VYBERTE SI REGION

Od šišek až po brambory. Za první republiky se posbíralo všechno

Srch - Za časů našich babiček prý nepřišlo nic nazmar.

19.7.2016
SDÍLEJ:

Vybírání brambor ilustrační fotoFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Na poli strávila téměř celý život. Od mládí pomáhala rodičům s hospodářstvím a i dnes, ve svých jednaosmdesáti letech, se stále aktivně věnuje zemědělství. „Nekupujeme vůbec žádné maso, vystačíme si sami. Mléko kupuji už jenom kočkám," popsala svou soběstačnost Marie Ledvinková, důchodkyně 
z nenápadného stavení 
v Hrádku, který je součástí obce Srch.

NA STATKU DŘÍVE 
POMÁHAL, KDO MOHL

I ona si ještě dobře pamatuje na doby, kdy na pole po sklizni vyráželi lidé posbírat, co na nich zbylo. Dělo se tak hlavně v období po první republice, jak si sama vzpomíná. „Já jsem sice paběrkovat nemusela, jelikož moji rodiče měli kousek vlastního pole a lesa. Ale vzpomínám si, že chudí lidé, kteří si chtěli přilepšit, na pole skutečně chodili a dosklízeli, co kosa nevzala," vylíčila tehdejší poměry Marie Ledvinková.

Lidé byli tenkrát vděční, když měli co jíst. Jakmile byla možnost si přilepšit, nikdo neváhal. „Sbíraly se třeba klásky pro slepice," vzpomínala Marie. „Nebo když se vláčely brambory, tak lidé chodili s motykami a dokopávali, co zbylo. Když byly některé brambory už příliš zničené, uvařily se prasatům," popsala Marie Ledvinková zvyky doby.

I přesto, že sama paběrkovat nemusela, pracím na rodinném statku se nevyhnula. „Škrábala jsem řepu nebo přebírala brambory. Když se mi ale nechtělo, tak jsem si zavolala dvě holky 
z vesnice, Štěpánovy se jmenovaly, které měly hlad. Namazala jsem jim chleba se škvarky a ony za kus jídla za mě škrábaly brambory," vyprávěla se smíchem.

STARÉ ZVYKY SE POMALU VRACÍ ZASE ZPÁTKY

Na zmar prý tehdy nepřišlo nic, vše našlo v hospodářství i kolem něj svůj užitek. Do lesa se chodily sbírat šišky na topení, ze stébel slámy se vyráběla takzvaná povřísla na vázání obilných snopků. „Dnes si toho lidé už tolik neváží, myslí si, že všechno roste samo," okomentovala současné návyky ve společnosti Marie Ledvinková. Podle ní ale lidé pomalu dostávají zase rozum a začínají si pěstovat vlastní plodiny. „Kdo může, tak si zasadí vlastní brambory, nebo chová slepice či králíky. Lidé si zkrátka začali všímat, že kvalita je 
u domácích výrobků jiná," zamyslela se Marie.

Podle jejích slov měly věci dříve svůj čas. „Všechno mělo nějaký postup a technologii. Lidé věnovali pěstování péči a lásku," vysvětlila zemědělkyně. „Počínaje vázáním snopků, přes krmení domácích zvířat 
a nakládáním uzeného masa konče. Všechno jsme si tehdy dělali sami. A dnes 
v tom pokračujeme," zakončila své vyprávění Ledvinková.

Eliška Kolmanová

Autor: Redakce

19.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
8 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies