VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nad osudem chrudimského nábřeží a horkovodu se vznáší spousta dotazů

Chrudim - Chrudim očima architekta: „Už nějaký rok jsem krajinář, už nějaký rok bydlím v Chrudimi. Je to krásné město. Krásná je i krajina kolem.

29.4.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

To, že jsem se tady nenarodil a nevyšel z chrudimské porodnice má má své klady i zápory. Ale možná to umožňuje vidět některé drobné věci jinak." To jsou slova chrudimského architekta Vlasty Koupala. V seriálu Chrudimského deníku se můžete seznámit s jeho pohledem na město a najít nejen desatero problémů.

Ulice Na Ostrově souvisí s problémy celostní koncepce městské mobility i s cílenou humanizací tzv. dopravního skeletu města, stejně jako přestavbová plocha ČSAD, dnes se zbytečným parkovištěm. Jsou vize, které lze uskutečnit v dohledné době. Začneme procházkou po nábřeží. Horkovod a řešení dopravy představuje dlouhodobý problém v možnostech rozvoje tohoto velmi cenného prostoru uvnitř města. Dnes místo nábřeží a řeky vnímá člověk auta a horkovod nebo to samé obráceně. Lze cíleně a pozitivně utvářet okolí řeky ve prospěch lidí, především pak těch, co tu bydlí, jinak řečeno ve prospěch sdíleného městského, veřejného a životního prostoru? Je možné nábřeží polidštit, posílit vzájemný vztah lidí a řeky této dnes ztracené osy městského života?

Otázky revitalizace nábřeží se týkají především zahloubení horkovodu a lepšího řešení dopravy. Dovolil jsem si tedy oslovit Elektrárny Opatovice a.s. a zeptat se jich na budoucnost horkovodu v ulici Na Ostrově a na možnosti rozvoje tohoto chrudimského nábřeží. Odpověď komentovat nebudu, protože jsem to slíbil.

Vznesené dotazy:

Nevlídná podoba nábřeží Chrudimky v ulici Na Ostrově je spojena s horkovodem. Kousek horkovodu byl zahlouben především kvůli novému parkování. Proč už dříve nebylo provedeno zahloubení celého horkovodu, co tomu bránilo nebo brání a proč nábřeží už dřív nebylo upraveno ve prospěch lidí, ve smyslu moci jej využívat jako krásný sdílený pobytový a veřejný prostor města? Proč nábřeží tolik let čeká stále na svou přívětivou tvář? Je problém na straně Opatovic, města nebo někde jinde?

Co by znamenalo "zneviditelnit" či zahloubit horkovod v délce nábřeží, co to znamená realizačně, časově a finančně? Jaké jsou podmínky Opatovic (především k možnostem dalšího využívání území)?

Jednalo město o budoucnosti horkovodu a o podobě nábřeží s Vámi a jak? (Zástupci města jsou dlouhodobě členy dozorčí rady EOP.) Resp. je nějaká cílová vize pro celé nábřeží ulice Na Ostrově? V jaké fázi jsou tyto úvahy, záměry, je možno je někde vidět a seznámit se s nimi?

Jak Opatovice mohou Chrudimi prospět v řešení současné nevlídné situace chrudimského nábřeží? Co mohou udělat pro zlepšení dnešního stavu? Co by naopak mělo či musí udělat město?

Pokud by se město rozhodlo pro nějaké kvalitní a především celkové řešení nábřeží "bez horkovodu", jaký by byl postup a co to znamená pro Opatovice a pro Chrudim? Tedy na co a jak rychle se může veřejnost na nábřeží těšit?

Děkuji za zodpovězení otázek.

Odpověď EOP:

„Dobrý den, rád bych Vám tímto podal komplexní informaci k tématu horkovodu v ulici Na Ostrově v Chrudimi.

Elektrárny Opatovice a město Chrudim spolu v minulosti již několikrát jednaly ve věci přeložení horkovodu v ulici Na Ostrově. Jednání započala v roce 2008. Na základě tehdejších dohod byly vypracovány studie, které specifikují technickou i finanční i náročnost celé realizace. Přeložka horkovodu pod zem by byla finančně velmi náročná, pohybovala by se v řádech desítek milionů korun. Zároveň je k tomu potřeba dodat, že současný stav infrastruktury v této lokalitě nás nijak nenutí k realizaci přeložky. Doufám, že jsem tímto zodpověděl vše k vaší spokojenosti.

Přeji hezký den.

Martin Sýkora"

Na internetových stránkách města pod Odborem územního plánování a regionálního rozvoje je k vidění urbanistická studie „Regenerace sídliště U Stadionu" z roku 2011 Ing. Jelínka, kterou obyvatelé sídliště asi znají. Ta se však celostně ani hlouběji problematikou nábřeží nezabývá. Ostatní projektové záměry řešící ul. Na Ostrově jsem nenašel. V minulém roce byla zpracována pro nábřeží studie řešící dopravu a cyklostezku.

Nejen ve světě, ale i v Česku je dost krásných inspirací k tématu a diskuzím nad nábřežím a jeho podobou. Pokud se nepřistoupí k nějakému zbrklému řešení, určitě bude na co se těšit.

Vlasta Koupal

Autor: Redakce

29.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies