VYBERTE SI REGION

Rostlinného vetřelce z Asie teď brzdí Sečská přehrada

Chrudimsko - Probouzející se jarní příroda nabízí výletníkům na Chrudimsku pohled na nejrůznější zástupce rostlinné říše. V záplavě místních druhů se však najdou i takové, které do naší přírody tak úplně nepatří.

20.3.2014
SDÍLEJ:

Vraní oko.Foto: Naděžda Gutzerová

Botanička Naděžda Gutzerová říká, že mnohé jarní byliny rostoucí v zalesněných místech teď musejí se svým vývojem pospíchat. „Vyrůst a rozmnožit se musejí dřív, než koruny stromů nad nimi obrostou novými listy a zastíní prostor dole. Mezi takové druhy patří například dobře známé sasanky, orseje, podléšky nebo křivatce. Po odkvětu a po zastínění lokality se třeba křivatec žlutý stáhne, zaschne a přežívá do dalšího roku pouze ve formě cibulky. Sasanky zase přežívají ve formě oddenku," vysvětluje botanička.

Semena unáší voda

Dá se ale čekat, že vedle původních či dávno zdomácnělých zástupců bylinné říše, kam patří i jmenované rostliny, se na Chrudimsku opět objeví i skuteční vetřelci.

„Patří mezi ně i jinak celkem pohledná netýkavka žlaznatá. Je to větší příbuzná naší malé netýkavky a přicestovala sem odkudsi z Himaláje. Lidem se líbila a začali ji pěstovat v zahrádkách. Rostlině se daří na vlhkých březích řek a potoků a její dozrálá semena pak roznáší vodní proud do nižších poloh. U nás se vyskytuje podél Chrudimky, a to na mnoha místech nad Sečskou přehradou, kde ji asi původně některý ze zahrádkářů pěstoval poblíž vody. Dál za přehradu se ale rostlině pronikat nedaří, neboť semena netýkavky žláznaté uvíznou při svém putování na přehradním dně a tento úsek cesty nedokážou překonat," upozorňuje Naďa Gutzerová.

Boj má výsledky

Boj s rostlinnými přivandrovalci není podle bioložky snadný a věnuje se mu například sdružení Centaurea, v českém překladu chrpa.

Ničení rostlin spočívá hlavně v jejich ručním vytrhávání a odvážení, což je pracné a navíc se to musí dělat včas. Tedy v době, kdy rostliny nemají životaschopná semena. O tom, že má takový boj smysl, svědčí i příklad z chrudimské Vlčnovské ulice, kde se dřív celkem hojně vyskytoval nepůvodní bolševník velkolepý.

„V Rusku rostlinu pěstovali na siláž, takže se bolševník začal šířit kolem kravínů. Některé vesnice jsou tam teď zcela obrostlé bolševníky. Zavlečeny byly i k nám ale díky jejich neúnavné likvidaci tu bolševníků zase ubývá. To je i případ zmíněné Vlčnovské ulice, uzavírá Naděžda Gutzerová.

Autor: Redakce

20.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies