VYBERTE SI REGION

Povinný cizí jazyk okrade děti 
o volitelné zájmové předměty

Východní Čechy – Ministerstvo školství na doporučení Evropské unie změnilo školské osnovy. Všichni žáci základních škol se nejpozději od osmé třídy budou povinně učit dva cizí jazyky.

21.2.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustračni fotoFoto: Karel Dvořák

Co na to ředitelé škol? „Na naší škole, jako na jiných, se děti povinně učí anglický jazyk od třetí třídy. Zájemce však vyučujeme v kroužcích už od první třídy," uvedl Karel Neřold, ředitel Masarykovy základní školy v Poličce. Nyní podle nařízení ministerstva musí přidat další cizí jazyk, v tomto případě němčinu. Kvalifikované pedagogy pro její výuku mají, větší problém bude v mnohých případech s dětmi. „V současné době vyučujeme němčinu formou volitelného předmětu od šesté třídy. Hlásí se převážně žáci se studijními předpoklady. Plošnou výuku druhého cizího jazyka nevidím vůbec dobře. Mnozí žáci mají totiž co dělat, aby se vypořádali s jazykem mateřským," poznamenal Karel Neřold.

Navíc na druhém stupni mají takzvané disponibilní hodiny, které věnují volitelným předmětům. „Žáci od šesté do deváté třídy se podle svého zájmu hlásí na semináře z matematiky, přírodopisu, chemie, informatiky, ale také na pohybové aktivity či německý jazyk. Od září 2013 tato volba ale padne a všichni žáci se k povinné angličtině budou učit německy," konstatoval Karel Neřold. Sestavování vzdělávacích programů na vyprofilování škol zabralo před lety učitelům hodně času. „Kvůli dalšímu povinnému cizímu jazyku se však musí upravit a profilace je ta tam," upozornil Karel Neřold.

Otázku povinných cizích jazyků probírali se školáky na setkání žákovského parlamentu také v Základní škole Riegrova ve Svitavách. „Zjistili jsme, že se názory dětí neliší od těch našich," uvedla Milena Baťková, ředitelka školy. Děti mají první cizí jazyk v učebním plánu od třetí třídy. Podle ředitelky v prvních dvou ročnících se s jazykem setkávají také, a to začleňováním jazykových prvků do jiných předmětů. Učí se například názvy zvířat, věcí, barev a podobné.

Druhý cizí jazyk si mohou vybrat jako volitelný od sedmého ročníku. „Z uplynulých let víme, že žáci, kteří se učí jazyk velmi dobře či průměrně, mají podobný prospěch i v tom druhém. Naopak žáci, kteří mají potíže i v prvním jazyce, jsou rádi, že se druhému mohou vyhnout, protože ani tam by výsledky nebyly uspokojivé," uvedla Milena Baťková.

Jeden jazyk stačí

Stejný pohled na věc projevili rovněž žáci, a to i ti menší, například páťáci či šesťáci. Rozhodně by uvítali, aby každý měl možnost volby. „Podle nich je lepší zvládnout alespoň jeden jazyk dobře, než dva špatně. Navíc s přechodem na střední školy se s druhým jazykem potkají, ale to už budou zralejší," podotkla ředitelka svitavské základní školy. Neúspěšní žáci získají další problematický předmět, žáci šikovnější s ním mít problém nebudou, ale omezí jim možnost výběru volitelných předmětů.
Ministerstvo pro zavedení druhého jazyka povinně udělilo výjimku od září 2013 pro žáky, kteří budou v devátém ročníku. „Jenže už nikdo neřekl, jak to udělat, když máme ve stejné situaci i žáky osmé třídy, kteří už letos v sedmém ročníku do němčiny volitelně nastoupili. Ti, kteří si ji nevybrali, k nim nastoupit po roce nemohou ze zřejmých důvodů, a jednu výukovou skupinu tento zbytek neutvoří," konstatovala Milena Baťková.

V některých školách nastanou i personální potíže. Postupně zájem o němčinu klesal a prvním jazykem se stala angličtina. Němčináři proto ze škol odešli. „Hledat kvalifikovaného jazykáře není již nyní snadné, natož dalšího, a to třeba na pár hodin týdně," sdělila Milena Baťková.

V Moravské Třebové se děti učí angličtinu už od první třídy. Učí se mluvit, jednoduchá slovíčka. Ve druhé procvičují základy. „Podle mě je reálné, aby se děti na základní škole naučily dva cizí jazyky, i když z toho druhého budou podle rámcového vzdělávacího programu umět jen základní, vybrané okruhy," uvedla Jaroslava Skácelíková, ředitelka Základní školy Kostelní náměstí ve Třebové. Pokud budou chtít, tak je zvládnou. „Ale opravdu musí chtít. Musí cítit potřebu ovládat cizí jazyk, musí vědět, že jim v životě může být prospěšný, že jim přinese možnosti lepšího uplatnění, vyšší mzdy. Zde ale vidím velký problém. Motivace žáků k učení je mizivá. Státní politika jim umožňuje získat vysoký stupeň vzdělání bez větší námahy, znalostí a dovedností," dodala Jaroslava Skácelíková. 

Kolik cizích jazyků by se měly děti učit ve škole?

Svobodová

Ludmila Svobodová
podnikatelka, Polička
Dva. Myslím si, že cizí jazyky by se měly učit ale až na druhém stupni a ne od prvního stupně. Ne všechny to totiž zvládnou.

Vymětalová
Ladislava Vymětalová
nezaměst., M. Třebová
Děti by se měly učit aspoň dva. Některé se učí už i ve školce. Učí se lehčeji než my. Čím je člověk starší, tím se hůř učí.

Svobodová
Michaela Svobodová
mat. dov., Svitavy
Myslím si, že na základní škole stačí jeden cizí jazyk. Angličtina nebo němčina. Druhý až pak na střední škole.

Kolář
Jaroslav Kolář
důchodce, Svitavy
Na základní škole by se děti měly učit dva jazyky. Jsou chytří. Nám to schází, s ruštinou se všude nedomluvíte.

Ptala se Tereza Dolinová

Autor: Květuše Korbářová

21.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies