VYBERTE SI REGION

Prosečská farnost žaluje město. Spor se týká 17 hektarů pozemků

Proseč - Římskokatolická farnost Proseč u Skutče žaluje Proseč a Českou republiku, jde o určení vlastnického práva státu k nemovitostem.

25.3.2016
SDÍLEJ:

Prosečská radniceFoto: archiv Deníku

Předmětem takzvané určovací žaloby je zpochybnění převodu pozemků v devadesátých letech ze státu na obec a následné určení, že tyto pozemky vlastní stále český stát. Konkrétně se jedná o necelých 17 hektarů pastvin a luk v oblasti kolem Pánova kopce a koupaliště směrem k farnímu zádušnímu lesu. V této oblasti se nachází také lom a skautský tábor.

Po roce 1948 zabral stát prosečské farnosti nemovitý majetek o rozloze 84,5 ha. Po restitucích se lesy a polnosti vrátily zpět církvi až na oněch 17 hektarů, které byly převedeny na město.

„Účelem žaloby není vydání pozemků farnosti, nýbrž přezkoumání toho, zda obec postupovala v souladu se zákonem a zda jsou pozemky stále majetkem státu. Nikdo dosud kvalifikovaně nezkoumal, zda všechny podmínky pro přechod do vlastnictví obce byly splněny. Neobviňujeme tím nikoho z nepoctivosti či zlého úmyslu, jde o to, že zákon o majetku obcí z roku 1991 je od počátku nejasný a matoucí," říká jáhen prosečské farnosti Josef Roušar.

„Pozemky nám patří," pokračuje jáhen a zmiňuje nabývací doklady, které jsou dochovány z doby před rokem 1881 a je v nich psáno, že vlastníkem dotčených nemovitostí je prosečská farnost. „Máme závazky k našim předkům a odpovědnost vůči našim potomkům, abychom zajistili finanční zdroje z nájmů a pachtovného a farnost tak mohla prosperovat," dodává Josef Roušar.

Už je vyrovnáno

Vedení města však žalobu odmítá a své důvody opírá o stanoviska právního zástupce města Františka Hanáka a právního zástupce státu Hany Novotné. Z jejich vyjádření vyplývá, že zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání církvemi přesně definuje, kdo je povinen církevní majetek vrátit a kdo nikoliv. Města a obce patří do druhé kategorie a za majetek, který jim v 90. letech připadl, bude církvím vyplacena finanční náhrada.

To platí i pro oněch sedmnáct hektarů. Podle vyjádření Ministerstva kultury ČR, byla finanční náhrada za takto nevrácený majetek Královéhradeckému biskupství, pod nějž prosečská farnost spadá, už přiznána a zčásti také vyplacena.

„Je nám líto, že peníze z finančních náhrad pravděpodobně do Proseče nedorazí, protože je biskupství přerozdělí na jiné 'potřebnější' farnosti podle vlastního uvážení, ale to ovšem není problém města, jako strany žalované," uvádí vedení Proseče ve svém vyjádření.

Žaloba ze strany prosečské farnosti je tedy podle města v přímém rozporu s touto dohodou o finanční náhradě za nevrácený majetek, která byla uzavřená právě proto, aby nevznikaly podobné časové i finančně náročné soudní spory.

Dohoda možná?

Kvůli žalobě město v současné době zastavilo přípravy na přestavbu koupaliště, které zasahuje i na zmiňované pozemky.

Nečekaná žaloba rozdělila město, kterým také kolují různé dezinformace. Z vyjádření obou stran je však patrná snaha o mimosoudní vyřešení celého sporu. „Nebráníme se uzavření dohody, která soudní spor ukončí, podmínkou však je předložení korektního návrhu dohody ze strany farnosti a stažení samotné žaloby," říká prosečský starosta Jan Macháček

Podle vyjádření farnosti by se jednat mělo začít už po velikonočních svátcích.

Níže zveřejňujeme vyjádření zástupci města i prosečské farnosti v nezkráceném znění. 

Vyjádření města Proseč k žalobě vedené proti městu Proseč místní Římskokatolickou farností Proseč u Skutče

Vzhledem k dezinformacím, které mezi veřejností kolují ve věci podané žaloby místní Římskokatolickou farností Proseč u Skutče na město Proseč a aktuálnímu zájmu médií o tuto problematiku, jsme se rozhodli zveřejnit stanovisko města, plný text žaloby, stanovisko právního zástupce města JUDr. Františka Hanáka, právního zástupce státu JUDr. Hany Novotné a v rámci objektivity přikládáme ještě plné znění vyjádření Římskokatolické farnosti Proseč u Skutče. Vnímáme věc jako velmi nepříjemnou, záležitost nebyla vyvolána městem, přesto je město v této věci ochotné jednat o konkrétním návrhu dohody a spor ukončit.

Město Proseč obdrželo dne 6. 1. 2016 usnesení Okresního soudu v Chrudimi č.j. 11 C 172/2015, kterým místní Římskokatolická farnost Proseč u Skutče žaluje Město Proseč a Českou republiku ve věci určení vlastnického práva státu k nemovitostem. Předmětem žaloby je zpochybnění přechodu pozemků v devadesátých letech ze státu na obec a následné určení, že tyto pozemky vlastní stále český stát. Jedná se o necelých 17 ha pozemků za koupalištěm, na pozemcích se nachází také lom a skautský tábor. Na základě vyjádření právního zástupce města a státu by takovéto určení pak žalobci Římskokatolické farnosti Proseč u Skutče nebo Královéhradeckému biskupství umožnilo žádat o fyzické vydání a právní navrácení těchto pozemků podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi, a to bez ohledu na to, zda jsou pozemky již zahrnuty ve finanční náhradě.

Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání církvemi, přesně definuje osoby, které jsou povinné k navrácení majetku a který majetek se bude církvím vracet a osoby, které nejsou povinné, mezi ně patří všechny obce a města a za jejich majetek bude vyplacena finanční náhrada. Dle vyjádření Ministerstva kultury, které máme k dispozici, a bude předloženo v tomto soudním sporu, se postupovalo při výpočtu finanční náhrady tak, že se od celkové hodnoty původního církevního majetku odečetla hodnota majetku, který může vydat Státní pozemkový úřad a Lesy ČR jako povinné osoby. Rozdíl mezi hodnotou původního církevního majetku a majetkem, který mohou vydat povinné osoby, pak činí součet finančních náhrad pro dotčené církve a náboženské společnosti. Z vyjádření je jasně patrné, že majetek v držení obcí a měst, který byl zapsán přechodem na obce v devadesátých letech, je součástí finančních náhrad a nebude církvím vrácen. Finanční náhrady byly kalkulovány dle dodané evidence původního církevního majetku jednotlivých církví v letech 1990 až 2007 a oceněny paušálně pouze podle druhu pozemku (zemědělská půda 44 Kč/m2, lesní půda 27 Kč/m2, vodní plocha 20 Kč/m2, ostatní plocha 30 Kč/m2, zastavěná plocha 1 106 Kč/m2). Na tomto způsobu vyrovnání a stanovení cen se dohodli zástupci všech církví, se zástupci měst a obcí (Svaz měst a obcí ČR) a zástupci státu, které zastupovalo v této věci Ministerstvo kultury.

Ze získaných důkazních materiálů, které bude město předkládat v tomto soudním sporu, vyplývá, že Královéhradecké biskupství požádalo za místní farnost, v rámci přípravy zákona o církevních restitucích, o finanční náhradu za předmětné pozemky uvedené v žalobě. Pozemky se nachází v k.ú. Proseč u Skutče a tato náhrada byla biskupství v rámci kalkulované finanční náhrady přiznána a zčásti již také vyplacena. Je nám líto, že peníze z finančních náhrad pravděpodobně nedorazí do Proseče, protože je biskupství přerozdělí na jiné „potřebnější" farnosti dle vlastního uvážení, ale to ovšem není problém města, jako strany žalované.

Dle právního zástupce města a státu je proto nutné v žalobě uplatněný nárok zásadně odmítnout, a to z důvodu právních, ale i morálně etických. Žaloba je v přímém rozporu s dohodami učiněnými v této otázce mezi českým státem a jednotlivými církvemi. Etické a morální důvody jsou evidentní zejména v tom, že byla uzavřena dohoda o finančních náhradách za majetek, který se nebude církvím vracet a jedním z důvodů uzavření této dohody bylo i to, aby nebyly vedeny rozsáhlé spory, časově i finančně náročné, o navracení majetku měst a obcí církvím. Uplatněná žaloba je v přímém rozporu s touto dohodou stvrzenou i zástupcem Římskokatolické církve a uplatněná žaloba k takovémuto sporu povede.

Chování místní farnosti příliš nerozumíme, bez varování a předchozího jednání jsme obdrželi novoroční přání v podobě žaloby jako poděkování za dlouholetou podporu a spolupráci. Za posledních 5 let jsme financovali opravy 4 křížků, opravy církevních kapliček, spravujeme a opravujeme hřbitov v majetku církve, podporovali jsme finančně kulturní a společenské akce pořádané římskokatolickou farností. Finančně je možné zmíněnou 5-letou podporu vyčíslit na více než 500 tisíc Kč. Nebráníme se uzavření dohody, která soudní spor ukončí, podmínkou však je předložení korektního návrhu dohody ze strany farnosti a stažení samotné žaloby.

Náklady tohoto řízení, které vyvolala místní Římskokatolická farnost Proseč u Skutče, se odhadují v první instanci na 60 tisíc korun. Tuto částku bude nakonec muset zaplatit prohraná strana. Soudní spor se však může vést i několik let a náklady budou na obou stranách stoupat. Město zatím získalo na základě jednání s orgány a úřady státu dost důkazních materiálů, hovořících v náš prospěch, a jsme přesvědčeni o vysoké šanci tento soudní spor vyhrát. Vzhledem k výše uvedené žalobě zastavilo město přípravu investičního záměru přestavby koupaliště na přírodní koupací biotop, který zasahoval i do pozemků uvedených v žalobě. Rada města Proseč dále rozhodla o posečkání projednávání žádostí o příspěvky z rozpočtu města pro Římskokatolickou farnost Proseč u Skutče do doby vyřešení soudního sporu. Zastupitelstvo v této věci přijalo usnesení, které ukládá jednat právnímu zástupci města o zamítnutí žaloby jako neoprávněné.

Reakci zastupitelů a členů rady považuji za naprosto adekvátní v současné situaci. Jako volení zástupci musíme hájit zájmy města a většiny jeho občanů. V případě, že by členové orgánů města jednali jinak, vystavují se potenciálnímu nařčení z protiprávního jednání a možnému trestnímu stíhání pro trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku.

Církevní restituce jsou téma, které budí emoce a bohužel současné žaloby a spory vedené po celé republice mohou znamenat pouze rozbití dlouholetých korektních vztahů mezi farnostmi a místními samosprávami a možná i mezi občany.

Jan Macháček, starosta města Proseč

Církevní restituce a žaloba Římskokatolické farnosti Proseč

Vážení spoluobčané,o církevních restitucích jistě každý z nás slyšel – mají za úkol navrátit neoprávněně odebraný majetek původnímu majiteli. Týkají se i naší Římskokatolické farnosti v Proseči, které byl po roce 1948 komunistickým režimem zabaven a neoprávněně převeden na stát nemovitý majetek o rozloze 84,5 ha.
Z toho bylo 53 ha lesů, ostatní byla orná půda, louky a pastviny. Majetek, který po celou dobu (od roku 1948 až po současnost) zůstal ve „vlastnictví" státu, je naší farnosti postupně vydáván. Například jsme již přebrali tzv. „zádušní les" za Pánovým kopcem, část lesa u Toulovcových maštal, část luk a orné půdy.

Problém však nastal u pozemků, které začátkem devadesátých let Obec Proseč ohlásila na sebe s odkazem na zákon o majetku obcí. Konkrétně se jedná o necelých 17 ha pastvin a luk v oblasti kolem Pánova kopce a koupaliště směrem k farnímu zádušnímu lesu. Podle zákona o majetku obcí však na obce měl přejít pouze majetek, který obcím historicky skutečně patřil anebo majetek, který národní výbory koncem roku 1990 využívaly k plnění svých úkolů. Mezerou zákona o majetku obcí bylo to, že nikdo nepřezkoumával, zda jsou tyto zákonné podmínky skutečně splněny a zda se ve skutečnosti nejedná o majetek, který obcím patřit podle tohoto zákona nemá. Katastrální úřad
pozemky přepisoval na obce na základě pouhého jednostranného ohlášení. Tyto historické církevní pozemky tvoří celek, a proto koncem loňského roku Biskupství královéhradecké vyvolalo iniciativu k tomu, aby se naše farnost obrátila na okresní soud s návrhem (tzv. určovací žalobou), aby soud kvalifikovaně přezkoumal všechny skutečnosti a posoudil, zda tyto pozemky ve skutečnosti nejsou stále v majetku státu.

Rozruch u města vyvolaly především dvě skutečnosti. Tou první je, že žalující stranou je Římskokatolická farnost Proseč, ne Královéhradecké Biskupství. Proč farnost „žaluje" svého partnera (město), „souseda", se kterým vždy velmi dobře vycházela, když mezi farností a městem dosud panovaly výborné vztahy? Chápeme, že tento postup může na první pohled budit rozpaky, ale právo nechat věc soudem přezkoumat má pouze naše farnost.

Tou druhou námitkou, která je nejspíš zásadním názorovým rozkolem, je informace, kterou Město Proseč obdrželo od Svazu měst a obcí, že byla údajně Biskupství královéhradeckému za pozemky, které jsou předmětem žaloby, vyplacena finanční úhrada. Tato informace je však zavádějící a neodpovídá skutečnosti. Účelem žaloby není vydání pozemků farnosti, nýbrž přezkoumání toho, zda obec postupovala v souladu se zákonem a zda jsou pozemky stále majetkem státu. Případné vydání pozemků farnosti se v tomto sporu vůbec neřeší. Není tak vůbec jisté v jakém rozsahu a zda stát pozemky farnosti nakonec vydá. Vedle toho finanční náhrada nedopadá na celou řadu případů
překážek, které brání vydání a které byly vytvořeny dodatečně (jako pozemky související se stavbami, pozemky tvořící tzv. veřejné statky, pozemky využívané pro veřejné účely, pozemky dotčené plánovanými dopravními a technickými stavbami, vč. liniových staveb ad.).

Znovu zdůrazňujeme, že cílem tohoto kroku je určení vlastnictví státu dotčených pozemků, neboť nikdo dosud kvalifikovaně nezkoumal, zda všechny podmínky pro přechod do vlastnictví obce byly splněny. Neobviňujeme tím nikoho z nepoctivosti či zlého úmyslu, jde o to, že zákon o majetku obcí z roku 1991 je od počátku nejasný a matoucí.

Možná, že se mnozí ptáte, proč se o ty nemovitosti – pozemky s městem „taháme". Proč je nenecháme městu a nesnažíme se o udržení „míru" mezi námi. Je nám to velmi nepříjemné, ale domníváme se, že je naší povinnosti a že to spravedlnost vyžaduje, aby věc přezkoumal soud. Vždyť se jedná i o majetek věnovaný našimi předky, když vznikala prosečská farnost, která dostala od svých zakladatelů většinu pozemků proto, aby měla prostředky k zajišťování svých činností, k opravám kostelů, ke stavbě a
opravám far a hospodářských stavení, k hrazení režijních nákladů a k zajištění živobytí správců farností. Nabývací doklady, že vlastníkem dotčených nemovitostí je prosečská farnost, jsou dochovány z doby před rokem 1881 a jsou pro každého k nahlédnutí v pozemkových knihách u katastrálního úřadu.

Máme závazky k našim předkům a odpovědnost vůči našim potomkům, aby farnost (kostel, fara) prosperovala. I my se v současné době musíme starat o kostel a faru, zajišťovat chod celé farnosti, hradit opravy a režii budov. Jenom připomeneme, že když jsme před asi 12 lety roky dávali novou krytinu (tašky) na kostel, zajišťovali restaurování nástěnných maleb, generální opravu varhan a elektrizaci zvonu, tak jsme mezi sebou ve farnosti vybrali téměř 1,5 mil. Kč! Výměna pozinkovaného plechu za měděný na věži kostela, kterou jsme realizovali před 3 roky, nás farníky vyšla na 0,5 mil. Kč; taktéž jsme téměř celou částku hradili ze sbírek ve farnosti.

Právě alespoň na pokrytí části uvedených výloh by měly sloužit nemovitosti, o kterých je zde pojednáváno. A musíme podotknout, že římskokatolická farnost není uzavřené společenství, které si v Proseči žije samo pro sebe, ale je tu k tomu, aby sloužila všem, celé obci. Například pomáháme s přípravou na manželství a oddáváme i snoubence, ačkoliv třeba oba nechodí do kostela (nepraktikují víru), ujímáme se posledního rozloučení s našimi občany, kteří se také během života neúčastní bohoslužeb (je-li to přání rodiny, vždy rádi
vyhovíme), pořádáme koncerty, na které zveme všechny občany, centrum Mikeš na faře je rovněž otevřené pro všechny děti a jejich maminky z Proseče i okolí.

Závěrem chceme říci, že i když se s vedením města rozcházíme v názorech na vydávání pozemků, které před rokem 1948 patřily prosečské farnosti, chceme i nadále s
městem vycházet dobře tak jako dosud a jsme připraveni kdykoliv mimosoudně jednat a věci narovnat formou dohody.

Zdeněk Mach, duchovní správce farnosti, Josef Roušar, jáhen

Autor: Lukáš Vaníček

25.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie dnes podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, obvinila, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy, dnes to po poledni řekl Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Z tiskové zprávy policie navíc vyplývá, že se Zadehem bylo obviněno ještě dalších pět lidí, ačkoliv mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej přímou souvislost nepotvrdil. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies