony korun a za pozemky nabídnout alespoň 1,5 milionu korun.
„Je nedůstojné pro stát, který se pyšní historickými tradicemi, prodávat formou obálkové metody za cenu obvyklou, a to za 1,26 milionu korun, třeba gotickou věž. Architektonický skvost, který pamatuje slavnou éru Pernštejnů a později sloužil jako takzvaná Soudní světnice, je připomínaný již roku 1602," uvedl předseda Klubu přátel Pardubicka Jan Linhart.
Nejmladší součást
Příhrádek je nejmladší součástí renesančního zámku a důležitou částí historických Pardubic. Tvoří spojnici mezi zámkem a Pernštýnským náměstím. Stávala zde stavení důležitá pro chod zámku, například sklady, sýpka, kanceláře panských úředníků, byty, ale také vězení. Z domů, které byly kolem roku 1800 a v první třetině 19. století upraveny v klasicistním slohu, se zachovala původní pozdně gotická a renesanční jádra, ale také výzdoba průčelí s malovanými výklenky či kamenná ostění.
Do roku 1953 ho i se zámkem vlastnil pardubický Muzejní spolek, který ho v uvedeném roce převedl darovací smlouvou na stát.