Za odvážný záchranný čin mu ve středu za přítomnosti tatínka, spolužáků a vedení školy poděkovali zástupci policie, radnice i Domova důchodců svaté Zdislavy v Červené Vodě.

Senior v lese upadl

Dramatická událost se stala ve čtvrtek 19. března. Honzíkovi ujel autobus, proto se vydal domů, do Dolní Hedeče, pěšky. Cestou v lese potkal staršího pána, kterému nabídl doprovod. Poté, co muž nešťastnou náhodou upadl a nemohl se zvednout, zavolal jeho mladší společník na linku 158. Díky jeho duchapřítomné reakci je policisté oba brzy našli a odvezli v pořádku domů. „Troufáme si tvrdit, že Honza Vrábel zachránil svým jednáním panu Eduardovi život, protože radši ani nedomýšlet, co by se stalo, kdyby na zemi ležícího starého pána nikdo do večera nenašel," řekla při slavnostním setkání policejní mluvčí Markéta Janovská.

Ředitel Domova důchodců svaté Zdislavy Josef Kuběnka však ubezpečil, že by svého obyvatele hledali mnohem dříve: „Jsme otevřený domov, neomezujeme ničí svobodu, jen při odchodu musí obyvatel personálu ohlásit, kam jde a kdy se vrátí. Pokud do té doby nepřijde, hledáme ho." Podle jeho slov se senior na cesty vydává sám docela často, když mu to jeho zdravotní stav dovolí. „Hodně se vydává sám, troufá si autobusem, o svých cestách informuje. Bylo štěstí, že tam tehdy Honzík šel," dodal Josef Kuběnka, který za pana Eduarda chlapci poděkoval a věnoval mu dort.

Dárky z vděčnosti

Jako projev vděčnosti převzal odvážný školák několik dárků. Jedním z nich byl i nový telefon, který převzal z rukou plukovníka Radomíra Štantejského. O ten svůj totiž při záchranné akci přišel. „Při nastupování do auta mu vypadl z kapsy a hlídka mu jej bohužel přejela. I to se stává," vysvětlila Markéta Janovská.

U příležitosti poděkování se statečný chlapec setkal také 
s operačním důstojníkem Pavlem Jansou, s nímž tehdy komunikoval. „Oceňuji Honzíkovu pohotovost. Nestává se často, aby nám na linku volali takhle malí odvážlivci a chtěli někomu pomoci," prohlásil Pavel Jansa, jemuž Jan při telefonátu také prozradil, jak rád fotografuje. Aby se svému koníčku mohl věnovat, dostal fotoaparát darem od starostky Jany Ponocné a po společném přípitku připojil svůj podpis do pamětní knihy města.

Přesto svůj skutek Jan Vrábel nepovažuje za nic výjimečného. „Tak, jak jsem se zachoval já, by se měl zachovat každý, kdo se v takové situaci ocitne," řekl na závěr.