VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rekonstrukce Kunětické hory by měla stát asi 75 milionů

Pardubicko - Peníze chtějí památkáři získat z programu Integrovaných územních investic (ITI).

8.12.2015
SDÍLEJ:

Kunětická hora.Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Národní památkový ústav (NPÚ) chystá rekonstrukci hradu Kunětická hora. Bude stát zhruba 75 milionů korun. Na některé části jsou již hotové projektové dokumentace.

Peníze chtějí památkáři získat z programu Integrovaných územních investic (ITI) hradecko-pardubické aglomeracek. Informoval o tom kastelán Kunětické hory Miloš Jiroušek.

„Máme hotový projekt, s nímž zápasíme už řadu let, a to je rekonstrukce západního křídla, tedy bývalé prvorepublikové restaurace s dřevěnými interiéry od architekta Dušana Jurkoviče. To je už dnes po 100 letech památkově chráněná a velmi cenná architektonická věc," poznamenal Miloš Jiroušek.

Scházely peníze

Kastelán se o opravu této části středověkého hradu snaží po malých krocích už léta, ale na celkovou rekonstrukci scházely peníze. „Rádi bychom pro návštěvníky zpřístupnili i severní palácové křídlo, kde visí drak a dnes nejsou žádná podlaží. Chtěli bychom tam vložit dřevěnou konstrukci, aby se lidé mohli podívat nahoru a vyhlédnout do kraje," prohlásil kastelán „Kuňky".

Prostor by se mohl také využívat jako scéna pro školní programy a divadelní a hudební představení. Kromě toho chtějí památkáři opravit některé zbytky opevnění a další hradní stavby. Pokračovat by měly i úpravy zeleně. Podle Miloše Jirouška by některé stavební práce mohly začít na konci příštího roku, skončit by měly nejpozději do roku 2023.

Po všech opravách by se objekt se statusem národní kulturní památky dostal do dlouhodobě stabilního stavu.

Přes 42 tisíc turistů

Hradní stavba vznikla na vrcholu Kunětické hory v polovině 14. století. Za husitských válek hrad získal hejtman Diviš Bořek z Miletínka, roku 1491 se stal majetkem rodu Pernštejnů. Ti jej zásadně přestavěli na mohutný dvouvěžový hrad s propracovaným systémem opevnění.

Od druhé poloviny 16. století však ztratil na původním významu, což umocnilo jeho poškození švédskými vojsky v závěru třicetileté války. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Po první světové válce byly zahájeny záchranné práce pardubického Muzejního spolku podle projektu architekta Dušana Jurkoviče.

Letos navštívilo hrad více než 42 tisíc turistů, zejména díky populární výstavě kostýmů z televizního seriálu Arabela. Padl tak rekord v návštěvnosti Kunětické hory od roku 1989.

(zr, čtk)

Autor: Redakce

8.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava Body The Exhibition.
1 5

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Připomínka masakru v Srebrenici
3 7

Masakru v Srebrenici napomohli nizozemští vojáci, rozhodl soud

Bikiny v Temelíně zaujaly CNN víc než dostavba jaderné elektrárny

/ANKETA/- Málokdy se česká energetická společnost ČEZ a Česko vůbec dostane do hledáčků světových mediálních obrů tak intenzivně, jako tomu bylo v případě „plavkové" stáže v jaderné elektrárně Temelín. Soutěž o odbornou stáž v JET, kde hlavním kritériem nebyly vědecké schopnosti, ale figura studentek, pronikla do světových zpravodajských serverů.  

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Kyjevě explodoval automobil s plukovníkem ukrajinské vojenské rozvědky

Centrem ukrajinského hlavního města na křižovatce ulic Solomenskaja a Aleksejevskaja otřásl dnes ráno výbuch. Do vzduchu zde vyletěl automobil, ve kterém údajně zahynul vysoký důstojník ukrajinské vojenské rozvědky.

AKTUALIZOVÁNO

Zvrhlík zneužil tři děti, jedno málem zabil. Soud mu vyměřil 20 let

Dvacet roků stráví za mřížemi René Nagy (44 let), který od července do září loňského roku na Třinecku vylákal na odlehlé místo tři děti ve věku od šesti do deseti let. Zneužil je a jedno z nich málem zabil. Rozsudek v úterý vynesl Krajský soud v Ostravě, který ho uznal vinným ze znásilnění a pokusu o vraždu.

Francie neuzná „ruský Krym“, řekl Macron Porošenkovi

Ukrajinský prezident Petro Porošenko absolvoval během několika málo dní další státní návštěvu, při které se ujišťoval o postoji západních spojenců vůči konfliktu na východě Ukrajiny a okupace Krymu. Po návštěvě Bílého domu, kde ho o spojenectví ujistil americký prezident Donald Trump, se Porošenko setkal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies