VYBERTE SI REGION

O budovu v Klášterní ulici projevili zájem také Bonifanti

Pardubice - O budovu bývalé Základní a Praktické školy Klášterní se kromě Základní a Praktické školy Svítání přihlásil další zájemce.

23.9.2014
SDÍLEJ:

Původní podoba budovy školy v ulici KlášterníFoto: Archiv

Jde o Chlapecký sbor Bonifantes, který by zde rád provozoval svou základní uměleckou a mateřskou školu.

Na Deltu už se Bonifanti nevejdou

„V současné době naše základní umělecká škola sídlí v prostorách Domu dětí a mládeže Delta, kde využívá prakticky celé druhé patro, některé další učebny a sál. Současná kapacita školy je po dvou letech provozu naplněna zhruba z 75 procent. I při přibližně tříčtvrtinovém naplnění kapacity už tyto prostory škole nestačí, některé hodiny je nutno učit v kancelářích," vysvětlil umělecký ředitel „zušky" Jan Míšek.

„Po školách v Pardubicích máme pět poboček, jednu v Lázních Bohdanči a Chrudimi. O větší prostory usilujeme již téměř patnáct let," poznamenal umělecký šéf „zušky".

„Naší představou je, že bychom v budově Klášterní čp. 52 vytvořili plnohodnotnou základní uměleckou školu. Počet a velikost místností prvního a druhého patra přesně odpovídají potřebám středně velké školy tohoto zaměření. Dvě velké místnosti v prvním patře by sloužily potřebám sborové výuky, ostatní místnosti – zejména ve druhém patře – by byly využívány pro individuální výuku," nastínil své záměry Jan Míšek.

Nový koncertní a přednáškový sál

„Ve východním křídle druhého patra bychom rádi vybudovali nový koncertní a přednáškový sál pro 100 až 120 lidí," dodal umělecký šéf pardubických Bonifantů. „V přízemí budovy jsou krásné prostory a zahrada, kde bychom chtěli zřídit mateřskou školu s uměleckým zaměřením. Její kapacita by mohla být 50 až 60 dětí," vyjádřil se Jan Míšek.

„Myslím si, že budova v Klášterní skýtá velké možnosti. Původně se jednalo o klášter minoritů, který se přestavěl na školu. Šlo o zdroj vzdělanosti a kultury, na který bychom rádi navázali," doplnil umělecký šéf „zušky". „Pokud bychom objekt získali, je nám jasné, že by byla nezbytná jeho rekonstrukce. Město má kalkulaci na 20 milionů korun, my odhadujeme, že by šlo o částku zhruba dvojnásobnou," řekl Jan Míšek.

A měli by vůbec Bonifanti na koupi budovy za 11 milionů a její rekonstrukci peníze?

„Když jsme o tento objekt začali usilovat ještě v době, kdy tu fungovala Základní a Praktická škola Klášterní, měli jsme představu, že by šlo tyto prostředky získat z Integrovaného plánu rozvoje města. Tehdy byli všichni, komu jsme tento nápad představovali, včetně náměstka primátorky Jindřicha Taubera, nadšeni a vyjadřovali nám slovní podporu. U ní to ale vždycky skončilo," posteskl si umělecký šéf Bonifantů.

„Proto máme v plánu náš záměr prezentovat na posledním jednání stávajícího zastupitelstva, které se uskuteční příští úterý," doplnil. „Opravy bychom měli financovat částečně ze svých prostředků a částečně z peněz z Regionálního operačního programu, který má být vyhlášen. Pro město by to bylo výhodné, protože bychom mu nově nabídli mateřskou školu s 50 až 60 místy. Rekonstrukce by šla provádět i za provozu, což by bylo náročné, ale ne nemožné," uvedl Jan Míšek.

Bude to těžké, ale určitě to stojí za to

„Pokud bychom si vzali úvěr například na 10 milionů korun, máme spočítáno, že za 25 let bychom ho dokázali splatit. Museli bychom pochopitelně vyvinout nemalé úsilí. Ročně bychom potřebovali získat zhruba půl milionu korun z nezávislých zdrojů. Ale za to úsilí to stojí."

Autor: Tomáš Dvořák, Redakce

23.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies