VYBERTE SI REGION

Rychle rostoucí dřeviny jsou dobrým palivem

Bítovany - Desítky lidi z celé republiky a Slovenska debatovaly tento týden v sále penzionu U Nováků o rychle rostoucích dřevinách, z nichž nejpopulárnější je topol japonský.

26.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

V pořadí již druhý seminář nebyl žádným workshopem nebo prodejním trhem. Jeho hlavní organizátor Jaroslav Kašpárek, kterého znají diváci televizního Dne D, je přesvědčen o tom, že pěstitelé rychle rostoucích topolů nebo vrb musí dodržovat určitá pravidla. „V poslední době se vyrojilo velké množství prodejců řízků japonských topolů, stačí se jen podívat na inzeráty. Ale jestliže chcete, aby se rostliny ujaly a prospívaly, musíte o nich něco vědět. Neexistuje univerzální klon, je třeba zvážit to, aby mu vyhovovala nadmořská výška, druh zeminy a další faktory nezbytné pro zdárný růst,“ vysvětluje Jaroslav Kašpárek, který je spoluzakladatelem česko-slovenské společnosti Topolové farmy disponující sto třiceti hektary ploch osázených rychle rostoucími dřevinami.)

Půl hektaru plochy? Na 25 let

Na středečním semináři diskutovali pěstitelé, ale i zástupci obcí nebo majitelé rodinných domů, kteří se chtějí stát samozásobiteli dřeva pro vlastní topení. „Z půl hektaru plochy můžete mít dřeva z rychle rostoucích dřevin na pětadvacet let. Ale musíte vědět, jak na to. Lidé často podceňují přípravu půdy před sázením a myslí si, že se topoly v okolní přírodě nějak prosadí. To je velký omyl,“ zdůrazňuje Jaroslav Kašpárek, který v Bítovanech přivítal i zástupce konkurenčních firem. „My je tak nenazýváme. Musíme totiž táhnout za jeden provaz, zabránit některým rádoby podnikatelům, aby degenerovali rostliny a prodávali je začínajícím pěstitelům. Chceme tento komerční směr doporučovat zemědělcům, kteří stále mají z pěstování rychle rostoucích dřevin strach. Přitom by měli pro své lidi v době zimy, kdy je sklizeň, práci,“ dodává Jaroslav Kašpárek.

Seminář svou účastí obohatil pardubický odborník na rychle rostoucí dřeviny Jiří Jiránek, který se pěstováním a výzkumem topolů a vrb zabývá od sedmdesátých let minulého století. V Bítovanech chce v nejbližší době zahájit činnost výzkumné stanice. „Chceme kvalitu, nikoliv to, by dřeviny degenerovaly,“ řekl Jiří Jiránek.

Teplárenská společnost Hlinsko, kterou v Bítovanech zastupovala Klára Poláková, vidí v rychle rostoucích stromech budoucnost. „Plánujeme vlastní výsadbu v okolí Hlinska. Dodavatelsky by se nám o pole starala odborná firma a nám by poté připadlo dřevo,“ uvedla Klára Poláková. Spalování biomasy v Hlinsku podle jejích slov přináší občanům levnější teplo i čisté životní prostředí.

Autor: Romana Netolická

Jaké palivo používáte k vytápění domova?

Uhlí

21 %

Dřevo

21 %

Elektřina

13 %

Alternativní zdroje tepla (biomasa, slunce, tepelná čerpadla,...)

4 %

Plyn

42 %

Hlasovalo: 24

Anketa byla ukončena

26.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
2 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies