VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nález z doby kamenné. Hlava kozlíka nemá v Evropě obdoby

Třebosice - Z propasti času vykoukla figurka, která svým uměleckým zpracováním až bere dech.

17.1.2015
SDÍLEJ:

Hlava kozlíka na svých více jak 6000 let nevypadá. Umělecké ztvárnění je doslova hravé a natolik nadčasové, že až připomíná současnou komiksovou postavičku.Foto: Archiv Východočeského muzea Pardubice

O archeologii večer v Třebosicích

Nejen o tomto unikátním nálezu, ale i o práci archeologů a výzkumu se dnes můžete dovědět spoustu poučného a zajímavého na přednášce, která se v pátek 16. ledna od 18:00 hodin koná v Třebosicích v místním hostinci. Nejen o pravěkém osídlení zde bude přednášet archeoložka Kristýna Bulvová.

Na obecní znak a prapor Třebosic se možná chystá kozel. A to ne ledajaký. Tenhle je starý přes šest tisíc let a dokazuje existenci lidského osídlení obce již od doby kamenné.

V roce 2011 byl proveden záchranný archeologický výzkum při výstavbě infrastruktury pro kolonii rodinných domků. Při něm se zjistilo osídlení od mladší doby kamenné až do raného středověku. O rok později přišel při výzkumu rodinného domu objev zoomorfní plastiky kozla. Nález, který je v posledních desetiletích pro středoevropskou archeologii jedinečný.

„Nález posloužil jako předloha k navrhovanému znaku obce. Občané se budou moci s návrhy poprvé seznámit právě dnes na přednášce, která se o tomto unikátním archeologickém nálezu chystá. V případě souhlasu obyvatel a zastupitelstva by mohly vzejít nové symboly obce. Krásnější a starší doklad osídlení tohoto místa najdeme už stěží," říká starosta Třebosic Jan Václavík.

Začalo to stavebním ruchem

Když archeologové v roce 2011 vstoupili v Třebosicích na pozemky, kde dnes již stojí rodinné domy, netušili, jaký poklad tady země vydá. Ze základů rodinného domu vykoukla znovu na svět keramická hlava kozlíka, kterou zde zanechal před více jak 6000 lety pravěký obyvatel Třebosic. O jak unikátní nález jde, svědčí fakt, že je z této epochy jedním z mála takto dochovaným a umělecky zpracovaným artefaktem svého druhu ve střední Evropě.

Neuvěřitelné umění

„Stylisticky a výtvarně odpovídá kultuře lengyelské, nazývané také Kultura s moravskou malovanou keramikou. Podle určené datace pochází z přelomu neolitu a eneolitu, tedy mladší a pozdní doby kamenné. To je doba řádově 4200 let před naším letopočtem," říká objevitelka sošky, archeoložka Východočeského muzea v Pardubicích Kristýna Bulvová.

Keramická soška je vyrobena z jemné cihlářské hlíny vypálené v peci. Byla zřejmě součástí vejčité nádoby. „Hlavička kozla vycházela z jejího okraje. Zbytek nádoby se nám nepodařilo dohledat, takže její podobu jen odhadujeme, stejně jako účel. Nebyla to věc, která by sloužila ke každodennímu použití. Nebylo to dnešní terminologií spotřební kuchyňské nádobí, ale spíš sváteční vázička. Jestli v ní přechovávali byliny, nějaké vzácné tekutiny, zda to byla součást oltáře nebo schránka na obětiny dnes můžeme jen hádat," sděluje Kristýna Bulvová.

Kozel přítel člověka

A proč právě pravěký výtvarník umístil na nádobku hlavu kozla?

„Spolu se psy jsou ovce a kozy nejstarší domestikovaná zvířata, která člověka provázejí. U koz a ovcí odhadujeme zdomácnění už na počátku neolitu okolo sedmého tisíciletí před naším letopočtem," vysvětluje Kristýna Bulvová.

Plastika kozlík je unikátním, ale ne jediným nálezem, který archeologové v Třebosicích učinili. V Třebosicích se našly části tkalcovského stavu nebo zbytek přeslenu. Šlo o provrtané kameny, které u stavu sloužily jako závaží. Zbytky stavu byly ze dřeva a nedochovaly se. Našla se také pazourková jádra, nebo broušená industrie neboli části opracované kamenné nástroje. Zajímavost pro Třebosice je, že všechny broušené nástroje se našly poškozené, přičemž většinou šlo o další zpracování. "Většinu nástrojů po svém prvotním užití lidé tehdy upravili k dalšímu užití," vysvětluje Kristýna Bulvová.

Našla se i ruční drtidla na obilí, která dokládají pěstování obilí a v nezměněné podobě se někde na světě používají dodnes. V Třebosicích se jich našlo třináct. O zemědělství svědčí také pozůstatky srpků s pazourkovým ostřím, o chovu zvířat zase nálezy kostí
zvířat. Dokladem lovu by mohla být zase čelist bobra. Co všechno země v Třebosicích ukrývala se dozvíte, také tento pátek večer na přednášce, která se koná od 18:00 hodin v Třebosicích v místním hostinci.

Z jakých časů pochází „Kozlík"?

Mikulovická planina, odkud plastika kozla pochází, skýtala ideální životní podmínky pro pravěké osídlení: úrodnou půdu, dostatek vodních zdrojů a teplo. Krajina byla zalesněna, ostrůvky volné půdy zde svou činností vytvářeli právě zemědělci doby kamenné, kteří zde sídlili. Osada, která stála na místě dnešních Třebosic, byla pravděpodobně tvořena takzvanými dlouhými sloupovými domy a žili v ní lidé stejní jako my. Pěstovali obilí, chovali a lovili zvěř. Tento způsob života přetrval téměř nezměněný až do průmyslové revoluce. Třebosice jsou lidmi osídleny nepřetržitě už více než 6000 let…

Autor: Jiří Sejkora

17.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jeden z nejznámějších snímků zachycujících Salvadora Dalího v roce 1948 pořídil americký fotograf Philippe Halsman.
1 12

Tělo Salvadora Dalího bude exhumováno, kvůli milionovému dědictví

Theresa Mayová, předsedkyně britské vlády a lídr konzervativců
AKTUALIZOVÁNO
2 8

Brexit: Mayová chce pro občany EU stejná práva jako pro Brity

Ostravské moře? Jezero na haldě láká ke koupání

/FOTOGALERIE/ Čistá a teplá voda, žádné řasy a kameny, klid a pohoda. Za tím míří mládež z ostravského obvodu Jih na haldu v Hrabůvce, kde vzniklo po rekultivaci „ostravské moře". Pohyb tady nicméně společnost Vítkovice zapovídá.

Spolupráce Česka a Izraele bude spočívat v technologiích, i humanitních oborech

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních vědách. Dnes to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Horáček chce pomoct s podpisy dalším kandidátům. Hilšer je pro, Drahoš proti

Prezidentský kandidát Michal Horáček chce otevřít své mobilní petiční stánky pro sběr podpisů také Marku Hilšerovi a Jiřímu Drahošovi. Věří, že tím přispěje ke zvýšení kvality demokratického prostředí. Ti se v názoru na jeho iniciativu liší. Zatímco Marek Hilšer krok přivítal, tým Jiřího Drahoše je z něj spíše v rozpacích.

Google ustoupil. Nebude číst emaily svých klientů

Společnost Google již dříve uvedla, že skenovala emaily osobních účtů na Gmailu, aby mohla lépe zacílit reklamy. Nyní se však rozhodla od tohoto kroku ustoupit. Reklama sice v emailu zůstane, ale bude založena na nastavitelných preferencích uživateů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies