VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rekonstrukce Kunětické hory by měla stát asi 75 milionů

Pardubicko - Peníze chtějí památkáři získat z programu Integrovaných územních investic (ITI).

8.12.2015
SDÍLEJ:

Kunětická hora.Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Národní památkový ústav (NPÚ) chystá rekonstrukci hradu Kunětická hora. Bude stát zhruba 75 milionů korun. Na některé části jsou již hotové projektové dokumentace.

Peníze chtějí památkáři získat z programu Integrovaných územních investic (ITI) hradecko-pardubické aglomeracek. Informoval o tom kastelán Kunětické hory Miloš Jiroušek.

„Máme hotový projekt, s nímž zápasíme už řadu let, a to je rekonstrukce západního křídla, tedy bývalé prvorepublikové restaurace s dřevěnými interiéry od architekta Dušana Jurkoviče. To je už dnes po 100 letech památkově chráněná a velmi cenná architektonická věc," poznamenal Miloš Jiroušek.

Scházely peníze

Kastelán se o opravu této části středověkého hradu snaží po malých krocích už léta, ale na celkovou rekonstrukci scházely peníze. „Rádi bychom pro návštěvníky zpřístupnili i severní palácové křídlo, kde visí drak a dnes nejsou žádná podlaží. Chtěli bychom tam vložit dřevěnou konstrukci, aby se lidé mohli podívat nahoru a vyhlédnout do kraje," prohlásil kastelán „Kuňky".

Prostor by se mohl také využívat jako scéna pro školní programy a divadelní a hudební představení. Kromě toho chtějí památkáři opravit některé zbytky opevnění a další hradní stavby. Pokračovat by měly i úpravy zeleně. Podle Miloše Jirouška by některé stavební práce mohly začít na konci příštího roku, skončit by měly nejpozději do roku 2023.

Po všech opravách by se objekt se statusem národní kulturní památky dostal do dlouhodobě stabilního stavu.

Přes 42 tisíc turistů

Hradní stavba vznikla na vrcholu Kunětické hory v polovině 14. století. Za husitských válek hrad získal hejtman Diviš Bořek z Miletínka, roku 1491 se stal majetkem rodu Pernštejnů. Ti jej zásadně přestavěli na mohutný dvouvěžový hrad s propracovaným systémem opevnění.

Od druhé poloviny 16. století však ztratil na původním významu, což umocnilo jeho poškození švédskými vojsky v závěru třicetileté války. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Po první světové válce byly zahájeny záchranné práce pardubického Muzejního spolku podle projektu architekta Dušana Jurkoviče.

Letos navštívilo hrad více než 42 tisíc turistů, zejména díky populární výstavě kostýmů z televizního seriálu Arabela. Padl tak rekord v návštěvnosti Kunětické hory od roku 1989.

(zr, čtk)

Autor: Redakce

8.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Česko zažilo neobvykle teplý den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies