VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Kovář dojel na bicyklu z Pardubic až k jaderným ponorkám v Rusku

Pardubice – Ze své tříměsíční cesty na jízdním kole po Evropě se v těchto dnech vrátil známý pardubický cestovatel Jan Kovář.

19.9.2013
SDÍLEJ:

Cestovatel Jan Kovář ujel při své tradiční letní pouti na kole více než deset tisíc kilometrůFoto: Archiv

Trasa jeho letošní expedice tentokrát vedla přes deset států. Stejně jako každý rok vyrazil v červnu, aby se v půlce září zase vrátil. „Jel jsem do Polska a dále pak přes Litvu, Lotyšsko, Estonsko až do Ruska, kde jsem pobyl skoro tři týdny. Poté jsem se přesunul do Finska a přes Švédsko, Norsko a Dánsko jsem jel do Německa, kde jsem pár dnů pobyl u známých. Odtud jsem už pak konečně zamířil domů," nastínil nám itinerář své cesty Jan Kovář.

Letos padl rekord

Téměř čtyřicetiletý zaměstnanec jednoho peněžního ústavu na třídě Míru letos absolvoval již svoji sedmnáctou cestu. Každý rok projede během tří měsíců tisíce kilometrů. „Letos jsem udělal rekord. Při své cestě jsem najel přesně 10 400 kilometrů a vůbec poprvé jsem se přehoupl přes deset tisíc," sdělil našemu Deníku nadšený cyklista, který si každý rok na tak náročnou cestu vždy pořizuje nové jízdní kolo.

Přestože byl Jan Kovář podle jeho slov letos nejvíce nadšen ze Skandinávie, patrně největší zážitky měl z Ruska.

„Ve Skandinávii jsem už v minulosti byl, vím, že ta je skvělá. Od Ruska jsem ovšem nevěděl, co mám čekat. Jsou tam ve všem obrovské rozdíly –  něco je krásné, něco otřesné. Projížděl jsem například Petrohradem, který je opravdu nádherný. Já ale na velká města moc nejsem, a tak jsem raději ihned ujížděl pryč do přírody. Ta vás ale za chvíli také přestane bavit. Jel jsem například dvě stě kilometrů po silnici, která stále vedla lesem. Navíc jsem třeba pořád jel po asfaltu, který ale najednou skončil a silnice pokračovala dál v podobě jakéhosi štěrku…," popsal prvotní ruské zážitky cyklista z Pardubic.

Kursk neviděl

Cílem jeho ruské cesty byl Murmansk. Přístav a někdejší velké domovské sídlo atomových ponorek, kde jednou z nich byl kdysi i nechvalně známý Kursk. Ten se v roce 2000 potopil ve vodách Barentsova moře, přičemž na jeho palubě tehdy zahynulo téměř sto dvacet námořníků.

„Hned mi bylo jasné, že jedu do hlídaného města. Několikrát mě totiž zastavily policejní a polovojenské hlídky. Kursk jsem neviděl, ale údajně zde v některé z místních loděnic jeho pozůstatky stále ještě jsou," řekl nám Jan Kovář, na kterého prý Murmansk působil jako klasické město východního bloku z 80. let minulého století.

Spánek v přírodě

Po celou cestu spal a tábořil vesměs v přírodě. „Měl jsem spacák a stan, a tak jsem se vždy snažil někde utábořit u řeky či jezera. Největší náklady na cestu, která mě vyšla zhruba na čtyřicet tisíc korun, jsem tak dával za jídlo. Bez partnerů a sponzorů bych však neměl šanci tuto cestu uskutečnit," dodal Jan Kovář, který měl za celou dobu pouze pár drobných defektů na kole v podobě píchnutých duší a za zmínku prý stojí i jeho několikadenní střevní potíže z ruské „pitné" vody…

Přestože se cestovatel sotva vrátil, už spřádá plány na příští rok. „Původně jsem měl v úmyslu zavítat do Mongolska, ale nakonec jsem si to rozmyslel a tuto cestu odložil. Uchvátil mě Island, a tak už plánuji cestu tam."

Autor: Jan Šafář

19.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Pavel Bělobrádek
2 7

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Britové vypustili největší vzducholoď světa. Je delší než Airbus A380

/FOTOGALERIE/- Britský Airlander 10 je se svými 92 metry delší než největší Airbus A380. A samozřejmě je také největší vzducholodí dneška. Nyní je po loňské havárii opět zpátky ve hře o komerční nasazení. Absolvoval totiž bez potíží svůj v pořadí třetí zkušební let.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies