VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po válce se na zámku konal výprodej, kilo knih za 5 Kčs! Nyní se část vrátila

Slatiňany - Poválečný osud knih a vůbec celého vybavení slatiňanského zámku je podle tamního kastelána Jaroslava Bušty, mírně řečeno, spletitý. Například podle dobového soupisu se před znárodněním šlechtického sídla nacházelo v knihovně na pět tisíc svazků a nyní jich zde zůstalo pouze necelých pět set kusů.

11.9.2015
SDÍLEJ:

Z rozměrného plátna se stal válec.Foto: Jaroslav Bušta

„Objevili jsme doklad, ze kterého jsme zjistili, že knihovna zámku Slatiňany byla po válce převedena na ONV Chrudim, ale v Chrudimi nikdo nic neví a evidentně tam ani nedoputovala a byla rozprodána po kilech," vysvětluje kastelán.

Pomohl výprodej?

Jasný důkaz o tom dokládá nedávná událost, kdy se na zámek vrátilo devatenáct kilogramů knih, a to dokonce se stvrzenkou vydanou 3. dubna 1948.

Na kousku papírku je na psacím stroji potvrzené, že poslední komoří a posléze první kastelán zámku Bedřich Kořínek přijal od kupujícího 114 korun za 19 kilogramů knih, 20% činila přirážka na vazbu. O tom, že navrácené knihy původně patřily do slatiňanské zámecké knihovny, není pochyb, neboť mají na přední straně nalepené ex libris s Auerspergským rodovým erbem a výmluvným nápisem „Slatinan".

Zhruba dvacet románů a filosofických traktátů z pera Schillera, Goetha či Julese Vernea se ihned vrátilo na původní místo do knihovny. „Místa máme dost," usmívá se Jaroslav Bušta a pokračuje: „Bůhví, jak by knihy skončily, kdyby je někdo nekoupil. Mohli je třeba vyvézt do sběrny surovin."

Několik balíků fotografií a knih bylo po válce odvezeno také do Náprstkova muzea, v jehož archívu přístupném na webu nyní pracovníci zámku objevili snímky z lovecké výpravy knížete Františka Josefa Auersperga do Súdánu v Africe, a to v letech 1910 a 1912.

Stěhování obrazu

Od začátku září chybí v expozici zámku veliký obraz, lépe řečeno panó, zobrazující koně v romantické krajině, který stál na zámecké verandě. Odvezený byl plně v režii vedení zámku, aby doplnil apartmán císařovny v nově rekonstruovaném zámku v Kladrubech nad Labem.

„Toto panó pochází z dnes už vyhořelého zámku v Zahrádkách u České Lípy a je zázrak, že vůbec existuje. Do Slatiňan se dostalo ve velmi zuboženém stavu a léta letoucí stále na verandě, protože prostě neprošlo dveřmi," poznamenává Jaroslav Bušta.

Rám obrazu má rozměry 2,6 krát 3 metry, takže jeho stěhování opravdu nebylo jednoduché. Aby se nemusely bourat zdi a objednávat veliký náklaďák, památkáři sňali plátno z rámu a namotali je na veliký buben, dřevěnou konstrukci rozebrali na jednotlivé součástky a poté celé panó znovu sestavili v Kladrubech. Nabízí se proto otázka, proč tak neučinili i ve Slatiňanech a nechali obraz na verandě.

„K nám se nikam nevejde a nemáme ho kam dát. Na zámku není tak velká a prázdná stěna," připouští kastelán. Slatiňanský zámek, podle jeho slov, co do zaplnění interiéru původním nábytkem nemá v Pardubickém kraji obdoby. Naopak kladrubský zámek má o exponáty nouzi.

Sobotní specialita
Víkendové prohlídky v rámci Dnů evropského dědictví budou na slatiňanském zámku ve znamení techniky. Speciální prohlídková trasa „Pokrok nezastavíš!" začne v sobotu a neděli vždy v 10:30, 12:30 a 14:30. Počet míst v prohlídkách je však omezený, tak vedení zámku doporučuje si vstupenky rezervovat.
Přístupná bude i zámecká koupelna.
„Bývalí majitelé do zámku rádi pořizovali moderní technické vybavení, které zámek proměnilo v útulný domov. Některé z nich návštěvníkům zblízka ukážeme. Například je zavedeme přímo k historickým kotlům ve sklepě, nebo ke 250 let starým krovům na půdě, kam byla mimo jiné umístěna i expanzní nádoba na vyrovnávání tlaku v ústředním topení. A jestli panu knížeti tekla teplá voda, to se dozvíte ve velké zámecké koupelně," říká kastelán zámku Jaroslav Bušta.

Součástí speciální prohlídky je také návštěva knížecí oratoře v kostele sv. Martina, který je se zámkem spojený nadzemní dřevěnou krytou chodbou. „Oratoř je přístupná jen při výjimečných příležitostech. Jedná se o soukromý prostor, který ukrývá památky osobního charakteru. Jsou zde například vystaveny úmrtní listy, či posmrtné fotografie členů rodiny na úmrtním lůžku", dodává kastelán.

Autor: Lukáš Vaníček

11.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jeden z nejznámějších snímků zachycujících Salvadora Dalího v roce 1948 pořídil americký fotograf Philippe Halsman.
2 12

Tělo Salvadora Dalího bude exhumováno, kvůli milionovému dědictví

Stařenka v domově důchodců - ilustrační foto
4 7

Rozdíl mezi výplatou a důchodem je v Česku skoro nejvyšší v EU

Rakouský prezident přijel do Prahy vlakem, Sobotka ho vítal na nádraží

Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta přijel do Prahy vlakem Alexander Van der Bellen. Na pražském Hlavním nádraží ho uvítal hradní ceremoniář Miroslav Sklenář a jednotka Hradní stráže. V historickém salonku nádražní budovy se pak s Van der Bellenem setkal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V úterý se sejde i s prezidentem Milošem Zemanem, ten se ale plánovaného podnikatelského fóra nezúčastní kvůli návštěvě Vysočiny.

Spolupráce Česka a Izraele bude spočívat v technologiích, i humanitních oborech

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních vědách. Dnes to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

AKTUALIZOVÁNO

Do kabinky v Tescu dal fotopast kvůli sexu, policie evakuovala stovky lidí

Fotopast do zkušební kabinky v obchodním centru v Malenovicích umístil 28letý muž, který tam chtěl mít se ženou sex. Manželka ale nepřišla, a on na fotopast zapomněl. Kvůli němu evakuovali policisté o víkendu ve Zlíně stovky lidí. Mladík zaplatí výjezdy policistů a hasičů a obchodníkům ušlý zisk. Pokus o hrátky ho přijde odhadem na stovky tisíc korun.

Lidé na Vyšehradském hřbitově uctili památku Milady Horákové

Lidé v pondělí na Vyšehradském hřbitově v Praze uctili památku Milady Horákové. Na shromáždění u symbolického hrobu popravené političky přišli i zástupci parlamentních stran a bývalí političtí vězni. Pieta se konala u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, který připadá na 27. červen, výroční den smrti Horákové. Žena s ryzím charakterem, mimořádným duchovním bohatstvím a duchovní silou, popsal ji předseda Klubu dr. Milady Horákové a místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies