Známé rčení, že co právník, to názor, můžeme směle vztáhnout i na současnou situaci co politik, to jiná představa o existenci a fungování městských obvodů. Potud je vše v pořádku.

Co mne však zarazilo, bylo „nestranné" pozvání k referendu, které jsme mohli v uplynulých dnech mnohokrát slyšet v městském rozhlase. Jeho znění bylo následující: „Ve čtvrtek 13. června se koná referendum, v němž můžete rozhodnout, zda má město investovat prostředky do svého rozvoje, nebo do byrokracie."

Nejdříve jsem byl překvapen a myslel si, že se snad dnes koná ještě nějaké další referendum. Vzápětí jsem však pochopil, že nikoliv. Přiznám se, že tato hloupá forma politické „agitky" ve mně budí hned dvojí pochybnosti morální i právní.

Osud obvodů

Představitelé města neustále argumentují tím, že chtějí o osudu obvodů nechat rozhodnout občany. Proti této myšlence, snad jen kromě strachu nést zodpovědnost za vlastní politická rozhodnutí, nelze mnoho namítnout.

Přeci sami občané vědí nejlépe, zda jim obvody tolik škodí, že je budou chtít „přijít zrušit", či zda jim naopak jsou ku prospěchu a nevyslyší tedy hlasy vedení radnice volající po jejich zrušení.

Je ale opravdu nutné snažit se s občany manipulovat touto skrytou a anonymní formou? Domnívám se, že ne.

Pokud město chtělo informovat občany o konání referenda, bylo by jistě vhodnější v rozhlase zveřejnit skutečnou otázku než výše uvedený nesmysl, který všechny tak maximálně zmate.

Pokud pak představitelé města chtěli prezentovat svůj vlastní názor na existenci městských obvodů, mají velké množství mediálního prostoru, kde mohou svá stanoviska jasně a otevřeně sdělit.

Ať už uvedené rozhlasové sdělení bylo na příkaz kohokoli, bylo v dané situaci primitivní a nevhodné.

Další zajímavý pohled na tuto otázku nám může přinést zákon o místním referendu a zejména související judikatura Nejvyššího správního soudu. Ten pamatuje jak na informování voličů o konání referenda, tak i na samotnou volební kampaň.

Zatímco prosté informaci o konání referenda náš právní řád logicky neklade žádná omezení, v případě kampaně v místním referendu jsou dovozována pravidla, která mají za cíl zajistit jistou férovost celé soutěže. Tato pravidla jsou mnohdy analogická těm, která známe z běžných komunálních voleb. Tak například má jít o otevřenou politickou soutěž, do které by veřejná moc zásadně neměla zasahovat.

Porušení pravidel?

Pokud pak bylo opakovaně v městském rozhlase zveřejněno hlášení, jehož primárním obsahem nebyla prostá informace o konání referenda, nýbrž prezentace anonymizovaného politického stanoviska bez stejné možnosti pro zastánce jiných názorů, mohlo ze strany města dojít k porušení pravidel kampaně pro místní referendum. Závěrem bych rád zdůraznil, že není mou vůlí zpochybnit právo každého na vyjádření svého názoru na otázku existence obvodů, neboť účast na referendu je výkonem ústavně zaručeného práva, k němuž musí mít občané možnost znát argumenty obou stran.

Tím, s čím v žádném případě nesouhlasím, je zneužívání moci k primitivním anonymním manipulacím.

Jsem toho názoru, že městský rozhlas by měl sloužit k informování občanů o datu referenda, místě jeho konání a jeho skutečné otázce. Opačné jednání budí přinejmenším pochybnosti o upřímnosti některých odpůrců obvodů.

Petr Tomášek, předseda Mladých konzervativců Pardubice