Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mezi oběma krajskými městy až stotřicítkou

Stéblová - Od čtvrtka slavnostně slouží řidičům nová křižovatka na silnici I/37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.

12.12.2014
SDÍLEJ:

Nová křižovatka řeší hned několik problémů. Odvede část kamionové dopravy ze Srchu, obyvatelům Stéblové umožní cesty do Hradce Králové a mezi krajskými městy umožní zvýšení rychlosti.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Vznikla zde mimoúrovňová křižovatka Stéblová, která řeší napojení sousedících obcí, ale také odstranila jednu z překážek pro zrychlení dopravy mezi krajskými městy.

Vyšší rychlost

Nové řešení s prodlouženými nájezdy totiž umožňuje zvýšit na této silnici rychlost až na 130 kilometrů v hodině ze stávajících 90. Není to ale jediná výhoda. Kromě toho, že silnice splňuje bezpečnostní normy, pomůže i sousedním obcím.

„Slibujeme si úbytek nákladních vozidel. Od doby, co se silnice rozšířila na čtyřpruh přes nás začala jezdit nákladní auta z průmyslové zóny u Stéblové. Našim obyvatelům naopak přibyl jeden výjezd z obce. Doteď jsme na Hradec Králové jezdili přes Hrobice," říká starosta Srchu Lukáš Panchártek.

Podobné pocity sdílí i obec na druhé straně silnice. Rozšíření silnice na čtyři jízdní pruhy totiž Stéblovou odřízlo od přímého výjezdu směr Hradec Králové. „V naší obci je minimum pracovních příležitostí. Dobré silniční napojení na Pardubice a nyní už i na Hradec Králové proto vítáme," přitakává starosta Stéblové Vladimír Exner.

„Za prací nebo do školy oběma směry každý den cestuje většina obyvatel obce. Napojení na tuto silnici je pro nás důležité. Vznikla tu plnohodnotná křižovatka, která pomůže i Srchu a také zvýšením rychlosti zkrátí cestu mezi Hradcem a Pardubicemi," dodal Vladimír Exner.

Autor: Jiří Sejkora

12.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení