VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pardubice měly mít zoo, operu, tramvaje i skokanský můstek

Pardubice - Výstava věnovaná návrhům, vizím a projektům, které nebyly nikdy uskutečněny, je k vidění v budově Archivu

19.11.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Divíšek Martin

Až do neděle 1. prosince si můžete ve Státním okresním archivu prohlédnout   unikátní výstavu, která je věnována návrhům, vizím a projektům, které však nakonec nebyly z nejrůznějších důvodů uskutečněny, případně své realizace doznaly jen zčásti či ve výrazně pozměněné podobě.

Nerealizovaná budoucnost, jak se výstava jmenuje, nabízí pohled do minulosti a seznamuje veřejnost s odvážnými plány tehdejších architektů či politiků. Pokud by všechny tyto návrhy, projekty nebo alespoň jen nápady byly uskutečněny, jezdil by do Bohdanče vlak, Sezemice by s Pardubicemi spojovala tramvajová linka, na Labi by stál přístav, pod Kuňkou skokanský můstek či v Opatovicích nad Labem atomová elektrárna…

Nápad na vystavění přístavu se datuje od roku 1931, kdy byla vypsána soutěž. Přístav měl usnadnit a zlevnit překládku zboží z lodi na železnici či na silnici. S tím pochopitelně souviselo i splavnění Labe, se kterým se také počítalo. Ze šesti návrhů byl nakonec vybrán ten, jenž umisťoval přístav na levý břeh Labe pod Rosicemi. Přestože je splavnění Labe a vybudování přístavu některými institucemi stále podporováno, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k tomu v dohledné době došlo.

Ještě větší sci-fi

Jako ještě větší sci-fi se jeví návrh, který ovšem zase až tak starý není. V roce 1980 se začala projednávat možnost vystavět ve východních Čechách jadernou elektrárnu! V té době byly ve výstavbě elektrárny v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a Temelíně. Plánovány však byly další tři, z nichž jedna měla stát buď v Opatovicích nad Labem nebo v Holicích. Přestože sovětští poradci tehdy doporučili jako vhodnou lokalitu Opatovice, byly i nadále souběžně zpracovávány plány pro obě varianty. Stavět se mělo začít v roce 1992 a první blok měl být spuštěn v červnu roku 2000…

Jako utopie se nyní jeví i tramvajová trasa z Pardubic do Sezemic, která se začala plánovat již v roce 1892. Vážná jednání pak byla vedena až do roku 1914, kdy realizaci zastavila 1. světová válka. I přes oživení myšlenky v roce 1920 nakonec k výstavbě kolejí nedošlo a trasu začaly definitivně obsluhovat autobusy.

Vlastně stejně dopadl i návrh projektu, který měl spojit Pardubice s Bohdančí. Tentokrát měl mezi oběma městy jezdit vlak. Poslední náznak jednání o vybudování této trati byl zaznamenán v roce 1941. O jedenáct let později začal mezi oběma městy „pendlovat" trolejbus, čímž definitivně padla možnost jezdit mezi zmíněnými městy vlakem.

Opera v Pardubicích

Kdyby se dostálo všem návrhům a projektům, mohly by třeba Pardubice v současné době klidně konkurovat operním městům, jako je Milán, New York, Sydney a další. Nevěříte? Ale ano! V místech, kde je nyní Dům hudby, který pamětníci znají ještě jako megalomanskou budovu OV KSČ, totiž plánovala rada národního výboru zřídit Divadlo opery a baletu! V architektonické soutěži se v roce 1961 sešlo 43 návrhů. Přestože byly konkrétní a zajímavé, z myšlenky sešlo.
Stejně tak sešlo z toho, postavit pod Kunětickou horou skokanské můstky! V roce 1950 byly dokonce již zahájeny stavební práce, na kterých se podíleli učňové z Průmstavu. Iniciátoři stavby si však uvědomili nesmyslnost záměru a práce ukončili. Dodnes je na severním svahu rondelu viditelná vyrytá brázda připravované nájezdové dráhy.

Tímto však výčty neuskutečněných plánů zdaleka nekončí. Na výstavě se mimo jiné dozvíte třeba také to, kde měl stát pomník Josifa V. Stalina, že měla být v Polabinách nemocnice a výstavní pavilony či, že se v současnosti stále přetřásaný projekt Přednádraží řeší už několik desítek let. Za zmínku rozhodně stojí také to, že se na pravém břehu Labe počítalo s vybudováním rozsáhlého Parku kultury a oddechu. Projekt, který zde měl vyrůst v letech 1955 –  1965, zahrnoval tři zóny. V té sportovní měl být stadion pro 50 tisíc lidí, koupaliště, krytá jízdárna, tenisové kurty, veslařský kanál či golfové hřiště. V areálu parku měla být dále zóna kultury mimo jiné s botanickou zahradou, lunaparkem, zoo…

Zůstala jen Cihelna

Samozřejmostí měly být letní kina, knihovny, čítárny, dětské koutky a další. Prostě ideální odpočinková zóna. Vše měla spojovat takzvaná pionýrská železnice. Z velkorysých projektů a plánů bylo ale nakonec zrealizováno pouze koupaliště Cihelna…

Autor: Jan Šafář

19.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies