Snaha o zrušení základních škol praktických znepokojuje odbornou i rodičovskou veřejnost, a tak petici za zachování základních škol praktických podepsalo během šesti týdnů 76 433 osob.

Petice byla předána na ministerstvo školství a premiér Petr Nečas byl dopisem požádán, aby zastavil snahy o ekonomickou i legislativní likvidaci základních škol praktických – dříve zvláštních.

Důvodem je velký počet Romů, kteří tyto školy navštěvují. Aniž by byly zpracovány odborné analýzy, vytvořila Agentura pro sociální začleňování materiál s názvem Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 a jako jeden z cílů si stanovila zrušení základních škol praktických, aby všichni Romové museli navštěvovat běžné základní školy.

Tato pozitivně diskriminační strategie bere právo na vzdělávání dětem s mentálním hendikepem, které potřebují speciálně pedagogickou péči. Jestliže mají děti, které jsou v základních školách praktických, nižší inteligenci než děti v běžných třídách základních škol, potřebují zcela jiné metody výuky, a také menší rozsah učiva, který jsou schopné zvládnout. Rodiče dětí s postižením proto také protestují proti záměru praktické školy zrušit.

Začali s likvidací

Ministerstvo školství již ale začalo s jejich ekonomickou likvidací. Základní školy praktické nebudou smět otevírat přípravné třídy, klesne jim počet žáků a budou mít finanční problémy. Peníze nedostanou ani na romské asistenty – o ty mohou žádat pouze školy základní, kam se mají romské děti přesunout.
Ve jménu „vyšší vzdělanosti" romského etnika je likvidován ojedinělý systém speciálního školství, který umožňuje dosáhnout základního vzdělání i dětem, které z nejrůznějších důvodů učivo v základní škole nezvládnou.

Vzdělání je jistě cestou, jak lépe socializovat Romy ze sociálně vyloučených lokalit, ale musí začínat již od raného dětského věku. Problémem romských dětí  je, že se jim často rodiče od narození nevěnují, nerozvíjejí jejich schopnosti, nenaučí je správně mluvit, nepěstují v nich morálně volní vlastnosti ani společenské návyky.
Výkon takto „nevychovávaných" dětí je potom ve škole stejný, jako kdyby děti byly mentálně retardované.

Nerozumí učitelům

Podmínky pro vzdělávání v běžné škole mají značně ztížené, protože nerozumějí jazyku učitelů, nemají logické myšlení a nemají žádnou podporu pro své učení v rodině. Tím jsou tyto děti v běžné škole neúspěšné a potřebují vyrovnat svůj hendikep.

Pokud je jim poskytnuta speciálně pedagogická péče, pomalejší tempo výuky, menší množství učiva i přístup, který akceptuje jejich kulturní odlišnosti, jsou tyto děti schopny dokončit povinnou školní docházku a dál pokračovat v učebním oboru. Běžné základní školy ale nemají podmínky na to, aby se ve třídě se třiceti žáky učitelé věnovali romským dětem a neohrozili přitom vzdělávání dětí z majoritní společnosti.
Pro úspěšné vzdělávání dětí je důležitým předpokladem genetická výbava rodičů a optimální výchova. Té se ovšem dětem ze sociálně vyloučeného prostředí nedostává.

Pokud bude zajištěna raná péče pro romské děti ze sociálně vyloučených lokalit tak, aby byly vychovávány a rozvíjeny od narození jako děti z většinové společnosti, a tím byly i dostatečně připraveny na školní docházku, odpadne problém s vysokým počtem romských žáků v základních školách praktických.

Začlenili se

Problémy se zařazením do běžné třídy základní školy nemají romské děti z rodin, kde rodiče pracují, začlenili  se do většinové společnosti a o své děti se řádně starají. Nelze tedy předpokládat, že zrušením základních škol praktických bude vyřešen problém nízké vzdělanosti Romů ze sociálně vyloučených lokalit.

Tento krok pouze nezvratně poškodí vzdělávání dětí v běžných základních školách, které se budou potýkat se spolužáky zcela nepřipravenými na školní docházku.
Vztah ke vzdělání, životní hodnoty, způsoby chování – to vše si děti přinášejí z rodin. Tam musí začít péče státu, pokud chce „romský problém" účinně řešit.
Rušení základních škol praktických nevratně poškodí vzdělávání všech dětí.  A lepší vzdělanost Romů nevyřeší. Jana Smetanová, ředitelka Základní školy,  Polabiny II, Pardubice