Básník, esejista a literární kritik pracoval v Pardubicích i jako knihovník a redaktor. Později se stal také tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Kromě desky nese jeho jméno i ulice 
v Ohrazenicích. Památku bývalého žáka této školy, který tragicky zahynul v sedmdesátých letech minulého století, uctili jeho někdejší spolužáci.

„Deska je moc zdařilá, bylo pro mě potěšením, že se u naší školy mohli bývalí spolužáci Jiřího Pištory při této příležitosti sejít. Právě díky nim a Masarykově společnosti mohla vzniknout," uvedla ředitelka Základní školy Štefánikova Renata Janecká. Odkaz na pardubického básníka slavnostně odhalil jeho syn Jiří Pištora a náměstek primátora Jan Řehounek.

Pištora vydal sbírky Hodiny v řece (1961) a Země přibližných (1965). V době normalizace se básník nebál ve svých dílech upozorňovat na nespravedlnost tehdejšího režimu. I přesto, že proti němu tvrdě zasahovala komunistická cenzura, například za říkanku Lapkové v dětském časopisu Mateřídouška. Deska tak má symbolicky připomínat boj za svobodu slova.

Pištorovo dětství poznamenal tragický osud jeho otce, úředníka popraveného za heydrichiády.